Parukářka (usedlost)

Technology

12 hours ago

Author

Albert Flores

Parukářka je historická usedlost nacházející se v pražské čtvrti Břevnov. Usedlost byla postavena ve 14. století a sloužila jako sídlo parukářské cechu. V průběhu let byla několikrát přestavěna a rozšiřována. Během 19. století zde byla zřízena sladovna, která zásobovala pivovar v blízkosti. V současnosti je Parukářka památkově chráněným objektem. Usedlost je charakteristická svým hlavním objektem čtyřkřídlou budovou, která zahrnuje parukářskou dílnu, obytné prostory a hospodářská zařízení. Dalšími částmi areálu jsou stodola, zámeček a zahrady. V části budovy je umístěno Muzeum parukářství, které prezentuje historii této řemeslné profese. Parukářka je důležitou součástí architektonického dědictví Prahy a je oblíbeným místem pro pořádání různých kulturních akcí a výstav.

Parukářka je bývalá viniční a hospodářská usedlost v Praze 3-Žižkově. Stála mezi ulicemi Jeseniova a V Kapslovně ve východní části vrchu svatého Kříže. Po usedlosti je pojmenována část parku na vrchu svatého Kříže a také protiatomový kryt v jeho podzemí.

Historie

Vinice zde byla vysazena v 15. století a nesla název Hejtmánka. +more Od roku 1804 v její usedlosti sídlila výrobna paruk provozovatele Jana Hrabánka. Zahrady usedlosti byly na západní straně ohraničeny vysokou zdí, která je oddělovala od sousedního vrchu svatého Kříže. Zeď se táhla od severu k jihu středem kopce. Roku 1825 usedlost vlastnil Leopold Tietz. V té době zde v severozápadním cípu zahrady o velikosti 6 strychů stálo obytné stavení na obdélném půdorysu, ke kterému přiléhaly stáje.

Kapslovna

kancelářská budova bývalé kapslovny Roku 1825 obchodník Pierre Daniel Louis Sellier (1790-1870) a chemik Nicolaus Bellot (1797-1880) koupili od Tietze usedlost s pozemky za 2600 zlatých a založili Továrnu na střelné zápalky a náboje Sellier & Bellot. +more V ní vyráběli roznětky do palných zbraní, takzvané kapsle. Zpočátku se jednalo o zápalky pro lovecké náboje, později o zápalky pro náboje pěchotní a dělostřelecké.

Louis Sellier zemřel roku 1870 a jeho podíl dědicové spolu s Jeanem Bellotem prodali roku 1872 pražskému podnikateli Martinu Hálovi, který firmu převedl na akciovou společnost.

V 70. letech zde vystavěla stavební firma c. +more k. dvorního stavitele a architekta Alfonse Wertmüllera těžké betonové bezpečnostní skladiště a řadu dalších staveb, z bezpečnostních důvodů od sebe oddělených vysokými náspy.

Roku 1913 byla postavena hlavní výrobní budova ve stylu geometrizující moderny a roku 1917 architektonicky nejcennější stavba areálu - úřední budova čp. 2767, která vznikla podle plánů žižkovského stavebního podnikatele Zdeňka Friče. +more Betonová konstrukce této budovy je kombinovaná s režným zdivem a její první podlaží oboustranně osvětlují rozměrná ateliérová okna.

Ládování kapslí bylo nebezpečné. V ládovnách zapuštěných do bunkrů a od sebe oddělených silnou zdí pracoval vždy jen jeden člověk, a to pouze za denního světla. +more Nasypával lžičkou do zapalovadel bílý střelný prach a nesměly se mu při tom potit ruce. Roku 1832 utrpěl sám Bellot úraz a oslepl, když se mu při výbuchu roztříštily brýle a poranily oči.

V letech 1935-1936 firma z bezpečnostních důvodů přesídlila do Vlašimi, protože okolí továrny bylo v té době již zastavěno obytnými domy. Roku 1945 byla znárodněna a později začleněna pod brněnskou zbrojovku.

Po roce 1936

Po přestěhování výrobny do Vlašimi zůstalo na Žižkově pouze Generální ředitelství firmy. Během 2. +more světové války zde nacisté pokračovali ve výrobě střeliva, po skončení války byl areál znárodněn. V továrně nějaký čas sídlila opravna a montovna motocyklů OGAR a JAWA, později se v ní opravovaly také automobily, převážně Wartburgy. Poté ji získala Mototechna, která zde měla sklady. Stavby ale nebyly udržovány a chátraly.

Po roce 1989

Dům čp. 39 byl zrenovován a je v něm provozována restaurace V Kapslovně. +more V bývalé administrativní a dílenské budově sídlí vysoká škola. V jižní části původní zahrady se nachází Klub biatlonu a střelnice Kapslovna. Pozemky při Jeseniově ulici byly zastavěny rezidenčními obytnými domy.

Kromě administrativní a dílenské budovy se dochoval ještě komín, dvě přízemní budovy při bývalém vstupu do továrny a částečně zdivo hlavní tovární budovy, které posloužilo při přestavbě na obytný dům.

Odkazy

Reference

Literatura

DVOŘÁK, Tomáš a kol. Žižkov: svéráz pavlačí a strmých ulic. +more Praha: Muzeum hlavního města Prahy, ©2012. 139 s. . S. 82 - 83. * LAŠŤOVKOVÁ, Barbora: Pražské usedlosti. 1. vyd. Praha: Libri, 2001. 359 s. . S. 217 - 219. * MVDr. Bronislava Svejkovská: Z historie Žižkova. In: Žižkovské listy. Časopis Klubu přátel Žižkova. XVII. ročník, č. 56. Kapitola 6: Nejstarší a nejznámější usedlosti. S. 12 - 15. [url=http://zizkov-kpz. webnode. cz/casopis-kpz/]Dostupné online[/url] .

Související články

Seznam pražských usedlostí

Externí odkazy

Město Praha. [url=http://pamatky. +morepraha. eu/jnp/cz/pamatkovy_fond/usedlosti_na_uzemi_hlavniho_mesta_prahy/zizkov/index. html]Odbor památkové péče: Žižkov. [/url] * [url=http://web2. mlp. cz/mapa1938/list_40]Orientační plán hlavního města Prahy s okolím (1938), list č. 40. [/url] Městská knihovna v Praze. * Kauza3: [url=http://www. kauza3. cz/historie-prahy-3/clanky-o-historii/vzpominky-na-olsanske-namesti. html]Vzpomínky na Olšanské náměstí. [/url] Nezávislý časopis pro Prahu. Michal Vronský, 05. 12. 2014. * Žižkovské listy: [url=http://www. zizkovskelisty. cz/videa/komin-v-kapslovne]Komín v Kapslovně. [/url] redakce, 15. 04. 2014. * KODA - Komínová databáze: [url=http://koda. kominari. cz/. action=karta&cislo=0066]LT C 40/Ub Kapslovna Parukářka, Pod Parukářkou, Praha 3 - Žižkov. [/url] koman, 12. 02. 2009. lenkaseli, 18. 08. 2015. [cit. 2017-04-26].

Kategorie:Usedlosti na Žižkově Kategorie:Průmyslové stavby na Žižkově