Pavel Litoměřický z Jizbice

Pavel Litoměřický (Jizbický) z Jizbice, (16. srpen 1581, Praha - 27. říjen 1607, Praha), byl český renesanční spisovatel humanistické orientace. Byl velkým znalcem antického básnictví. Sám byl tvůrcem příležitostné poezie, psané latinsky.

Život

Byl synem bohatého měšťana z Nového města pražského Václava Maštěrovského, zvaného Litoměřický. Jeho matka Lidmila Leptějovna z Vozerovic se po smrti prvního manžela (1587) provdala za Matyáše Jizbického, který, poté co se stal úředníkem královské komory, získal šlechtický přídomek „z Jizbice“. +more Ten přenesl i na nevlastní syny, tedy i na Pavla (roku 1592). Ten byl poté poslán na studia poetiky do saského Annaberku (1596), byl zde žákem Melichara Leaena. Roku 1598, v 16 letech, vydal svou první básnickou sbírku Carmen heroicum de nativitate Immanuelis et Salvatoris Domini nostri Jesu Christi, která se setkala s úspěchem. Pavel dokonce za sbírku získal titul císařského básníka (poeta Caesareus).

V letech 1599-1600 studoval na univerzitě v Altdorfu u Norimberku, v letech 1601-1602 absolvoval studijní cestu po Německu a Nizozemsku. Ve Vitemberku se spřátelil s filologem Friedrichem Taubmannem. +more Ottův slovník naučný o tomto jeho pobytu v zahraničí uváděl: „Přízeň, které na všech místech docházel, ježto jako na obzvláštní zjev jakýsi na něho se patřilo, svedla Jizbického záhy ku přeceňování svých duševních sil a k neobyčejné vysokomyslnosti vzhledem na domácí literární poměry. “ Kritizuje zejména jeho sbírky Periculorum poeticorum partes tres (1602) a Schediasmatum farrago nova (1602): „I v té i oné dobré stránky a nepopíratelné nadání valně zastíněny jsou jízlivou nevraživostí a posměvačností, kteráž tím protivněji působí, čím pokorněji autor všude klaní se cizotě. Za domnělé zneuznání v domově mstí se bezohlednou hrubostí a nenávist svou hlavně členům university pražské cítiti dává. Publikace ty vzbudily v Praze důrazný odpor. Po návratu Jizbický měl v zápětí křiklavé výstupy a soudní rovnání (1603-04). Posléze sám nerozvážného jednání svého litoval a s uraženými, zejména prof. univ. Janem Campanem, smíru vyhledával. “ Poté vydal další sbírky Cunae Jesu Christi (1605) a Ignitabulum pro bello contra Turcas suscipiendo et conficiendo (1605). Zajímavé bylo, že v nich jsou četné erotické popisy, což tehdy nebylo obvyklé. Zemřel roku 1607, za dramatických okolností, když ho zavraždil Albrecht Pětipeský u své milenky Doroty Hadové z Proseče.

České překlady

BUSINSKÁ, Helena, ed. Renesanční poesie. +more [Výbor z české resanční poezie v latinském originále a českém překladu. ] Překlad Helena Businská. 1. vyd. Praha: Academia, 1975. 323 s. cnb000144515. * Z JIZBICE, Pavel. Panence: Schediasmatum farrago nova 1598. Překlad Helena Businská. Praha: Památník národního písemnictví, 1974. 24 nečíslovaných stran. cnb002833521.

Odkazy

Reference

Literatura

KUŤÁKOVÁ, Eva a kol. Slovník latinských spisovatelů. +more Vyd. 1. Praha: Odeon, 1984. 718 s. cnb000024629. [Heslo „Paulus a Gisbice" je na str. 274; autorka Dana Martínková. ] * VACULÍNOVÁ Marta. Kniha jako dar. Humanistický básník Pavel z Jizbice (1581- 1607) a jeho knihovna. In: Miscellanea oddělení rukopisů a starých tisků 21, Praha 2011, s. 7-25. * VACULÍNOVÁ Marta. Alba amicorum Pavla z Jizbice. In: Studie o rukopisech 39, Praha 2009, s. 321-330. * VACULÍNOVÁ Marta. Odraz doby v básnickém díle Pavla z Jizbice. In: Muzejní a vlastivědná práce 43. Časopis Společnosti přátel starožitností 113, 3/2005, s. 137 - 142. * VACULÍNOVÁ Marta. Paulus a Gisbice (1581 - 1607). Ein böhmischer Dichter und seine Studienreise nach Leiden. In: Humanistica Lovaniensia. Journal of Neo-Latin Studies. Volume LVIII - 2009, Leuven University Press, s. 191 - 215. [německy].

Externí odkazy

Kategorie:Čeští humanisté Kategorie:Básníci tvořící latinsky Kategorie:Narození v roce 1581 Kategorie:Narození 16. +more srpna Kategorie:Úmrtí v roce 1607 Kategorie:Úmrtí 27. října Kategorie:Narození v Praze Kategorie:Úmrtí v Praze Kategorie:Muži.