Pelikán krmící mláďata svou krví

Cáchách Pelikán krmící mláďata svou krví je oblíbeným výjevem křesťanské ikonografie pocházející z gotiky, který byl často námětem náboženských písní (Klaním se ti vroucně Tomáše Akvinského), zdobil fasády katedrál (např. chrám svaté Barbory či chrám sv. Víta), byl zpodobňován ve knihách (Physiologus) a dokonce se dostával i do znaků měst (starý, dnes již neužívaný znak Duchcova) a erbů panovnických rodů či jednotlivých panovníků (anglická královna Alžběta I.).

Vůbec první zmínka v křesťanské literatuře se objevuje ve 2. století našeho letopočtu v řeckém bestiáři Physiologus. +more Píše se v něm, že malí pelikáni svými zobáky zraňují matku, ta na odplatu zraňuje je, a to tak dlouho, dokud mláďata nejsou mrtva. Avšak třetí den si matka otevře rány, svou vlastní krví potřísní mláďata, ta obživnou a těší se dobrému zdraví. Autor v tom vidí podobenství s Ježíšem Kristem, který vykupuje lidstvo svou vlastní krví (eucharistie). Existuje i mírnější verze, že pelikán svá mláďata živí vlastní krví v období hladu, aby nezemřela. I v tom lze najít podobenství s Ježíšem Kristem.

Legenda může mít reálné základy v tom, že pelikán krmí mláďata čerstvými rybami vyvrženými ze svého vaku, zraněné ryby mohou přitom svou krví potřísnit pelikánovu hruď.

Galerie

Soubor:Pelicanfeeding. JPG|Kopie pelikána zdobícího chrám svaté Barbory v Kutné Hoře Soubor:Hussite banner (Orphans). +morepng|Pelikán na korouhvi husitské obce Orebitů - po smrti Jana Žižky zvané Sirotci „ve jménu Boha polní pracujícící“ Soubor:Elizabeth1. jpg|Alžběta I. s motivem pelikána na svého hrudi Soubor:Bergatreute Pfarrkirche Hochaltar Vogelnest. jpg|Názorná plastika pelikána Soubor:Czechoslovak Hussite Church in Duchcov. JPG|Na podstavci polosloupu kostela v Duchcově (vpravo) Soubor:Seal of Louisiana. svg|Pečeť amerického státu Louisiana.

Odkazy

Reference

Externí odkazy

Kategorie:Středověké umění Kategorie:Gotika