Pastýřská křížová výprava (1251)
Author
Albert FloresPamětní deska ve francouzském Orléansu připomínající pastýřskou křížovou výpravu.Pastýřská křížová výprava na miniatuře z 15. století
Pastýřská křížová výprava v roce 1251 (francouzsky Croisade des pastoureaux) byla spontánní akce severofrancouzského lidového hnutí na podporu francouzského krále Ludvíka IX. +more, který padl do muslimského zajetí při (sedmé) křížové výpravě. Hnutí vedené mnichem uherského původu, známým jako „pán z Uher“ (Le Maître de Hongrie), mělo čítat až na 60 000 stoupenců z nižších vrstev, zejména mladých sedláků, žen i dětí z oblastí Pikardie, Flander, Brabantska a Henegavska, říkajících si „pastýři“ (francouzsky pastoureaux), byli odhodláni putovat jako křížová výprava až do Svaté země, aby vysvobodili krále Ludvíka. Velký dav pastýřů vedený takzvaným „pánem z Uher“ doputoval v květnu toho roku do Paříže, kde mu byl z obav o bezpečí tamní univerzity, omezen pohyb po městě. Zde jim bylo také sděleno, že se s jejich dobrodružnými křižáckými plány na záchranu krále nepočítá. Následkem toho u nich vzplanul hněv proti církvi a šlechtě, snad z pocitu zklamání a zrady, a také proti Židům.
Po odchodu z města se rozdělili na dva proudy. Jedni zamířili do Rouenu, kde vyhnali arcibiskupa a několik kněží vhodili do řeky Seiny, následně se jejich dalším terčem staly kláštery v Tours. +more Další skupina vedená samozvaným pánem z Uher došla 11. června do Orleánsu, kde napadla místního biskupa a další duchovní. V Amiens a po něm v Bourges se pastýřská agrese obrátila i proti Židům. V posledním jmenovaném také při jedné z potyček nalezl smrt sám vůdce výpravy. Od té doby křižácké tažení pastýřů sláblo. Mnozí z nich odešli až do Akvitánie nebo Anglie, ale tam jim bylo zapovězeno kázat. Někteří složili skutečný slib přijetí kříže a možná se i skutečně vydali na křížovou výpravu.
Výprava křižáckých pastýřů byla nakonec spíše povstáním proti francouzské církvi a šlechtě, o nichž se obecně věřilo, že opustily svého krále. Pastýři samozřejmě nic nevěděli o osudu Ludvíka IX. +more, ani o opatřeních na jeho záchranou.