Pentapolitana

Technology

12 hours ago

Author

Pentapolitana (jiné názvy: Pentapolis, Pětiměstí; Quinque liberae regiaeque civitetas partium superiorium) byl městský svaz, sdružení pěti nejvýznamnějších hornouherských svobodných královských měst (Košice, Levoča, Bardejov, Prešov a Sabinov). V popředí tohoto spojenectví stály převážně obchodně-ekonomické zájmy členských měst. Pentapolitana hrála významnou roli zejména v tranzitním obchodě, protože v daném regionu se křižovaly staré tranzitní cesty ve směru jih-sever a západ-východ.

Dějiny městského svazu

První písemnou zmínkou o svazku je záznam ze shromáždění všech pěti míst v Košicích v roce 1412. Mimo jiné se zde delegáti dohodli na společném postupu proti provinilcům, resp. +more dlužníkům. Ze záznamu vyplývá, že schůze členských měst se konaly již před tímto rokem. Město Sabinov se přidružilo k spolku natrvalo od 80. let 15. století i na přímluvu krále. Ačkoli mělo malý počet obyvatel, právně bylo rovnocenné (převzalo košické městské právo) a opevněné. Až od poloviny 17. století města k sobě přibrala i Kežmarok, s nímž byla Levoča ve stoletém sporu o právo skladu. Z Pětiměstí se tak v jeho závěrečné fázi stalo Šestiměstí.

Vedoucí postavení v tomto sdružení měly Košice, kde se nejčastěji konaly pravidelné porady zástupců měst. Služby Pentapolitany a její výborné zahraniční kontakty využíval i panovník, královské úřady a velmoži. +more Politický i hospodářský význam Pentapolitany vzrostl po bitvě u Moháče (1526). V roce 1549 přijala tato města v rámci šíření reformace společné vyznání, tzv. Confessio Pentapolitana, ve kterém se přihlásila k evangelického církvi augsburského vyznání. Text konfese připravil Bardejovský humanistický myslitel Leonard Stöckel. Městské svazy i Pentapolitana zanikly počátkem druhé poloviny 19. století v období Bachova absolutismu.

Fungování městského svazu

Vrcholným orgánem samosprávy Pentapolitany bylo shromáždění delegátů, které mělo v hospodářské oblasti řemeslné výroby a cechů roli celokrajského regulátora - sněmu. Jeho usnesení se týkala všech měst a tržních osad v kraji, tedy i důlních a zeměpanských. +more Shromáždění rozhodovalo, zda se má, nebo nemá svolat celokrajský sněm některého řemesla. Často si shromáždění přivlastňovalo i právo udělovat cechovní artikuly, řešit spory mezi cechy a mistry, kontrolovat dílny, zasahovat do vnitřního života a soudnictví cechů, do vztahu cechů k metropolitnímu cechu, omezovat nákladnost v ošacování a hostinách jednotlivých vrstev měšťanů a podobně. Na shromáždění Pentapolitany také záviselo svolávání celokrajských schůzí kněží nebo církevní synody do některého města.

Právo svolat shromáždění mělo každé z pěti měst, pokud se o místě dohodlo s alespoň jedním sousedícím členem. K naléhavým důvodům svolání patřila nová královské opatření, zprávy z ciziny, zprávy o válce nebo hrozícím útoku zbojníků, konflikty a násilí úřadů a šlechty, požadavky hornouherského kapitána, Královské komory, resp. +more Spišské komory. Dalšími důvody svolání byly přírodní katastrofa, dar a účast na královské svatbě či korunovaci, slavnost uvedení do nejvyšších hodností v kraji a zemi, vyslání poselství do ciziny, na sněm, dvůr, ochranný doprovod avizované karavaně kupců, peníze na podplacení celníků, hodnostářů apod.

Pentapolitana měla dobře vypracovaný systém zpravodajství. Poštu doručovali kurýři - běžci, doručený list muselo dotyčné město odepsat a co nejrychleji odeslat sousednímu městu ve směru Košice-Prešov-Bardejov-Sabinov-Levoča, resp. +more Levoča-Košice, Levoča-Prešov a podobně. Jejich kontakty se zahraničím byly všeobecně známy a využíval jich i panovník, královské úřady a důležití šlechtici.

Pentapolitana byla respektovaným stavovským orgánem měšťanů. Král, hornouhorskýh kapitán, hrabě Spišské komory, domácí i zahraniční města a knížata se často obraceli jen na jedno z měst (nejčastěji Košice) s tím, aby už dále informovalo ostatní města. +more Společně se svazu ukládaly i povinnosti, vyslání žoldáků, kontribuce, výzbroj, peněžité dávky a pod. Takové povinné výdaje, ale i výdaje reprezentační (delegace, dary, pohoštění) dělila si členské města podle starého zvyku v poměru: * 1/3 Košice * 1/4 Levoča * ze zbytku 2/5 Bardejov a Prešov a 1/5 Sabinov V případě vzniku sporů mezi jednotlivými městy konala se dílčí zasedání. Tak tomu bylo během sporu s Košicemi pro nepropouštění vín, s Bardejovem kvůli bělení tkanin v Prešově (monopol měly Bardejov a Košice), s Levočou pro odpírání poslušnosti košickým metropolitním cechům. Navzdory zmíněným konfliktům bylo společenství soudržným svazem a po každém takovém konfliktu se shrnul program obnovy konkordát (concordia - tak samo sebe označovalo společenství). V roce 1571 byly dohodnuty tyto body, které charakterizují atmosféru doby: * obnovit starou konkordaci měst * společný postup ve věcech ztráty, na dotazy v té věci dá město městu odpověď * na požadavek císařských velitelů neodpoví žádné město bez porady s ostatními městy * oponovat skladu v Humenném a Stropkově * zachovávat košické míry a váhy * když komora limituje vysoce císařské třicátky, požádá se jeho veličenstvo o snížení * nedovolit obchod tureckým kupcům, mají nakupovat od měst * ohledně mýtného, městům nebudou ukládat * ohledně obchodu s vínem, městům je zakázán a cizí obchodují i dole pod Košicemi * ohledně řemeslníků na poutích, jedno město druhému má ponechat zcela svobodné jarmarky * ohledně řemeslníků, že od nich šlechta pobírá vysoké poplatky, zasadit se hrozbou represí na svých poutích * na vesnicích (městech) netrpět pobuřovače * jedno město nemá druhému škodit, když se ubírají do otevřených tržních osad, ale se podporovat * přidržovat se věrně a pilně německé řeči ve městech * držet se usnesení ohledně požadavků Spišské komory, které zatěžují města, zda se nepodá odvolání * oponovat skladu při Magocziho klášteře v Lechnici * rehabilitovat dávný svazek ctihodných měst vůči sobě ohledně provinilců * Moravanům a Liptákům bránit, aby svá sukna měřili na našich poutích na lokty * ať se jedno město vůči druhému, zejména v malichernostech nestaví příliš tvrdě, ale jedno druhému povolí a ustoupí * ohledně místa a času k požadavku Jeho Veličenstva ujmout se i strany jiných měst a znovu se dostavit do Košic po Velikonocích Poslední bod odkazoval na města Svazu hornouhorských báňských měst, do kterého patřily (v hodnostním pořadí) Gelnica, Smolník, Rudabánya, Jasov, Telkibánya, Rožňava a Spišská Nová Ves. Společenství Sedmi báňských měst s Pentapolitanou úzce spolupracovalo ve vojenských záležitostech. Tato města se také finančně podílela na vylepšování košického městského opevnění. Ve věcech řemesel a cechů byl báňským městům odvolací instancí metropolitní cech v Košicích, resp. shromáždění Pentapolitany.