Cesko.wiki Plato (sonda)
Author
Albert FloresPlato (PLAnetary Transits and Oscillations of stars) je vesmírná astrometrická observatoř Evropské kosmické agentury (ESA), jejímž hlavním cílem je hledání exoplanet tranzitní metodou.
Sonda by měla být vynesena do kosmu v roce 2026 pomocí rakety Ariane 6. Poté by měla být přemístěna do konečného umístění v libračnímu bodu L2 ve vzdálenosti 1,5 milionu km od Země, odkud bude provádět pozorování.
Cíle mise
Sonda Plato by se měla oproti dřívějším podobným sondám (COROT, Kepler a TESS) zaměřit na hvězdy podobné Slunci, kterých by měla pozorovat více než 200 000. U nich bude hledat soustavy podobné naší Sluneční soustavě. +more Předpokládá se, že by jich měla najít několik desítek.
Vlastnosti nalezených soustav by měly pak podrobně prozkoumat pozemské dalekohledy, mezi nimi i dvoumetrový Perkův dalekohled v Ondřejově.
Historie příprav
Mise byla schválena v roce 2014. Tehdy byl start sondy plánován na rok 2024.
Vlastní stavba sondy začala v roce 2018. Na začátku roku 2022 pak byla provedena kritická revize projektu a bylo rozhodnuto o jeho pokračování s vypuštěním v roce 2026.
Popis sondy
Sonda by měla mít startovní hmotnost 2300 kg a rozměry ve složeném stavu 3,5 × 3,1 × 3,7 m. Po rozložení slunečních panelů o celkové ploše 30 m² se její šířka zvětší na 9 m.
Životnost sondy je plánována na 4 roky s možným prodloužením až na 8,5 let.
Česko se na sondě podílí dodávkou kontejnerů pro přepravu kamer a software pro jejich řízení. Pracovníci z Atronomického ústavu Akademie věd se pod vedením Petra Kabátha spolupracují na vědeckém řízení mise.
Vědecké vybavení
Hlavním vědeckým přístrojem sondy je modul s 26 kamerami pozorujícími ve viditelném světle. * Z nich bude 24 je určeno pro hvězdy s hvězdnou velikosti slabší než 8 mag; ty bude snímkovat každých 25 sekund. +more * Dvě rychlé kamery budou pozorovat hvězdy s velikostí 4-8 mag, které budou snímkovány každé 2,5 sekundy.
Každá kamera bude mít snímač o velikosti 81,4 megapixelů; všechny kamery by pak měly mít dohromady 2 gigapixely, což je nejvíce ze všech existujících i plánovaných dalekohledů ve vesmíru (pro srovnání: Near Infrared Camera na dalekohledu Jamese Webba má 10 snímačů po 4 megapixelech).
Užití většího množství kamer by mělo výrazně snížit odstup signálu od šumu a zvětšit pozorovací pole oproti dosavadním sondám. Díky tomu by měla u exoplanet určit jejich rozměry s dosud nedosažitelnou přesností 3 % a jejich hmotnost na 10 %. +more S touto přesností by také měli být vědci schopni určit jejich stáří.
Reference
Externí odkazy
[url=https://www.esa.int/Science_Exploration/Space_Science/Plato_factsheet]Základní údaje o misi[/url] * [url=https://sci.esa.int/web/plato/]Původní web[/url] (neaktualizovaný)