Pavlína Sasko-Výmarsko-Eisenašská

Pavlína Sasko-Výmarsko-Eisenašská (Pavlína Ida Marie Olga Henrieta Kateřina; 25. července 1852, Stuttgart - 17. května 1904, Orte) byla sasko-výmarsko-eisenašskou princeznou a sňatkem dědičnou velkovévodkyní sasko-výmarsko-eisenašskou.

Život

Pavlína se narodila jako nejstarší potomek prince Heřmana Sasko-Výmarsko-Eisenašského a jeho manželky Augusty, dcery krále Viléma I. +more Württemberského.

26. srpna 1873 se jednadvacetiletá princezna ve Friedrichshafenu provdala za svého o osm let staršího příbuzného, dědičného velkovévodu Karla Augusta Sasko-Výmarsko-Eisenašského. +more Její dědeček Bernard byl bratrem jeho dědečka Karla Fridricha.

Pavlína měla s Karlem Augustem dva syny:

* Vilém Arnošt Sasko-Výmarsko-Eisenašský (10. června 1876 - 24. +more dubna 1923), poslední velkovévoda sasko-výmarsko-eisenašský, *: ⚭ 1903 Karolína Reuss-Greiz (13. července 1884 - 17. ledna 1905) *: ⚭ 1910 Feodora Sasko-Meiningenská (29. května 1890 - 12. března 1972), princ sasko-výmarsko-eisenašský, vévoda saský * Bernhard Sasko-Výmarsko-Eisenašský (18. dubna 1878 - 1. října 1900), zemřel svobodný a bezdětný.

Karel August zemřel 22. listopadu 1894 v padesáti letech na zápal plic. +more Protože zemřel ještě před svým otcem, nikdy se nestal sasko-výmarsko-eisenašským vévodou. Pavlína tudíž vždy byla známá jako dědičná velkovévodkyně nebo po manželově smrti jako dědičná velkovévodkyně vdova. Po smrti velkovévody se stal nástupcem jejich syn Vilém Arnošt.

Vdovství

V pozdějších letech trávila Pavlína hodně času v Itálii a byla častou návštěvnicí u italského dvora. Říkalo se, že vstoupila do morganatického manželství se svým komorníkem. +more Toto manželství se neobjevilo v Almanachu de Gotha a nebylo schváleno jejím synem velkovévodou. Manželství tudíž nebylo schváleno sasko-výmarskou vládou. U své rodiny a poddaných svého syna byla neoblíbená.

Přestože většinu svého vdovství žila daleko od sasko-výmarského dvora, Pavlína "přispěla i na dálku k vytváření obtíží, které znesnadňovaly postavení její snachy, současné velkovévodkyně, během prvních pár měsíců manželství". Byla popisována jako "mimořádně tlustá, a jedna z nejprostších německých princezen, jejíž prostota spočívala spíše v nevrlosti a kyselosti, než ve vlídné povaze".

17. května Pavlína náhle zemřela na srdeční chorobu během cesty vlakem z Francie do Florencie. Bylo jí 51 let.

Tituly, oslovení a vyznamenání

Tituly a oslovení

25. července 1852 - 26. +more srpna 1873: Její Výsost princezna Pavlína Sasko-Výmarsko-Eisenašská, vévodkyně saská * 26. srpna 1873 - 22. listopadu 1894: Její královská Výsost dědičná velkovévodkyně sasko-výmarsko-eisenašská * 22. listopadu 1894 - 17. května 1904: Její královská Výsost dědičná velkovévodkyně vdova sasko-výmarsko-eisenašská.

Vyznamenání

Ruské impérium: Řád sv. +more Kateřiny * Württemberské království: Řád Olgy, 1871.

Vývod z předků

Reference

Externí odkazy

Kategorie:Narození 25. +more července Kategorie:Narození 1852 Kategorie:Narození ve Stuttgartu Kategorie:Úmrtí 17. května Kategorie:Úmrtí 1904 Kategorie:Wettinové Kategorie:Německé princezny Kategorie:Ženy.