Cesko.wiki Plakát
Author
Albert FloresPlakát je grafické a textové dílo, které slouží k vizuální prezentaci informací, propagaci výrobků, událostí nebo myšlenek. Vytváří se v různých formátech a velikostech a může být umístěn na veřejných prostranstvích, v obchodech nebo jiných místech s vysokou návštěvností. Plakáty jsou obvykle tištěny, ale mohou být také kreslené nebo psané ručně. Historie plakátů sahá až do starověku, avšak jejich významný rozmach nastal v 19. a 20. století. Mezi nejznámější tvůrce plakátů patří Alfons Mucha, Toulouse-Lautrec, Andy Warhol nebo Keith Haring. Plakáty sloužily jako prostředek politické propagandy, ale také jako umělecká díla. Plakátové designy jsou důležitou součástí vizuálního výrazu a grafického designu. V České republice má bohatou tradici plakátová tvorba, která se rozvíjela především v období první republiky, v době socialismu a v současnosti. Plakáty byly využívány k propagaci filmů, divadelních her, výstav, koncertů a politických kampaní. Významnými českými plakátovými umělci jsou například Vojtěch Preissig, Jaroslav Benda, Zdeněk Ziegler nebo Jan Rajlich. V současné době se plakáty často vytvářejí digitálně a jsou široce distribuovány prostřednictvím sociálních médií nebo internetových stránek. I přes moderní technologie zůstávají plakáty významným prostředkem komunikace a ovlivňování veřejnosti.
Plakát na představení La Goulue v Moulin Rouge vytvořil Henri de Toulouse-Lautrec
Plakát je rozměrný list papíru vystavovaný na veřejných místech, který s použitím textu, obrazu nebo obojího společně upoutává nabízí zboží, umělecké dílo či produkci, zábavu, názor a podobně. Plakát je dnes i objekt sběratelství.
Historie
Předchůdci plakátu pocházejí z Egypta, Řecka, Říma, texty byly původně tesány, nebo ryty do kamenných, či měděných desek a vystavovány na veřejných místech. První tištěné plakáty se objevily v Anglii kolem roku 1480 (W. +more Caxton) a textové plakáty byly běžné už v 17. století, například upoutávaly na představení her Williama Shakespeara. Ale největší rozmach umožnil až vynález vhodné reprodukční techniky - litografie - Aloisem Senefelderem roku 1798. Na konci 19. století vynikli svými plakáty Henri de Toulouse-Lautrec nebo Jules Chéret, na přelomu 19. a 20. století ovlivnil umění tvorby plakátu svými díly i český malíř Alfons Mucha, některé secesní plakáty vyšly mezi roky 1895 a 1900 v tištěné sérii Maîtres de l'Affiche (: Mistři plakátu).
V meziválečné době vzrostl význam politického plakátu, který za první i druhé světové války sloužil i k mobilizaci k odporu proti nepříteli.
Za nejslavnější období českého plakátu se považují šedesátá léta a filmové plakáty té doby.
Současnost
Dnes jsou nejrozšířenější tiskovinou, je vylepován na frekventovaných místech. Působí na širokou veřejnost, své zájemce si nevybírá (není pro úzkou skupinu), má upoutat pozornost, barevné provedení má být nápadné, výrazné, ale ne křiklavé, text pak stručný a výstižný (co, kde, odkdy - dokdy). +more Životnost plakátu má být dostatečná, aspoň po dobu trvání akce (tištěná na kvalitní papír, kvalitními barvami - jako první odchází červená barva, další žlutá, zůstává modrá a černá (ne ofsetovými - rychle se promočí) odolnými proti povětrnostním podmínkám (křídové papíry)).
Druhy plakátů
Formáty vychází z normalizovaných forem (řada A, B), mohou být i prodloužené, či rozšířené velikosti. Od AO, A1 je rastr giganto (= velké tiskové body), patrný pouhým okem, určený pro pohled z dálky (80-90 dpi) Tisková technika se volí podle náročnosti návrhu a podle počtu výtisků. +more Vyšší náklady ofsetem, nižší sítotiskem a knihtiskem (k dotisku bianco plakátu). Jsou druhy dvoubarevné i plnobarevné (4 barvy = barvotisky) nebo dotiskované - speciální (zlatá, stříbrná). Při delším vystavení a působení povětrnostních podmínek se i lakují (tiskový lak - UV filtr).
* Typografický plakát obsahuje pouze text, bývá tištěn 2 až 3 barvami, většinou se využívá pro koncerty, kina. Tiskne se pak technologií knihtisku, ofsetu, sítotiskem. +more * Grafický plakát je obraz doplněný textem s obrázkem (reprodukcí), text je výstižný a stručný, tiskne se 2 až 6 barvami, ofsetem, sítotiskem. * Fotografický - čistá fotografie na fotografickém papíře i s exponovaným textem, vystavuje se pouze v interiérech, slouží spíše jako předloha pro grafický plakát.
Tisk
K výrobě plakátů se používá mnoho tiskových technologií. Většina plakátů se vyrábí sériově, ale mohou být také ručně tištěné nebo v limitovaných edicích. +more Většina plakátů je potištěna z jedné strany a zadní strana je prázdná, což je vhodnější pro připevnění na zeď nebo jiný povrch. Plakáty Pin-up se obvykle tisknou na standardní hedvábný papír formátu A3 v plných barvách. Většina komerčně dostupných plakátů je při nákupu často srolována do válcového tubusu, aby se nepoškodily při přepravě. Složené plakáty lze poté několik hodin vyhlazovat tlakem, aby se obnovil jejich původní tvar.
Komerční využití
V 90 letech 19. století byly plakáty rozšířené v různých částech Evropy a propagovaly vše od jízdních kol po býčí zápasy. +more Mnoho plakátů mělo velkou uměleckou hodnotu. Patří mezi ně plakáty propagující spotřební zboží a zábavu, ale také události, jako jsou světové výstavy a koloniální veletrhy.
Politické využití
V 60 letech 20. století došlo k rozkvětu pop-artu a protestních hnutí na Západě; obě hnutí hojně využívala plakáty a přispěla k oživení plakátů v té době. +more Asi nejznámějšími plakáty byly ty, které vyrobili francouzští studenti během tzv "květnových událostí" roku 1968. Během studentských nepokojů v Paříži v roce 1968 a po mnoho dalších let se stylizovaný plakát Jima Fitzpatricka s marxistickým revolucionářem Che Guevarou (podle fotografie Guerrillero Heroico) stal také běžným mladistvým symbolem vzpoury.
Odkazy
Reference
Literatura
Kroutvor, Josef: Poselství ulice: z dějin plakátu a proměn doby. Praha : Comet, 1991
Související články
Propaganda * Poster * Billboard
Externí odkazy
[url=http://www. happydeathinc. +morecom/]Propagandistické plakáty různých zemí a režimů[/url] * [url=https://web. archive. org/web/20101030020517/http://sammlungen. mak. at/sdb/do/sammlung. state. id=1&langSelect=en]Archiv plakátů MAK-Austrian Museum of applied arts / contemporary art[/url] * [url=https://web. archive. org/web/20110326064304/http://www. muzeumcr. cz/index. php. option=com_content&view=category&layout=blog&id=99&Itemid=114]Plakáty Alfonse Muchy ve sbírce Regionálního muzea v Chrudimi[/url] * Kroutvor, Josef: [url=https://web. archive. org/web/20070927212644/http://www. desir-cz. org/desir/streetart/clanky/historieplakatu. htm]Historie plakátu[/url]. Děti sídlištní recese, www. desir-cz. org. Online, citováno 14. 4. 2007. Zdroj: Technologie SSUD Brno.