Cesko.wiki Perín-Chym
Author
Albert FloresPerín-Chym je obec na Slovensku v okrese Košice-okolí. Nachází se v bezprostřední blízkosti maďarské státní hranice a skládá se ze tří původně samostatných obcí Perín , Chym a Vyšný Lánec . V roce 2013 zde žilo 1 430 obyvatel.
Polohopis
Obec je situována v jihozápadní části Košické kotliny asi 22 kilometrů jižně od Košic a 300 až 600 metrů od maďarské státní hranice. Jelikož obec vznikla spojením tří kdysi samostatných obcí, netvoří souvislý intravilán.
Dějiny
První písemná zmínka o spojené obci pochází z roku 1964 (rok spojení), ale historie jejích místních částí, které se vyvíjely až do roku 1964 samostatně je mnohem bohatší. V roce 1964 došlo ke spojení obcí Perín a Chym, v roce 1991 se k nim připojil i Vyšný Lánec.
Perín
Na území dnešní městské části se našlo osídlení už z paleolitu, zejména pohřebiště nagyrévské kultury. První písemná zmínka o obci Perín pochází z roku 1220, kdy byla zapsána ve varadínském (dnešní Oradea) rejstříku jako villa Peruen a byla osídlena německými kolonisty. +more Ve druhé polovině 13. století byla obec již v rukou šlechty a začíná se zde i geneze rodu Perényiovců. Podle soupisu z roku 1427 bylo v obci 72 portů (usedlostí), z čehož se dá usuzovat, že měla minimálně 500 obyvatel, což byl na tu dobu poměrně velký počet. Později se počet usedlostí snižoval - v roce 1553 byl jejich počet už jen 24.
Název části Perín prošel poměrně složitým vývojem. V roce 1220 se vzpomíná jako villa Peruen, později jako de Peruen nebo villa Perwen. +more V 14. století se objevují názvy Puruin, Purin, Perwen nebo Purwen, ale později se název ustaluje na formě Perenne. V 18. století se uvádí název Perenne, ale i slovenský ekvivalent Perina, který se používal i v prvních letech existence První republiky. Od roku 1927 se oficiální název změnil na Perín, přičemž se používal i maďarský ekvivalent Perenne, který byl oficiálním název obce během okupace horthyovským Maďarskem v letech 1938 až 1945.
Chym
Místní část Chym se nachází na místě starého slovanského hradiště, což potvrzují archeologické nálezy keramiky datované přibližně do 10. +more až 12. století. První písemná zmínka pochází z roku 1294, kdy byl držitelem vesnice Chym muž zvaný Tomáš, syn Beňadika z Chymu (de Heym). Další listiny ze 14. století vzpomínají chymského kněze Mikuláše, ale i majetkové spory mezi dvěma vlastníky, které řešil až Jasovský konvent v roce 1341. V tomto období se obec uváděla pod názvy Heym, Hem nebo Heem.
Podle soupisu z roku 1427 bylo v Chym 10 portů (usedlostí), což dává předpoklady k počtu obyvatel kolem 70. V roce 1553 se zmiňují již jen 4 usedlosti, které patřily jistému Františkovi z Perína a název Hym. +more Ve druhé polovině 16. století byl Chym již převážně maďarský, zeměpisné lexikony z let 1773 a 1786 ho také uvádějí jako maďarskou vesnici pod názvem Him, přičemž se objevuje i slovenský ekvivalent Hima či Hyma. Obec se úředně nazývala Him až do roku 1948, kdy byla přejmenována na Chym.
Vyšný Lánec
Počátky části Vyšný Lánec jsou spojeny se sousední obcí Nižný Lánec, která je samostatná. Archeologické nálezy středověké keramiky z okolí potvrzují původní slovanské osídlení. +more Obě obce se vyvíjely souběžně a mají i společnou první písemnou zmínku z roku 1267, v níž se zmiňuje pouze jedena obec Lánc. Později nastaly majetkové spory mezi vlastníky obce a Lánec byl pravděpodobně rozdělen na Vyšný a Nižný, od kterého se později oddělil i Stredný Lánec. Tato část se však brzy vylidnila a postupně zanikla.
Soupis z roku 1427 udává počet pěti usedlostí ve Vyšném Lánci, takže zde žilo minimálně 35 obyvatel. Místní názvosloví podle historiků dokazuje původně slovanské obyvatelstvo, ale později, zřejmě po nájezdech Turků a +more_Rákócziho'>Rákocziho povstání, došlo ke kolonizaci obce převážně maďarským obyvatelstvem. To mělo za následek i pomaďarštění místních toponym, např. potok Kanatopta dostal postupem času maďarský název Kanyapta. Slovo Kanatopta v staroslověnštině znamenalo místo, kde se topili koně, což souviselo s bažinatou zemí a bahnem, podle kterého dostal potok jméno.
Název této části obce se v průběhu historie příliš neměnil, historici zaznamenali jen drobné odchylky - Fels-Közép-Lancz, Wissny Stredny Lancz v roce 1773, Felschő-Lanz v roce 1786 a od roku 1808 už jen maďarské názvy Felső-Lancz, resp. Felsőlánc. +more Po první světové válce připadla obec na základě Trianonské mírové smlouvy Československu. V meziválečném období nesla název Vyšný Lánc, ale používal se i maďarský ekvivalent Felsőlánc. V listopadu 1938 po Vídeňské arbitráži připadla obec Maďarsku, ale po druhé světové válce byla znovu přičleněna k ČSR. V roce 1948 došlo ke změně názvu doplněním hlásky e na Vyšný Lánec.
Vyšný Lánec byl samostatný až do roku 1991, kdy se připojil ke obci Perín-Chym.