Pietismus

„Fünf-Brüder-Bild“ (Osobnosti tzv. württemberského pietismu). Zleva doprava: Johannes Schnaitmann (1767-1847), Anton Egeler (1770-1850), Johann Martin Schäffer (1763-1851), Immanuel Gottlieb Kolb (1784-1859) a Johann Michael Hahn (1758-1819) Philipp Friedrich Hiller (1699-1769), evangelický farář a významný představitel württemberského pietismu. Pietismus (název vznikl kombinací latinského pietas: „bohabojnost“, „zbožnost“ a latinizované řecké koncovky -ismós, která označuje zesílené vnitřní stanovisko, postoj nebo ideologii) je po protestantské reformaci nejvýznamnějším reformním hnutím v rámci protestantských církví, které vzniklo ve 2. polovině 17. století a stále výrazně ovlivňuje praxi některých protestantských církví.

Historie

Pietismus reagoval na strnulost protestantské ortodoxní dogmatiky. Klade důraz na praktickou zbožnost; osobní zodpovědnost za spasení své i svých bližních, křesťan musí veškerý svůj vnitřní i vnější život vědomě podřídit křesťanským zásadám. +more Kdo v takovéto jednotě s Bohem a se stejně smýšlejícími stojí, ten je v pietistickém pojmosloví obrácen neboli znovuzrozen.

Za zakladatele pietismu je pokládán Philipp Jacob Spener, který nastínil reformní program pietismu v díle Pia desideria (lat. zbožná přání). +more Mezi základní požadavky pietismu dle Spenerova díla patří důkladnější znalost bible, účast laiků v činnosti církve na základě všeobecného kněžství a křesťanská životni praxe, namísto pouhé znalosti dogmatiky. Mezi další představitele patřil také např. August Hermann Francke.  Z hlediska sociologického byl pietismus protestem proti klerikalizaci církve a zásadnímu vlivu světské moci ve věcech víry a náboženství v luterských církvích.

Pietistické směry

V pietismu se vytvořilo několik směrů. Mezi nejvýznamnější patří: # Hallský směr (německy Der Hallesche Pietismus), jehož centrem bylo město Halle nad Sálou a jejímž představitelem byl Augustin Hermann Francke, # Ochranovský směr (německy Der Herrnhuter Pietismus), jehož reprezentantkou je obnovená Jednota bratrská v Ochranově, jejímž čelným představitelem byl Mikuláš Ludvík hrabě z Zinzendorfu.

Pietismus v českých zemích

Pietismus silně ovlivnil tajné nekatolíky v Čechách a na Moravě, jakož i tolerované luterány ve Slezsku.

V Čechách a na Moravě byl pietismus klíčovým faktorem, který umožnil tajným protestantům přetrvat v 18. století při své víře až do vydání tolerančního patentu.

Jedním z center slezského pietismu se stal Těšín, kde působili pietisté hallského směru; mezi ně patří Johann Adam Steinmetz, Jiří Sarganek či Jan Liberda.

Odkazy

Reference

Související články

Ludmilla Elisabeth von Schwarzburg-Rudolstadt * Johann Christoph Schwedler * Gerhard Tersteegen

Externí odkazy

[url=https://www. heiligenlexikon. +morede/Glossar/Pietismus. html]Heslo 'Pietismus'[/url] In: [url=https://www. heiligenlexikon. de/]Ökumenisches Heiligenlexikon[/url] * [url=http://www. museeprotestant. org/de/notice/der-pietismus/]Heslo 'Pietismus'[/url] In: [url=http://www. museeprotestant. org/]Musée virtuel du Protestantisme[/url].

Kategorie:Dějiny křesťanství v novověku