Periodická tabulka

Technology
12 hours ago
8
4
2
Avatar
Author
Albert Flores

Periodická tabulka je systematické uspořádání chemických prvků podle stoupajícího atomového čísla. Je základním nástrojem chemie a umožňuje systematické zobrazení vztahů mezi prvky, jako je jejich elektronová konfigurace, chemické vlastnosti a fyzikální charakteristiky. Periodická tabulka se skládá z řad prvků uspořádaných do sedmi period a sloupců – skupin. Každý sloupec představuje chemicky podobné prvky, zatímco každá perioda odpovídá přidání nových energetických úrovní pro elektrony. Prvky v periodické tabulce jsou označeny svými chemickými symboly a jsou uspořádány tak, že prvky s podobnými chemickými vlastnostmi jsou ve stejných sloupcích. Vytvoření první periodické tabulky připisuje chemikům Dmitriji Mendělejevovi a Juliu Meyerovi, kteří samostatně vyvinuli podobný systém v roce 1869. Dnešní periodická tabulka byla neustále vylepšována a rozšířena o nově objevené prvky. Obsahuje také další informace jako hmotnostní čísla, skupenství, hustotu a elektronovou konfiguraci prvku. Periodická tabulka je důležitý nástroj pro studium chemie, vývoj nových materiálů a predikci chování chemických prvků.

Periodická tabulka prvků, nebo též periodická soustava prvků, je uspořádání všech chemických prvků v podobě tabulky, ve které jsou prvky seskupeny podle rostoucích protonových čísel, elektronové konfigurace a cyklicky se opakujících podobných chemických vlastností. Řídí se tzv. periodickým zákonem, který roku 1869 publikoval Dmitrij Ivanovič Mendělejev, jenž seřadil prvky podle rostoucí hmotnosti jejich atomů. Rovněž používaný název Mendělejevova tabulka prvků je striktně vzato pouze názvem původní Mendělejevovy tabulky. Na počest 150. výročí publikace periodického zákona prohlásila OSN rok 2019 za Mezinárodní rok periodické tabulky prvků.

...

Charakteristika

Dnes je známo, že některé lehčí prvky jsou až za těžšími (jod stojí za tellurem). Proto roku 1913 Henry Moseley opravil periodický zákon podle rostoucích protonových čísel. +more V tabulce je obvykle kromě chemického symbolu prvku uvedeno i jeho atomové číslo, relativní atomová hmotnost, případně další údaje o prvcích. V současné době je v tabulce 118 známých prvků, z nichž 94 se přirozeně vyskytuje na Zemi; zbylé byly připraveny pouze uměle a zatím nebyl objeven žádný jejich stabilní izotop.

Základem uspořádání prvků je jejich seskupení podle elektronového obalu tak, aby ve skupinách nad sebou ležely prvky se stejným počtem valenčních elektronů. Přitom platí, že prvky, nacházející se ve společné skupině, vykazují i podobné chemické vlastnosti. +more Někde bývá zvykem dělení skupin na hlavní a vedlejší, prvky v hlavních skupinách mají valenční elektrony ve sférách s a p, prvky vedlejších skupin doplňují valenční elektrony do slupek d a f.

Příkladem skupiny prvků jsou alkalické kovy, které (spolu s vodíkem) zaujímají místo v 1. skupině a mají vždy pouze jeden valenční elektron ve slupce s. +more Jiným příkladem jsou halogeny, prvky nacházející se v 7. hlavní skupině prvků se sedmi valenčními elektrony - dvěma ve slupce s a 5 ve sféře p.

Typy tabulek

Dlouhá tabulka - schéma +moresvg_|náhled'>Velmi dlouhá tabulka - schéma Krátká tabulka * Základní formy tabulky ** Dlouhá tabulka - má 18 sloupců, vnitřně přechodné kovy jsou vyjmuty mimo tabulku; doporučuje Mezinárodní unie pro čistou a užitou chemii ** Velmi dlouhá tabulka - má 32 sloupců, vnitřně přechodné kovy jsou vmezeřeny mezi blok s a přechodné kovy; problémem je korektnost vymezení 3. skupiny ** Krátká tabulka - má 8 až 10 sloupců, skupiny A a B jsou pod sebou - vycházela z historické Mendělejevovy prezentace tabulky, v současnosti nepoužívaná, protože plně nevystihuje specifika přechodných kovů * Historické tabulky ** Mendělejevova tabulka - zavedl Dmitrij Mendělejev a Lothar Meyer v roce 1869 ** Wernerova tabulka - zavedl Alfred Werner v roce 1905 na základě Mendělejevovy tabulky * Rozšířené tabulky ** Seaborgův model - má 50 sloupců, následuje výstavbový princip podle návrhu Glenna Seaborga ** Frickeho model - má 52 sloupců, řeší nedostatky výstavbového principu podle výpočtů Burkharda Frickeho, Waltera Greinera a Jamese Thomase Wabera ** Pyykkö model - má 50 sloupců, řeší nedostatky Frickeho výpočtů podle výpočtů Pekky Pyykkö * Alternativní tabulky ** Levochodná tabulka - podle návrhu Charlese Janeta ** Spirální tabulky ** Vícerozměrné tabulky.

Pro snadnější zapamatování skupin prvků v periodické tabulce lze využít mnemotechnické pomůcky.

Standardní dlouhá tabulka

Vysvětlivky

Historie

Objev periodické tabulky umožnil italský chemik Stanislao Cannizzaro (1826-1910), který v roce 1858 publikoval soubor zaměřených atomových vah (nyní známých jako hmotnostní čísla) šedesáti prvků, které byly tehdy známy. Seřazení prvků podle vzrůstající atomové váhy odhalilo pozoruhodné opakování chemických vlastností v pravidelných intervalech. +more Toho si všiml v roce 1864 anglický chemik John Newlands (1838-1898), avšak jeho "zákon oktáv" mu nepřinesl nic než výsměch.

Dmitrij Ivanovič Mendělejev (1834-1907) učinil v zásadě tentýž objev o pět let později. To, co Mendělejev vykonal, bylo však mnohem významnější, takže je plným právem považován za pravého objevitele periodické tabulky on.

Mendělejevova periodická tabulka prvků nebyla prvním pokusem sestavit prvky podle některých jejich vlastností. Historicky první doloženou tabulku pocházející z roku 1772 vytvořil Louis-Bernard Guyton de Morveau. +more Zahrnovala chemicky jednoduché látky a použil ji Antoine Lavoisier.

Roku 1857 publikoval Jean-Baptiste Dumas základní periodickou tabulku, která obsahovala 32 prvků v osmi sloupcích, které poukazovaly na jejich společné vlastnosti.

Roku 1862 uspořádal Alexandre-Emile Béguyer de Chancourtois poprvé prvky podle vzrůstající atomové hmotnosti. Podobné prvky umístil stejným směrem a vytvořil tak šroubovicové uspořádání prvků. +more Roku 1864 publikoval Julius Lothar Meyer tabulku mocenství pro 49 tehdy známých prvků a ještě v témže roce publikoval také William Odling svou téměř správnou tabulku se 17 svislými sloupci, do které zahrnul 57 prvků.

Roku 1869 zformuloval Dmitrij Ivanovič Mendělejev periodický zákon a různé formy periodické tabulky, která obsahovala 63 prvků. O dva roky později Mendělejev upravil a zlepšil svou periodickou tabulku a předpověděl objev 10 prvků - dnes známé jako Sc, Ga, Ge, Tc, Re, Po, Fr, Ra, Ac a Pd. +more Z těchto prvků popsal s udivující předvídavostí skandium, gallium, germanium a polonium. Pro neobjevené prvky nechal Mendělejev v tabulce místo a postupem času se všechna volná místa, která v tabulce nechal, zaplnila nově objevenými prvky. Významným Mendělejevovým obhájcem, neboť jeho zákon nebyl zpočátku jednoznačně přijat, byl český chemik Bohuslav Brauner.

Objevují se i alternativní uspořádání periodické tabulky. Nejvýznamnější je verze, kterou roku 1928 zavedl Charles Janet. +more Tato tabulka je uspořádána podle zaplňování orbitalů a je užívána fyziky.

Budoucí vývoj

Vědci předpokládají, že v průběhu 21. století se podaří objevit další prvky.

Budoucí vývoj rozvržení periodické tabulky při objevování dalších prvků je zkoumán kvantověmechanickými výpočty. Glenn T. +more Seaborg navrhl rozšíření o 8. periodu, která bude po prvcích bloku s nově zahrnovat (ve velmi dlouhé podobě tabulky) tzv. superaktinoidy (až do prvku 153). Představa vycházela z pokračující platnosti Madelungova pravidla - po bloku s bude následovat nejprve vložený blok g (orbitaly 5g) a poté blok f (orbitaly 6f).

Podrobné kvantověmechanické výpočty se započtením relativistických efektů, provedené Pekkou Pyykkö, B. Frickem a dalšími fyziky, však zpochybnily takové pořadí zaplňování, a to nejen pro 9. +more periodu, ale již i pro druhou polovinu 8. periody (po prvcích bloku 5g, tedy od prvku 139). Podle jejich výsledků by se zásadně změnilo pořadí zaplňování konce 8. periody, která by tak již nebyla analogická nižším periodám.

Že tradiční výstavba elektronového obalu podle Madelungova pravidla nebude pro 8. periodu platit, ukazují již relativistické kvantově-mechanické výpočty provedené pro oganesson. +more Vzhledem k velikosti obalu začíná ve spin-orbitální interakci převažovat nad LS vazbou vazba jj a klasický popis uspořádání obalu do slupek a orbitalů se již nejeví jako korektní, ale že jeho struktura je bližší Fermiho elektronovému plynu.

Reference

Literatura

Dr. Heinrich Remy, Anorganická chemie 1. díl, 1. vydání 1961 * N. N. Greenwood - A. Earnshaw, Chemie prvků 1. díl, 1. vydání 1993

Externí odkazy

[url=https://web. archive. +moreorg/web/20160821073806/http://kcvs. ca/isotopesmatter/iupacMaterials/javascript/Interactive%20Periodic%20Table%20of%20the%20Isotopes/HTML5/index. html]Interaktivní periodická tabulka prvků a izotopů[/url] (od IUPAC) * [url=http://www. broukej. cz/tabulka]Detailní periodická tabulka prvků[/url] * [url=http://www. prvky. com/periodicka-tabulka. html]Periodická tabulka s podrobnějšími vlastnostmi prvků[/url] * [url=http://www. ptable. com/]Dynamická periodická tabulka[/url] * [url=http://www. meta-synthesis. com/webbook/35_pt/pt. html]Alternativní tabulky prvků[/url] * [url=https://web. archive. org/web/20080426021611/http://www. egregoralfa. republika. pl/english/newtable. html#image]Alternativní periodická tabulka prvků[/url] * [url=http://www. periodicvideos. com/]Periodická tabulka s flash videem ke každému prvku (názorná vysvětlení, experimenty, historie objevu apod. )[/url].

Kategorie:Diagramy

5 min read
Share this post:
Like it 8

Leave a Comment

Please, enter your name.
Please, provide a valid email address.
Please, enter your comment.
Enjoy this post? Join Cesko.wiki
Don’t forget to share it
Top