Plenář (relikviář)
Author
Albert FloresHistorie
Plenáře se začaly zhotovovat v románské době, od 12. století sloužily často v chrámech jako horní deska liturgické knihy. +more Od 13. století a zejména během vrcholné a pozdní gotiky se rozšířily také jako samostatný typ relikviáře. Jejich paralelou byly staurotéky, lipsanotéky a deskové ikony s relikviemi. Staurotéka může být kombinována s plenářem. V tom případě je relikvie z Dřeva Svatého kříže umístěn osově uprostřed, obklopená ostatními relikviemi.
Materiály a techniky
Základem bývá dřevěná deska s vydlabanými prohlubněmi nebo s přihrádkami pro relikvie. Nejčastěji jde o obdélník umístěný na výšku, jehož velikost bývá odvozena z formátu mešních knih, zhruba od A4 do A3, nebo B4 až B3. +more Některé plenáře jsou čtvercové, např. plenářová deska cechu pražských zlatníků v Národním muzeu v Praze nebo v Moravské galerii v Brně. Drobné relikvie bývají adjustovány každá samostatně pod skleněnou nebo křišťálovou čočkou nebo v samostatné kapsli s popiskou na pergamenové či papírové pásce. Velké relikvie jako pažní kosti bývají kryty pod prolamovanou kružbou. Deska bývá pobita plechem ze zlaceného stříbra nebo ze zlata, a posázena perlami, drahokamy, nebo emailovými destičkami.
Významné plenáře v českých sbírkách
Kolovratský plenář * Nostický plenář * Plenář svaté Markéty * Svatojiřské plenáře * Strahovský plenář (románská knižní deska)
Odkazy
Reference
Literatura
BRAUN, Joseph: Die Reliquiare des christlichen Kultes und ihre Entwicklung. Freiburg im Breisgau 1940, s. +more 46-47, dostupné online [https://digi. ub. uni-heidelberg. de/diglit/braun1940/0038/scroll] (německy).