Personál (Uhersko)

Technology

12 hours ago

Author

Personál nebo osobník patřil k nejvýznamnějším zemským hodnostářům v Uhersku, byť historicky nejmladším - funkce personála byla vytvořena až za vlády Matyáše Korvína, roku 1464. Úkoly personála spočívaly ve výkonu soudcovských pravomocí, potvrzování královských výnosů, popř. výuce soudců v oblasti světského práva. Hodností personála byl pověřen člověk, zastupující osobu krále u soudu (lat. personalis praesentiae regiae in iudicis locumtenens, „místodržící osobní královské přítomnosti na soudě“). Původně tuto činnost od 14. století vykonával tajný kancléř, avšak v důsledku jeho vytíženosti vlastním úřadem byla tato funkce přenesena na nového úředníka, personála. Zákonný článek č. LXVIII z roku 1486 jmenuje personála zástupcem tajného kancléře a staví ho na 3. místo v Uhersku v pořadí hlavních soudců království.

Zatímco v 15. století byly personály duchovní osoby, od 16. +more století byla funkce v rukách nekleriků (prvním takovým byl Štefan Verbőczy od roku 1516). Personál měl vícero pravomocí, především předsedal tzv. personálskému soudu. V jeho kanceláři působili dva protonotáři, kteří vyřizovali soudní spisy. Personálský soud tvořili původně šlechtici vybíraní z těch, kteří žili na královském dvoře; později členy soudu jmenoval král ze zástupců prelátů, magnátů a ostatní šlechty. Personál byl rovněž opatrovatelem královské soudní pečeti a členem královské rady. Měl též na starosti i správu některých svobodných královských měst, která se proto nazývala i „personálskými“. Byla to města: * Stoličný Bělehrad * Ostřihom * Levoča * Sabinov * Skalica Sídlem personála byl Budín, ovšem v letech 1536-1784 Prešpurk.

Po nástupu Habsburků na uherský trůn (1526) funkce personála nezanikla, personál se stal trvalým členem místodržitelské rady. Roku 1608 se stal natrvalo předsedou dolní komory uherského zemského sněmu. +more V letech 1671-1680, po zavedení gubernia, se stal jedním ze čtyř představitelů uherských stavů, kteří byli členy guberniální rady. Až do roku 1848, kdy v důsledku revolučních změn došlo k podstatné reformě státní správy, mu zůstala pravomoc v oblasti soudnictví; krátce byl úřad ještě obnoven pro léta 1861-1867 (posledním personálem byl právník István Melczer), kdy byl po rakousko-uherském vyrovnání definitivně zrušen.