Pavel Fink
Author
Albert FloresŽivot
Mládí
Narodil se v rodině podučitele v Zaječově a spisovatele Petra Finka (1867-1944) a jeho manželky Terezie, rozené Čejkové. Gymnázium studoval nejprve v Příbrami, maturoval v roce 1912 v Rokycanech. +more V roce 1913 nastoupil do redakce Selských listů v Olomouci.
Legionář
V roce 1914 narukoval do 1. světové války na ruskou frontu, kde byl v prosinci téhož roku zajat a pobýval na Sibiři a na Urale. +more V Rusku mezi jiným vydával krajanský časopis Šlehy. Dne 18. prosince 1917 se v Rusku oženil s Annou Skudre. Měsíc před sňatkem se přihlásil do československých legií. Po počáteční vojenské službě v legiích byl přidělen do redakce Československého denníku vycházejícího na Sibiři; zde v roce 1919 působil jako vojenský zpravodaj v Omsku a počátkem roku 1920 v Čitě. Legie opustil v roce 1920 v hodnosti poručíka.
Po vzniku Československa
Do Československa se vrátil v srpnu 1920 s manželkou a dvouletým synem. V letech 1920-1921 byl redaktorem deníku Čas a poté byl zaměstnán v pražském Památníku odboje. +more V letech 1925-1932 byl v Brně vedoucím místní redakce deníku Národní osvobození. Od roku 1933 byl, nadále v Brně, redaktorem deníku Moravské orlice.
Aktivně působil v Moravském kole spisovatelů, byl členem jeho výboru a jednatelem, též vedl kancelář Moravského kola. Opakovaně navštěvoval Lotyšsko, Estonsko a Finsko.
V polovině roku 1939 odešel do důchodu (zákon zvýhodňoval legionářům důchodový věk) a přestěhoval se do Jaroměřic nad Rokytnou. V roce 1962 přesídlil do Sadské, zemřel v nemocnici v Nymburce.
Dílo
Dílo Pavla Finka ovlivnil především jeho pobyt v Rusku, který popisoval ve svých reportážně dokumentárních knihách. (Přesto, že kniha Bílý admirál není probolševicky zaměřena, ocenil ji ve své recenzi i komunistický spisovatel Václav Kaplický. +more) Své zážitky následně zpracovával Pavel Fink beletristicky. Později se v jeho díle objevila témata z domácího prostředí i humoristicko-satirická.
Noviny a časopisy
První příspěvky Pavla Finka se objevovaly v Českém denníku od roku 1912. V letech 1912-1913 byl též redaktorem časopisu Stráž podbrdská. +more Během válečného pobytu v Rusku byl zpravodajem a redaktorem Československého denníku, vycházejícího na Sibiři. Po návratu do vlasti se jeho příspěvky objevovaly mezi jiným v Moravské orlici (jejímž byl odpovědným redaktorem) či v Lidových novinách.
Knižní vydání
Paní kardinálek a jiné loutky (Několik nepodařených črt; Praha, A. Neubert, 1914) * Umírající království (Glosy a materiály ze zápisníčku válečného korespondenta; Praha, Památník odboje, 1920) * A tak lidé žili, nežli umírali (V Praze, R. +more Hudec, 1921) * Bílý admirál (profil Kolčakovštiny, poznámky a dokumenty ze zápisníku válečného korespondenta; ilustrace Fr. M. Smolka; V Praze, Knihovna Obrození 1921, Hudec 1922, Brno Družstvo Moravského kola spisovatelů 1929) * Svatý ďábel (stín posledních Romanovců, ilustrace M. Smolka/Fr. Smolka. ; V Praze, Obrození, 1921) * Umírající království (Glosy a materiály ze zápisníku válečného korespondenta; Praha, Památník odboje, 1921 Zobrazení exemplářů s možností jejich objednání * Mezi mohylami (druhý díl knihy Bílý admirál; V Praze, nákladem vlastním, 1922) * Zajetí babylonské (Román zajatce I. , ilustrace K. Bořík; Praha, nákladem vlastním, 1924) * Válčící národ (druhá část románu Zajetí babylonské; Praha, Mars, 1925 a ) * Za severním sluncem (Dojmy a pozorování z toulek na Baltu; Brno, Družstvo Moravského kola spisovatelů, po r. 1925) * Osvobozená země (Črty z cest; V Praze, Mars, knižní dům, 1928) * Návrat vítězů (Román; Brno, Družstvo Moravského kola spisovatelů, 1929) * Obrněnec hubitel (V Brně, Družstvo Moravského kola spisovatelů, 1931) * Miliony Graciána Fifejdy (Humoristicko-satirický příběh. Část prvá; Brno-Husovice, Joža Jícha, 1941) * Slavný rodák (humoristicko-satirický příběh, Milionů Graciána Fifejdy část druhá; Brno-Husovice, Joža Jícha, 1941) * Soukromý docent (román vědce; Brno, Průboj-K. Smolka, 1941) * Zastavení … (Z různých koutů malého světa a z různých dob, kniha reportáží; Brno-Husovice, Joža Jícha, 1941) * Zelené zlato (román vědce; Brno, Průboj-K. Smolka, 1941) * Pohádky o zvířatech (vybral a přeložil Pavel Fink, ilustroval M. Nowak; V Brně, Družstvo Moravského kola spisovatelů, 1942) * Hnědá bestie (Poznámky a dokumenty týkající se událostí kolem Mnichovské dohody a 15. březnu 1939; V Brně, Novela, Jíchovo nakladatelství, 1945 a 1946) * Voják sedmé velmoci (vzpomínky novináře; Brno, Novela, Jíchovo nakladatelství, 1945) * Mlhy na pobřeží (Román; V Brně, Novela, 1946).
Překlady
Antonij Pogorelskij: Tajemný svět (Novela, Brno 1945)
Ocenění
V roce 1930 udělil Pavlu Finkovi lotyšský president Alberts Kviesis mimořádně Řád tří hvězd.
Odkazy
Poznámky
Reference
Literatura
Externí odkazy
Kategorie:Čeští spisovatelé 20. +more století Kategorie:Spisovatelé z Brna Kategorie:Narození v roce 1891 Kategorie:Narození 1. června Kategorie:Narození v Zaječově Kategorie:Úmrtí v roce 1965 Kategorie:Úmrtí 17. dubna Kategorie:Úmrtí v Nymburce Kategorie:Muži.