Pierre de Bérulle
Author
Albert FloresŽivot
Narodil se na zámku Bérulle u obce Cérilly, asi 40 km jihozápadně od Troyes, v rodině královských soudců a úředníků. Studoval u jezuitů v Clermontu a na pařížské Sorbonně a roku 1599 byl vysvěcen na kněze. +more S kardinálem Duperronem se účastnil velké diskuse s protestantem Philippem de Mornay, kde si ho všiml král Jindřich IV. a ustanovil ho svým kaplanem. Bérulle několikrát odmítl jeho nabídku, aby se stal biskupem.
Roku 1604 uvedl se svou neteří, paní Acarie reformované karmelitky svaté Terezie z Ávily do Francie. Roku 1608 se setkal se Vincencem z Pauly a prosadil aby se stal farářem v Clichy u Paříže. +more Roku 1611 založil francouzskou větev kongregace oratoriánů, podle vzoru římské kongregace sv. Filipa Neri. Zatímco domy římských oratoriánů byly navzájem nezávislé a podřízené místním biskupům, Bérulle svou kongregaci vedl jako generální představený. Do své smrti založil 60 oratoriánských domů a 40 domů karmelitek.
Ve službách Jindřicha IV. vyjednal v Římě sňatek královy dcery Henrietty Marie s anglickým králem +more_Stuart'>Karlem I. a rok byl jejím kaplanem v Londýně. Roku 1626 jako vyslanec ve Španělsku sjednal smlouvu z Monzónu, kterou skončila první janovsko-savojská válka. Král Ludvík XIII. ho jmenoval členem Státní rady, ale protože Bérulle podporoval spojenectví Francie s Rakouskem, dostal se do sporu s kardinálem Richelieu a odstoupil. Roku 1627 ho papež Urban VIII. jmenoval kardinálem, ale klobouk si Bérulle nevyzvedl a zemřel 1629 v Paříži. Je pochován v kapli oratoriánské koleje v Juilly, asi 30 km severovýchodně od Paříže.
Dílo
Bérulle významně ovlivnil Descartovo rozhodnutí věnovat se filosofii a živě se zajímal o biblistiku: na jeho podnět byla do Lejayovy Polygloty (mnohojazyčného vydání Bible, 1628-1645) zařazen i nedávno objevený Samaritánský Pentateuch.
Jádrem Bérullova náboženského života a mystiky bylo Kristovo vtělení. Odmítal „abstraktní náboženství“ a trval na tom, že křesťan se má nechat vést Ježíšem Kristem. +more Mystikova cesta má podle něho vést přes Marii ke Kristu a přes Krista k Boží Trojici. Mezi jeho žáky a následovníky patřil sv. Vincenc z Pauly, sv. Jan Eudes, sv. Ludvík z Montfortu nebo sv. Jan Křtitel de la Salle. Jejich prostřednictvím i svými spisy podstatně ovlivnil francouzské katolické křesťanství na dlouhou dobu a jeho spisy vycházejí i v současnosti.
Spisy
Krátká rozprava o vnitřním odříkání (1597) * Tři kontroverzní rozpravy (1609) * Rozprava o státu a o velikosti Ježíšově (1623) * Život Ježíšův (nedokončen, 1629) Anglický výbor z jeho spisů vyšel jako Bérulle and the French School: Selected Writings v New Yorku 1989.
Odkazy
Související články
Externí odkazy
[url=https://en. wikisource. +moreorg/wiki/1911_Encyclop%C3%A6dia_Britannica/B%C3%A9rulle,_Pierre_de]Článek v Encyclopedia Britannica (1911)[/url] * [url=http://www. newadvent. org/cathen/02524b. htm]Život a dílo na Catholic Encyclopedia[/url].
Kategorie:Francouzští kardinálové Kategorie:Francouzští teologové Kategorie:Křesťanští mystikové Kategorie:Diplomaté Francie Kategorie:Oratoriáni Kategorie:Zakladatelé řeholních kongregací a institucí zasvěceného života Kategorie:Narození v Burgundsku-Franche-Comté Kategorie:Úmrtí v Paříži Kategorie:Narození 4. +more února Kategorie:Narození v roce 1575 Kategorie:Úmrtí 2. října Kategorie:Úmrtí v roce 1629 Kategorie:Muži.