Cesko.wiki Pernerův mlýn (Bratčice)
Author
Albert FloresPernerův mlýn je vodní mlýn nacházející se v obci Bratčice v okrese Jihlava, v Kraji Vysočina. Mlýn je kulturní památkou a je chráněn jako nemovitá kulturní památka České republiky. Historie mlýna sahá až do 18. století, kdy byl postaven a začal sloužit jako mlýn pro místní obyvatele. V průběhu let prošel mlýn několika úpravami a přestavbami. V roce 1828 byl přestavěn na mlékárnu a od roku 1976 slouží jako dům s pečovatelskou službou pro staré a nemocné. Mlýn je postavený na břehu řeky Jihlavy a vytváří tak malebnou scenérii. Objekt mlýna je dvoupodlažní, s původními kamennými zdmi a dochovanými původními prvky. Interiér mlýna je zařízen v rustikálním stylu, který dodává prostoru půvab a historickou atmosféru. Pernerův mlýn je významným turistickým cílem, kde si návštěvníci mohou prohlédnout historické interiéry a naučit se více o historii mlynářství a života v minulosti. Okolí mlýna je také vhodné pro procházky a relaxaci v přírodě. Mlýn je součástí kulturního dědictví obce Bratčice a je ceněn pro svou architekturu a historický význam. Je důležitým symbolem místní historie a připomíná tradice a řemesla minulých generací.
Pernerův mlýn v Bratčicích v okrese Kutná Hora je mlýn, který stojí na potoku Brslenka v jižní části vsi pod strmým návrším s návsí a kostelem. Je chráněn jako nemovitá kulturní památka České republiky; předmětem ochrany je mlýnské stavení, hospodářské stavení, pilířová brána s ohrazením a pozemky areálu.
Mlýn je rodištěm ing. Jana Pernera.
Historie
Vodní mlýn je zmíněn k roku 1555, kdy získal bratčický dvůr rytíř Heřman Bohdanecký z Hodkova a vytvořil z něj feudální velkostatek s dvorem, lesem, kostelem a mlýnem. V Tereziánském katastru z roku 1751 jsou zde zaznamenáni dva mlynáři, z nichž jeden panský. +more V roce 1939 v mlýně hospodařili Stanislav a Marie Caisovi.
Po znárodnění byl areál využíván jako klubovna Svazarmu, který zlikvidoval veškeré strojní vybavení. Pro zanedbání údržby objekt chátral a dostal se do havarijního stavu.
Popis
+morejpg|náhled|vlevo|upright'>Pamětní deska Jana Pernera Areál mlýna obsahuje mlýnské a hospodářské stavení a pilířovou bránu s ohrazením; patrové stavení mlýna má mansardovou střechu. Nad mlýnem se nachází vysoká hráz rybníka Lázeňka; jeho hlavní přepad je na západním konci hráze v blízkosti mlýna.
V dotazníku k zápisu do mlynářského ústředí k roku 1939 jsou uvedeny stroje kompletního uměleckého válcového mlýna; mlýn měl stroje značek Prokop Pardubice, L. Kašpar, Hübner a Opitz, Machaň a KOMA.
Voda tekla k mlýnu na vodní kolo náhonem přes rybník s vantroky a propustkem na turbínový domek. Do roku 1934 využíval mlýn dřevěný, téměř 60 metrů dlouhý vantrok, po kterém zůstaly pouze kapsy zasekané do skály; dochovala se z něj betonová trouba, vedená vzduchem na železobetonových pilířích.
V mlýně pracovala spirální Francisova turbína (dochovaná) od výrobce ČKD - Českomoravská Kolben Daněk, Blansko, typ Praga-Reiffenstein s hltností 270 l/s a výkonu 14,4 HP. Výměna vodního kola za turbínu proběhla roku 1940; toto kolo mělo průměr 3,9 metrů a výkon okolo 8 HP.
Mezi pomocné motory patřil i plynosací motor od Továrny na benzinové motory a slévárna Ing. Lorenz, Kroměříž z roku 1935, jehož nejvyšší výkon byl 25 HP. +more Motor ani zbytky generátoru a filtrů potřebných k výrobě plynu z koksu se nenašly.
Important
_F._PametniDeskaIngPernera-Detail.jpg){kind=link}
Odkazy
Reference
Literatura
DVOŘÁKOVÁ, Eva. JIROUŠKOVÁ, Šárka. PEŠTA, Jan. FRIČ, Pavel. 100 technických a industriálních staveb Středočeského kraje. Praha: Titanic, 2008. 221 s. . S. 24-25.
Související články
Externí odkazy
[url=https://uazk.cuzk.cz/vademecum_mapy/permalink?xid=5a6c4e8a58aa4400bc69ab57d4176062]Bratčice[/url] na webu ČÚZK, Archivní mapy
Kategorie:Vodní mlýny v okrese Kutná Hora Kategorie:Barokní mlýny v Česku Kategorie:Kulturní památky v okrese Kutná Hora Kategorie:Povodí Brslenky Kategorie:Bratčice (okres Kutná Hora)