Pietro Alessandro Guglielmi

Pietro Alessandro Guglielmi (9. prosince 1728, Massa - 19. listopadu 1804 Řím) byl italský hudební skladatel, dirigent a sbormistr.

Život

Základy hudebního vzdělání získal od svého otce Jacopa Guglielmiho (1690-1740), který byl kapelníkem katedrály v Masse a který ho naučil hře na fagot a violu. Později byl žákem svého bratra Domenica (1713-1790), opata a posléze varhaníka a sbormistra katedrály v Masse, u kterého se zejména zdokonalil ve hře na varhany. +more Díky podpoře Alderana Cyby, vévody z Massy, a později jeho vdovy, Ricciardie Gonzagy, začal v roce 1746 studovat pod vedením Francesca Durante na Conservatorio di Santa Maria di Loreto v Neapoli, kterou dokončil v roce 1750 a dál na škole působil jako učitel.

Konzervatoř opustil pravděpodobně v roce 1754 a rozhodl se věnovat se kariéře operního skladatele. Jeho první opera byla komedie v neapolském dialektu, Lo solachianello 'mbroglione, která byla uvedena na scéně Teatro dei Fiorentini v Neapoli v zimě 1757.

Do roku 1763, kdy zkomponoval pro Teatro Argentina v Římě svou první operu seria Tito Manlio, žil převážně v Neapoli a Římě a napsal řadu komických oper a intermezz pro divadla obou měst. V následujících letech působil v severní Itálii, a to zejména v Benátkách. +more Představení byla vesměs úspěšná a jeho sláva se rozšířila i za hranice Itálie, takže byl v roce 1762 pozván do Drážďan, aby zde řídil své opery.

Na podzim roku 1767 odešel do Londýna na přání Felice Alessandriho, aby se s ním podělil o místo skladatele a hudebního ředitele Královského divadla Haymarket. Zde ještě téhož roku uvedl pasticcio Tigrane a v následujícím roce zde měla premiéru jeho opera seria Ifigenia in Aulide a dramatická opera I viaggiatori ridicoli tornati in Italia.

V roce 1772 opustil Londýn, město, kde získal své největší úspěchy, a vrátil se do Itálie. Čtyři roky komponoval opery pro divadla v Benátkách, Římě, Turíně a Miláně. +more Na podzim roku 1776 se vrátil do Neapole, kde zůstal až do roku 1793 a každoročně zde uvedl na scénu až pět oper. V této době se stal oblíbeným i v Rusku, kde byla jeho díla uváděna v letech 1778 až 1800.

Nicméně v Itálii již jeho popularita v soutěži s mladou skladatelskou generací upadala a tak v roce 1793 přijal místo sbormistra slavného sboru Cappella Giulia bazilice sv. Petra v Římě, kde také roku 1804 zemřel. +more Až do posledních dnů svého života komponoval chrámovou hudbu všeho druhu.

Z jeho osmi synů se hudbě věnovali dva: Pietro Carlo Guglielmi (1763-1827) byl úspěšným imitátorem stylu svého otce a Giacomo Guglielmi se stal oblíbeným zpěvákem.

Dílo

Guglielmi byl mimořádně plodný autor: napsal více než sto oper, devět oratorií, Requiem, Miserere, moteta, symfonie, komorní skladby, sonáty, skladby pro cembalo a klavír.

Opery

Lo solachianello 'mbroglione (dramma giocoso, libreto D. Pignatero, 1757, Neapol) * Il filosofo burlato (commedia per musica, 1758, Neapol) * La ricca locandiera (intermezzo, libreto Antonio Palomba, 1759) * I capricci di una vedova (dramma giocoso, 1759, Neapol) * La moglie imperiosa (commedia per musica, libreto A. +more Villani, 1759, Neapol) * I due soldati (dramma giocoso, libreto Antonio Palomba, 1760, Neapol) * L'Ottavio (commedia per musica, libreto Gennaro Antonio Federico, 1760, Neapol) * Il finto cieco (dramma giocoso, libreto Pietro Trinchera, 1761, Neapol) * I cacciatori (farsetta, podle Carlo Goldoni: Li uccellatori, 1762, Řím) * La donna di tutti i caratteri (commedia per musica, libreto Antonio Palomba, 1762, Neapol) * Don Ambrogio (intermezzo, 1762, Neapol) * Tito Manlio (opera seria, libreto Gaetano Roccaforte, 1763, Řím) * La francese brillante (commedia per musica, libreto Pasquale Mililotti, 1763, Neapol) * Lo sposo di tre e marito di nessuna (commedia per musica, libreto Antonio Palomba, 1763, Neapol) * L'Olimpiade (opera seria, libreto Pietro Metastasio, 1763, Neapol) * Le contadine bizzarre (farsetta, 1763, Řím) * Siroe re di Persia (opera seria, libreto Pietro Metastasio, 1764, Florencie) * Li rivali placati (dramma giocoso, libreto Gaetano Martinelli, 1764, Benátky) * Farnace (opera seria, libreto Antonio Maria Lucchini, 1765, Řím) * Tamerlano (opera seria, libreto Agostino Piovene, 1765, Benátky) * L'impresario d'opera (dramma giocoso, libreto Bartolomeo Cavalieri, 1765, Milán) * Il ratto della sposa (dramma giocoso, libreto Gaetano Martinelli, 1765, Benátky) * Adriano in Siria (opera seria, libreto Pietro Metastasio, 1765, Benátky) * Lo spirito di contradizione (dramma giocoso, libreto Gaetano Martinelli, 1766, Benátky) * Sesostri (opera seria, libreto Pietro Pariati, 1766, Benátky) * Demofoonte (opera seria, libreto Pietro Metastasio, 1766, Treviso, Teatro Onigo) * La sposa fedele (dramma giocoso, libreto Pietro Chiari, 1767, Benátky) * Antigono (opera seria, libreto Pietro Metastasio, 1767, Milán) * Il re pastore (opera seria, libreto Pietro Metastasio, 1767, Benátky) * Ifigenia in Aulide (opera seria, libreto Giovan Gualberto Bottarelli, 1768, Londýn) * I viaggiatori ridicoli tornati in Italia (dramma giocoso, libreto Giovan Gualberto Bottarelli podle Goldoniho, 1768, Londýn) * Alceste (opera seria, libreto Ranieri de' Calzabigi, 1768, Milán) * Ruggiero (opera seria, libreto Caterino Mazzolà, 1769, Benátky) * Ezio (opera seria, libreto Pietro Metastasio, 1770, Londýn) * Il disertore (dramma giocoso, libreto Carlo Francesco Badini, 1770, Londýn) * L'amante che spende (dramma giocoso, libreto Niccolò Tassi, 1770, Benátky) * Le pazzie di Orlando (dramma giocoso, libreto Carlo Francesco Badini, 1771, Londýn) * Il carnevale di Benátky, o sia La virtuosa (dramma giocoso, libreto Carlo Francesco Badini, 1772, Londýn) * L'assemblea (dramma giocoso, libreto Giovanni Gualberto Bottarelli podle La conversazione Carla Goldoniho, 1772, Londýn) * Demetrio (opera seria, libreto Giovanni Gualberto Bottarelli, 1772, Londýn) * Mirandolina (dramma giocoso, libreto Giovanni Bertati, 1773, Benátky) * La contadina superba, ovver Il giocatore burlato (intermezzo, 1774, Řím) * Tamas Kouli-Kan nell'Indie (opera seria, libreto Vittorio Amedeo Cigna-Santi, 1774, Florencie) * Gl'intrighi di Don Facilone (intermezzo, 1775, Řím) * Merope (opera seria, libreto Apostolo Zeno, 1775, Teatro Regio di Torino) společně s Giacomo Davidem * Vologeso (opera seria, libreto Apostolo Zeno, 1775, Milano) * La Semiramide riconosciuta (opera seria, libreto Pietro Metastasio, 1776, Neapol) * Il matrimonio in contrasto (commedia per musica, libreto Giuseppe Palomba, 1776, Neapol) * Artaserse (opera seria, libreto Pietro Metastasio, 1777, Řím) * Ricimero (opera seria, podle Francesco Silvani: La fede tradita e vendicata, 1777, Neapol) * I fuorusciti (commedia per musica, libreto Giuseppe Palomba, 1777, Neapol) * Il raggiratore di poca fortuna (dramma giocoso, libreto Giuseppe Palombam 1779, Neapol) * La villanella ingentilita (commedia per musica, libreto Francesco Saverio Zini, 1779, Neapol) * Narcisso (intermezzo, libreto Giuseppe Palomba, 1779, Neapol) * La dama avventuriera (commedia per musica, libreto Giuseppe Palomba, 1780, Neapol) * La serva padrona (dramma giocoso, libreto Gennaro Antonio Federico, 1780, Neapol) * Le nozze in commedia (dramma giocoso, libreto Giuseppe Palomba, 1781, Neapol) * Diana amante (serenata, libretto L. Serio podle Endimione Pietra Metastasia, 1781, Neapol) * I Mietitori (commedia per musica, libreto Francesco Saverio Zini, 1781, Neapol) * La semplice ad arte (commedia per musica, libreto Giuseppe Palomba, 1782, Neapol) * La Quakera spiritosa (commedia per musica, libreto Giuseppe Palomba, 1783, Neapol) * La donna amante di tutti, e fedele a nessuno (commedia per musica, libreto Giuseppe Palomba, 1783, Neapol) * Le vicende d'amore (intermezzo, libreto Giovanni Battista Neri, 1784, Řím) * I finti amori (commedia per musica, 1784, Neapol) * La finta zingara (farsa, libreto Giovanni Battista Lorenzi, 1785, Neapol) * Le sventure fortunate (farsa, libreto Giovanni Battista Lorenzi, 1785, Neapol) * La virtuosa in Mergellina (dramma giocoso, libreto Francesco Saverio Zini, 1785, Neapol) * Enea e Lavinia (opera seria, libreto Giuseppe Sertor, 1785, Neapol) * L'inganno amoroso (commedia per musica, libreto Giuseppe Palomba, 1786, Neapol) * Le astuzie villane (commedia per musica, libreto Giuseppe Palomba, 1786, Neapol) * Lo scoprimento inaspettato (dramma giocoso, libreto V. de Stefano, 1787, Neapol) * Laconte (opera seria, libreto Giuseppe Pagliuca, 1787, Neapol) * La pastorella nobile (commedia per musica, libreto Francesco Saverio Zini, 1788, Neapol) * Arsace (opera seria, Giovanni De Gamerra, 1788, Benátky) * Rinaldo (opera seria, libreto Giuseppe Maria Foppa, 1789, Benátky) * Ademira (opera seria, libreto Ferdinando Moretti, 1789, Neapol) * Gl'inganni delusi (commedia per musica, libreto Giuseppe Palomba, 1789, Neapol) * Alessandro nell'Indie (opera seria, libreto Pietro Metastasio, 1789, Neapol) * La serva innamorata (dramma giocoso, libreto Giuseppe Palomba, 1790, Neapol) * L'azzardo (commedia per musica, 1790, Neapol) * Le false apparenze (commedia per musica, libreto Giuseppe Palomba, 1791, Neapol) * La sposa contrastata (commedia per musica, libreto Francesco Saverio Zini, 1791, Neapol) * Il poeta di campagna (commedia per musica, libreto Francesco Saverio Zini, 1792, Neapol) * Amor tra le vendemmie (commedia per musica, libreto Giuseppe Palomba, 1792, Neapol) * La lanterna di Diogene (dramma giocoso, libreto Angelo Anelli, Giuseppe Palomba, 1793, Benátky) * Gli amanti della dote (farsa, libreto Francesco Saverio Zini, 1794, Lisabon al Teatro Nacional de São Carlos) * Admeto (opera seria, libreto Giuseppe Palomba, 1794, Neapol) * La pupilla scaltra (dramma giocoso, 1795, Benátky) * Il trionfo di Camilla (opera seria, libreto Silvio Stampiglia, 1795, Neapol) * La Griselda (opera seria, libreto Gaetano Sertor, 1796, Florencie) * La morte di Cleopatra (opera seria, libreto Simeone Antonio Sografi, 1796, Neapol) * L'amore in villa (dramma giocoso, libreto Giuseppe Petrosellini, 1797, Řím) * Siface e Sofonisba (opera seria, libreto Andrea Leone Tottola, 1802, Neapol).

Další opery připisované Guglielmimu

Le cantatrici villane * La conte * La donna bizzarra * La donna re la fa * I due baroni * Il giavatore * Mario in Numidia * Morte di Cesare * Pirro * La scelta dello sposo (farsa) * La serva astuta ed amorosa * Sposo in periglio

Oratoria a kantáty

La madre de' Maccabei (componimento sacro, libreto Giuseppe Barbieri, 1764, Řím) * Componimento drammatico per le faustissime nozze de S. E. +more il cavaliere Luigi Mocenigo colla N. D. Francesca Grimani (libreto A. M. Borga, 1766, Benátky) * Telemaco (componimento drammatico, libreto Giuseppe Petrosellini, 1775, Řím) * kantáta per il genetliaco della sovrana e l'inaugurazione delle adunanze di una nuova Società Filarmonica (libreto G. Jacopetti, 1776, Massa) * Diana amante (serenata, libreto Luca Serio, 1781, Neapol) * La felicità dell'Anfriso (componimento drammatico, libreto Giuseppe Pagliuca, 1783, Neapol) * Pallade (kantáta, libreto Carlo Giuseppe Lanfranchi-Rossi, 1786, Neapol) * Debora e Sisara (azione sacra, libreto Carlo Sernicola, 1788, Neapol) * La Passione di Gesù Cristo (oratorium, 1790, Madrid) * Aminta (favola boscheraccia, libreto C. Filomarino, 1790, Neapol) * Il serraglio (kantáta, libreto A. L. Palli, 1790) * La morte di Oloferne (tragedia sacra, Pietro Metastasio, 1791, Řím) * Gionata Maccabeo (oratorium, 1798, Neapol) * Il paradiso perduto, cioè Adamo ed Eva per il loro noto peccato discacciati dal paradiso terrestre (azione sacra, libreto Rasi, 1802, Řím) * Cantata sagra (libreto A. Grandi, 1802, Řím) * L'Asmida (kantáta) * L'amore occulto (kantáta) * La morte di Abele (oratorium) * Le lagrime di San Pietro (oratorium).

Odkazy

Literatura

K. Geiringer, From Guglielmi to Haydn: the Transformation of an Opera, in Report of the Eight Congress of the International Musicological Society, pp. +more 391-5 (Kodaň, 1972) * K. Geiringer, Die Orlando-Opern von Pietro Alessandro Guglielmi, in Musicae scientiae collectanea: Festschrift Karl Gustav Fellerer, pp. 141-6 (Kolín nad Rýnem, 1973) * H. C. Wolff, Die komische Oper La sposa fedele (Venedig 1767) von Pietro Guglielmi und ihre deutsche Singspielfassung als Robert und Kalliste, in Venezia e il melodramma nel Settecento, pp. 123-45 (Benátky, 1973-5) * M. Donà, Dagli archivi milanesi: lettere di Ranieri de' Calzabigi e di Antonia Bernasconi, in 'Analecta Musicologica (1974) * S. Giampaoli, Musica e teatro alla corte di Massa: i Guglielmi (Massa, 1978) * R. Zanetti, La musica italiana nel Settecento (Busto Arsizio, 1978) * F. C. Petty, Italian Opera in London, 1760-1800 (Ann Arbor, 1980) * H. Geyer-Kiefl, Guglielmis "La pazzie d'Orlando" und Haydns "Orlando paladino", in Joseph Haydn, pp. 403-15 (Vienna, 1982) * B. Brown, Le pazzie d'Orlando, Orlando paladino, and the Uses of Parody, in Italica, pp. 583-605 (1987) * R. Candiani, L'“Alceste” da Vienna a Milano, in Giornale storico della letterature italiana, pp. 227-40 (1988) * M. Hunter, Some Representations of opera seria in opera buffa, pp. 89-108 (1992) * G. Salvetti, Un maestro napoletano di fronte alla riforma: L'Alceste di Pietro Alessandro Guglielmi, in Neapol e il teatro musicale in Europa tra Sette e Ottocento: studi in onore di Friedrich Lippmann, pp. 97-119 (Florencie, 1993).

Externí odkazy

[url=http://www. treccani. +moreit/enciclopedia/pietro-alessandro-guglielmi_(Enciclopedia-Italiana)/]Životopis[/url] * [url=https://web. archive. org/web/20140728051544/http://www. operone. de/komponist/guglielmi. html]Seznam oper[/url] * [url=http://www. academia. edu/2972133/Pietro_Alessandro_Guglielmi_1728-1804_musicista_italiano_nel_Settecento_europeo]Carolyn Gianturco, Patricia Radicchi: Pietro Alessandro Guglielmi (1728-1804): musicista italiano nel Settecento europeo[/url].

Kategorie:Skladatelé klasické hudby Kategorie:Italští operní skladatelé Kategorie:Skladatelé chrámové hudby Kategorie:Klasicistní skladatelé Kategorie:Italští hudební skladatelé Kategorie:Italští dirigenti Kategorie:Narození 1728 Kategorie:Úmrtí 1804 Kategorie:Muži Kategorie:Úmrtí v Římě