Philip Herbert, 4. hrabě z Pembroke

Philip Herbert, 4. hrabě z Pembroke, 1. hrabě z Montgomery (Philip Herbert, 4th Earl of Pembroke, 1st Earl of Montgomery, 4th Baron Herbert of Cardiff, 1st Baron Herbert of Shurland) (10. říjen 1584, Wilton House, Anglie - 23. ledna 1650, Londýn, Anglie) byl anglický dvořan, politik a vojevůdce ze šlechtického rodu Herbertů. Od mládí se pohyboval u dvora Jakuba I., za jeho syna Karla I. byl dlouholetým nejvyšším komořím, později se dostal do konfliktu s královským absolutismem a za občanské války se nakonec stal vojevůdcem parlamentního vojska. Byl rytířem Podvazkového řádu.

Životopis

Narodil se na rodovém sídle Wilton House, křestní jméno získal po španělském králi Filipovi II. +more, v jehož službách tehdy působil jeho otec 2. hrabě z Pembroke. Krátce studoval v Oxfordu, poté přišel ke dvoru Jakuba I. a díky svému atraktivnímu vzhledu získal jeho přízeň. V letech 1604-1605 byl krátce členem Dolní sněmovny, ale již v roce 1605 získal titul hraběte z Montgomery a vstoupil do Sněmovny lordů. V roce 1608 obdržel Podvazkový řád, od roku 1617 byl též členem skotské Tajné rady. Přestože patřil k oblíbencům Jakuba I. , z jeho přízně dokázal vytěžit jen hraběcí titul, zatímco z jiného králova favorita 1. vévody z Buckinghamu se stala osobnost celoevropského významu.

Vysoké postavení si udržel i po nástupu Karla I. +more a v letech 1625-1641 byl lordem nejvyšším komořím. Po násilné smrti 1. vévody z Buckinghamu převzal místodržitelské posty v hrabstvích Kent a Buckingham. V roce 1630 zdědil po starším bratrovi titul hraběte z Pembroke a po něm také získal další tři místodržitelské funkce ve Wiltshire, Somersetu a Cornwallu, kromě toho v rámci rodových tradic zastával řadu justičních postů ve Walesu. Koncem třicátých let 17. století se dostal do sporu s politikou Karla I. a musel rezignovat na některé funkce, ztratil například místodržitelství v Somersetu (1639) a Cornwallu (1640), nakonec byl v roce 1641 odvolán i z úřadu nejvyššího komořího. V roce 1642 byl členem výboru pro bezpečnost a guvernérem na ostrově Wight, nakonec se přidal na stranu revoluce a jako generál bojoval proti Karlovi I. V roce 1645 byl komisařem admirality, dále parlamentním komisařem v Oxfordu a Uxbridge, v letech 1647-1650 kancléřem oxfordské univerzity. V roce 1649 se stal členem státní rady a znovu vstoupil do Dolní sněmovny, zemřel krátce poté v lednu 1650 v Londýně.

Rodina

Poprvé se oženil se Susan Vere (1587-1629), dcerou 17. hraběte z Oxfordu a vnučkou +more_baron_Burghley'>1. barona Burghleye, jeho druhou manželkou byla od roku 1630 Anne Clifford, baronka z Cliffordu a vdova po 3. hraběti z Dorsetu. Z prvního manželství se narodilo deset dětí, z nichž pět zemřelo v dětství. Dědicem rodových titulů byl čtvrtý syn Philip Herbert, 5. hrabě z Pembroke (1621-1669). Z dcer se Anna Sophia (1610-1695) provdala za 1. hraběte z Carnarvonu a tento šlechtický titul byl později udělen v potomstvu Herbertů.

Odkazy

Reference

Literatura

Ottův slovník naučný, díl 19.; Praha, 1902 (reprint 2000); s. 439-440 * KOVÁŘ, Martin: Stuartovská Anglie; Praha, 2001

Externí odkazy

[url=http://www. cracroftspeerage. +moreco. uk/online/content/pembroke1551. htm]Rodokmen hrabat z Pembroke[/url] * [url=http://www. historyofparliamentonline. org/volume/1604-1629/member/herbert-sir-philip-1584-1650]Philip Herbert, 4. hrabě z Pembroke[/url].

Kategorie:Herbertové Kategorie:Angličtí šlechtici Kategorie:Účastníci anglické občanské války Kategorie:Narození 1584 Kategorie:Úmrtí 1650 Kategorie:Úmrtí v Londýně Kategorie:Rytíři Podvazkového řádu Kategorie:Muži