Cesko.wiki Pavel Treťjakov
Author
Albert FloresPavel Treťjakov byl český herec, divadelník a režisér. Narodil se 22. prosince 1912 v Praze a zemřel 19. března 1970 ve stejném městě. Studoval na pražské konzervatoři a již během studií získal první herecké angažmá v Divadle Reduta. Poté působil v dalších významných divadlech, jako například v Národním divadle nebo v Divadle na Vinohradech. V roce 1952 se stal uměleckým šéfem Divadla v Dlouhé a v letech 1968-1970 působil jako umělecký šéf v Divadle ABC. Pavel Treťjakov patřil mezi významné osobnosti českého divadla a filmu. Proslavil se svými charismatickými hereckými výkony a ztvárnil mnoho důležitých rolí. Jeho herecký projev byl přirozený, naléhavý a plný emocí. Vedle divadla se věnoval také filmové tvorbě a účinkoval ve více než padesáti filmech. Známé jsou zejména jeho role ve filmech "První parta", "Slavnosti sněženek" nebo "Morgiana". Pavel Treťjakov byl nositelem mnoha ocenění a titulů, včetně titulu zasloužilého umělce a Klementa Gottwalda. Jeho umělecká činnost a přínos českému divadlu zůstává významnou součástí české kulturní historie. Po jeho smrti byla část ulice v Praze na Smíchově přejmenována na Treťjakovskou ulici na jeho počest.
Pavel Michajlovič Treťjakov (, Moskva - , Moskva) byl ruský podnikatel, mecenáš, sběratel uměleckých děl, zakladatel a první ředitel Treťjakovské galerie.
Mládí a osobní život
Narodil se 27. prosince (15. +more prosince podle starého kalendáře) 1832 v Moskvě v rodině kupce. Získal pouze domácí vzdělání, svou životní dráhu začal v obchodě svého otce. Spolu s bratrem Sergejem (stejně vášnivým uměleckým sběratelem) velmi úspěšně rozvíjeli otcův podnik.
V roce 1865 se oženil s Věrou Nikolajevnou Mamontovovou, sestrou známého mecenáše a podnikatele S. I. Mamontova. Celkově se jim spolu narodilo šest dětí (čtyři dcery a dva synové).
Sběratel a mecenáš umělců
Od padesátých let se datuje Treťjakovův zájem o ruské výtvarné umění a sběratelství uměleckých děl. Základem jeho sbírky se staly obrazy Pokušení (1857) N. +more G. Sildera a Potyčka s finskými pašeráky (1853) V. G. Chuďakova. Dalšími významnými přírůstky byly díla I. P. Trutněva, A. K. Savrasova, K. A. Trutovského, F. A. Bruniho a dalších umělců. Sběratelská vášeň ho přivedla na myšlenku zřízení obrazárny, která by shromažďovala, uchovávala a vystavovala významná díla domácích autorů. Již počátkem šedesátých let Treťjakov napsal:.
V následujících letech se Treťjakovova sbírka rozšiřovala o další přírůstky, např. Odpočinek vězňů V. +more I. Jakobyho, Poslední jař M. P. Klodta a jiné. Treťjakov vysoce hodnotil tvorbu realisty V. G. Perova, jehož množství děl, např. Vesnické křížové procesí na Velikonoce, Trojka, Diletant, Nad synovým hrobem a další, dodnes tvoří významnou část uměleckých sbírek Treťjakovské galerie. Perovovou zásluhou byla Treťjakovova sbírka obohacena o kolekci portrétů významných kulturních buditelů.
V roce 1864 Treťjakov získal do své sbírky první dílo s historickou tematikou - Kněžna Tarakovova K. D. Flavického.
Treťjakovův hlavní cíl - vytvoření jedinečné umělecké kolekce - nabíral jasné kontury. Sběratelství ho přivedlo k přátelství s mnoha významnými umělci, kteří považovali za čest být jeho přáteli a často ho zvali do svých ateliérů. +more Některé díla vznikala dokonce na Treťjakovovu přímou objednávku.
Zakladatel galerie
+more_M. _Treťjakov_na_poštovní_známce_Sovětský_svaz'>SSSR, vydané v roce 1956 u příležitosti stého výročí založení Treťjakovské galerie V roce 1874 se rozhodl k výstavbě budovy, v níž by svou sbírku shromáždil. Ke svému domu dal Treťjakov přistavět dvoupodlažní přístavbu, kterou tvořily dva sály. Dalších šest sálů bylo přistavěných k domu v roce 1882, o tři roky nato sedm sálů a v roce 1892 přibylo šest nových sálů. V těsné blízkosti rodinného sídla Treťjakovových na Lavrušinské ulici tak vznikl jedinečný komplex budov plně odpovídající potřebám obrazové galerie.
V srpnu 1892 Pavel Treťjakov listem oficiálně daroval městu Moskva a jeho obyvatelům jak celou svou sbírku, tak i část rodinného sídla, ve které byla sbírka umístěna pod podmínkou, že sbírka se nerozprodá a bude přístupná široké veřejnosti. Moskevská městská rada přijala dar 15. +more září 1892 a darované kolekci dala název Městská umělecká galerie Pavla a Sergeje Treťjakovových (Городская художественная галерея Павла и Сергея Михайловичей Третьяковых). Dar sestával z 1287 obrazů, 518 kreseb a 9 soch ruských mistrů a 75 obrazů a 8 kreseb evropských (především německých a francouzských) malířů druhé poloviny 19. století. Treťjakov se stal jejím prvním ředitelem a vděčné město mu udělilo titul Čestný občan Moskvy. Po smrti mladšího bratra Sergeje v létě téhož roku se podle jeho závěti staly součástí sbírky Pavla Treťjakova i jím shromážděná díla.
Treťjakov nadále kupoval umělecká díla jednak z finančních prostředků, které každoročně na tyto účely přidělováno město (5000 rublů), jakož i za vlastní peníze, přičemž zakoupená díla následně daroval galerii.
Pro širokou veřejnost byla galerie otevřena v srpnu 1893 pod názvem Moskevská městská umělecká galerie Pavla a Sergeje Treťjakovových (Московская городская художественная галерея Павла и Сергея Третьяковых).
Na sklonku života byl Pavel Michajlovič Treťjakov členem Moskevského oddělení Rady obchodu a manufaktur a také aktivním členem petrohradské Akademie výtvarných umění.
Po své smrti 4. (16. +more) prosince 1898 byl pohřben na Danilovském hřbitově vedle svých rodičů a bratra Sergeje. O padesát let později (v roce 1948) byly tělesné ostatky obou bratrů převezeny na Novoděvičí hřbitov.
Reference
Externí odkazy
Literatura
K. F. Antonovová, I. T. Rostovcevová, Gosudarstvennaja Treťjakovskaja galereja, Izdateľstvo Avrora, Leningrad, 1976
Kategorie:Narození 1832 Kategorie:Úmrtí 1898 Kategorie:Narození v Moskvě Kategorie:Ruští podnikatelé Kategorie:Muži Kategorie:Pohřbení na Novoděvičím hřbitově