Petřvaldští z Petřvaldu

Technology

12 hours ago

Author

Petřvaldští z Petřvaldu jsou starý moravský rod, nejdříve vladycký později panský. Jejich prvotním sídlem byl Petřvald, manství biskupství olomouckého v bývalém přerovském kraji. Majitelé Petřvaldu ve 14. století nenáleželi k tomuto rodu.

Historie

Prvními předky byli Petr, držitel Košátek a Proskovec, a Jan, držitel Petřvaldu, v roce 1437. Na Petřvaldu sídlil v letech 1441-1466 Hanuš, který měl v erbu páva. +more Na Košátkách se vystřídali roku 1450 Jaroš a roku 1465 Jan. V letech 1470-1492 žil na Petřvaldě Jan starší a roku 1532 jeho syn Jan.

Nedlouho potom se připomínají bratři Jan, Bernart a Jetřich. Bernart koupil roku 1534 manství Zábřeh, které po něm vlastnil Jetřich. +more Ale později se dostalo do držení potomstva sestry Kateřiny, vdané za Jeronyma Syrakovského z Pěrkova. Po Bernartovi držel Jetřich také Račice, které koupil asi roku 1576, ale ty zdědil jeho syn Jan (Hanuš), kterého Bernart zplodil s Josefou Žabkovou z Limburka, Jan se stal královským radou a získal Petřvald, v letech 1610-1614 držel i Nový Světlov a od roku 1615 Kolštejn. Účastnil se povstání českých stavů, zvolili jej direktorem za rytířský stav, zasedal také v četných komisích. Po porážce na Bílé hoře mu byl zkonfiskován veškerý majetek, který kardinál Dietrichstein daroval olomoucké kapitule. V roce 1625 bydlel ještě v hejtmanském domě v Kroměříži.

Zchudlému rodu pomohl Bernart Diviš, jenž roku 1630 vyženil s Kunkou ze Zástřizl Buchlov a Žeravice. Před rokem 1638 nabyl Střílky. +more Působil jako královský rada, zemský soudce, v letech 1638-1642 vykonával funkci nejvyššího písaře, od roku 1642 post dvorského sudího. Roku 1640 vydal výtah z Brněnského sněmu. Jeho syn Jan Zikmund koupil roku 1657 statek Roštín, také získal Horní a Dolní Moštěnici.

Majestátem ze 7. dubna 1650 povýšil do panského stavu Království českého, což bylo 24. +more července 1658 rozšířeno na starožitné rody. Jako otec se stal královským radou, zemským soudcem, hejtmanem hradištského kraje a zemřel roku 1688. Jeho synové Milota (Amand) Ferdinand a Jan Jetřich si rozdělili roku 1692 majetky. Milota Ferdinand dostal Dolní Moštěnici, Střílky a Roštín. Jan Jetřich dostal Buchlov, Žeravice a Horní Moštěnici. Horní Moštěnici roku 1718 prodal, roku 1715 koupil Tovačov. Zemřel roku 1734. S manželkou Eleonorou Collonovou z Felsu zplodil syny Sigmunda Karla Gustava a Milotu Antonína. Milota Antonín zdědil roku 1724 po smrti strýce Miloty, jenž nezanechal dědice, všechno jeho jmění. Od otce dostal toho roku Tovačov. K tomu koupil roku 1739 Cetechovice a Dolní Moštěnici a roku 1745 přerovské panství. Zemřel roku 1762 bez potomků. Odkázal své jmění do potomstva svého bratra Sigmunda.

Sigmund držel Buchlov a zemřel v březnu 1751. Zanechal po sobě vdovu Gabrielu ze Schrattenbachu, která zemřela roku 1755 a s níž vychoval syna Bernarta Jana a dvě dcery. +more Bernart držel statky po otci i po strýci, ale zemřel již 15. května 1763. Nikdy se neoženil, a proto jím vymřel rod po meči. Tovačov a jiné statky, které někdy držel Milata, se dostaly skrze substituci do rodu hrabat z Kuenberka. Ostatní jmění se dostalo Bernartovým sestrám, Marii Terezii vdané Berchtoldové a Eleonoře, z nichž Marie Terezie se jich roku 1765 ujala a Eleonora obdržela v hotovosti peníze, byla svobodná a zemřela roku 1800, jí vyhynul rod i po přeslici.