Persefona

Technology

12 hours ago

Author

Albert Flores

Persefona je v řecké mytologii dcerou boga Dia a bohyně Deméter. Jejím otcem byl i král podsvětí Hádés, který ji unesl a odvedl do své říše. Zde se stala královnou podsvětí a manželkou Hádése. Persefona je spojována s ročními obdobími, zejména s přicházející zimou a následným oživením přírody na jaře. Podle mýtu byla unesena do podsvětí právě v době, kdy Deméter truchlila za svou dcerou a země přestala plodit. Deméter žádala o propuštění Persefony, což však Hádés odmítl. Poté musela Deméter přijít na dohodu s bohy Olympu a dohodli se na kompromisu, který umožnil Persefoně trávit jarní a letní měsíce na Olympu a zimní měsíce v podsvětí. Hlavními atributy Persefony jsou semena obilí, květiny a granátové jablko. Její kult měl velký význam zejména v oblasti korintského mysu a Eleusinských mystériích. Persefona je považována za symbol života, smrti a obnovy. Její příběh je často interpretován jako alegorie cyklického obnovování přírody a života samotného.

Persefona, též Persefoné nebo Persefoneia (latinsky Proserpina), je v řecké mytologii dcera nejvyššího boha Dia a bohyně Démétry a manželka vládce podsvětí Háda.

+more images (1)

Persefona v řecké mytologii

Persefona je krásná dívka, snad právě proto ji Zeus slíbil za ženu svému bratru Hádovi, bohu podsvětí. Její matka Démétér o tomto slibu nic netušila. +more Těšilo ji sledovat svou krásnou dceru ve hrách s vílami, těšit se z krásných květů. Právě v takové chvíli se před ní jednou otevřela země, z propasti se vyřítil se svým černým vozem Hádés, dívku strhl na vůz a ujížděl pryč. Než se někdo stačil vzpamatovat, byla pryč.

Výkřiky zoufalé Persefony nic nepomáhaly. Vůz projížděl kolem jezera, kde žila vodní víla Kyané, ta pochopila, co se děje a zrazovala boha Háda, aby dívku neunášel a vyžádal si svolení její matky. +more Hádés se rozzlobil, uhodil královským žezlem tak, že se země rozestoupila a vůz zmizel v bezedné propasti. Víla Kyané lítostí nad Persefonou tak plakala, až se rozplynula v tenké praménky, které se spojily s ostatní vodou.

Luca Giordano - Únos Persefony Zoufalá matka dlouhé dny čekala na návrat své dcery a hledala ji v širokém okolí. +more Hledala až v okolí Etny, celých devět dní prohledávala zemi i moře. Všude se vyptávala, jestli někdo dívku neviděl, až desátého dne zvěděla od bohyně kouzel Hekaté, že slyšela úzkostný křik, ale zloděje nepoznala. Démétér se vrátila na Sicílii a dostala se až k vodnímu prameni a proměněná Kyané vynesla na hladinu pás, který Persefoně během únosu sklouzl do vody. Démétér propadla zoufalství, ale také hněvu a hrozila, že zanevře na všechny lidi, ona jako bohyně plodné Země rozbije všechny pluhy, zničí pole i stáda a nechá lidem poznat, co je hlad.

Slyšela to víla Arethúsa a ta jí řekla, kde Persefona je, proti své vůli, smutná a plačící. Démétér se vyděsila, nemohla se z té hrozné zvěsti vzpamatovat. +more Postupně se ale rozhodla, že navštíví Dia a poprosí ho o navrácení dcery. Pokud Zeus neporučí svému bratru Hádovi, bude se dívat, jak svět hyne hladem. Zeus ji uklidňoval, že dceři bude manželství s bohem ke cti, ale nakonec slíbil, že Persefona se bude moci vrátit na svět pokud v podsvětí nepozřela žádný pokrm. Nato Zeus povolal boha Herma, aby ji doprovodil do podsvětí.

Hádés vyslechl příkaz Dia a dovolil Persefoně vrátit se na zem a zatímco se ona radovala, vtiskl jí do úst jadérko granátového jablka a tím si zajistil její věrnost provždy. Jako by se nic nestalo, připravil zlatý vůz, zapřáhl koně a Hermés s Persefonou nastoupili. +more Než se vůz rozjel, malý mužík z podsvětí řekl, že Persefona v podsvětí jedla a nesmí už vyjít ven. Dala se do pláče, nabrala vodu, mužíka jí pokropila a ten se změnil v sýčka, posla špatných zpráv.

Zarmoucená Démétér opět hrozila, zničila úrodu, všude byl hrozný hlad. Zeus k ní posílal posly, aby odložila svůj hněv, ale ona zůstala neoblomná. +more A tak Zeus musel sjednat dohodu mezi Hádem a Démétrou, že Persefona bude přebývat třetinu roku v Hádově říši a dvě třetiny roku bude na zemi se svou matkou.

A tak se stalo: každé jaro opouští Persefona podsvětí a shledá se se svou matkou. Celý svět se raduje, vyraší rostliny, rozkvetou květy, zraje úroda, stromy dávají ovoce a všude je plno radosti. +more Když se na podzim dcera vrací od své matky, Démétér pláče a s ní celá země, zvadnou květy, listí opadá, všude je pusto a nevlídno. Zbývá jenom naděje na příští jaro.

Odraz v umění

Literatura

Homérovy eposy Illias a Odysseia jsou prvním literárním zpracování mýtu * Následují římští básníci Claudius Claudianus a Ovidius, jehož římské pojmenování "Proserpina" s výběr epizod byly nejčastější inspirací pozdějším umělcům

Výtvarné umění

G. +moreL. Bernini: Únos Persefoné Návrat Persefony na obraze od Frederica Leightona Antičtí umělci zobrazovali Persefonu buď jako trůnící bohyni a přísnou vládkyni podsvětí, nebo jako krásnou mladou dívku. Objevila se již na krétských gemách 1500 let před n. l. , její únos v klasické řecké malbě se odehrával jako důstojná jízda ve voze s čtyřspřežím. Z raně novověkých zobrazení patří k nejznámějším: * barokní sousoší Hádés unáší Persefonu od Gian Lorenza Berniniho (z let 1621 1622), dnes v římské Ville Borghese * renesanční obrazy Únos Persefony: ** od Niccola Dell´Abbate (kolem r. 1570), v pařížském Louvru) ** dvě varianty namaloval Hans von Aachen (kolem 1600), na alabastru malovaná na zámku Ambras a šerosvitná verze v rumunském Brukenthalu, na níž únos probíhá v malé kolesce ** od Josepha Heintze staršího, první verze (kolem 1595) se ze sbírek Pražského hradu dostala do Drážďanské galerie, mladší je v Galerii ve Washingtonu. * Antoine Banier do ilustrací francouzské edice Ovidiových Metamorfóz zařadil výjev Adonisovy ženy, v němž Proserpina/Persefona vystupuje jako jeho vychovatelka (1717).

Hudba

barokní opera Proserpine od Jeana-Baptiste Lullyho * moderní operu téhož námětu složil Igor Stravinskij, provozuje se také jako melodram * píseň Persofana se nachází na albu Paramo Semtín Pervitín od pardubické skupiny Volant