Pláně (okres Plzeň-sever)
Author
Albert FloresPláně jsou obec ve střední části okresu Plzeň-sever, šest kilometrů severozápadně od Plas. V celé obci, která zahrnuje také Korýtka, Ondřejov a Vrážné, žije obyvatel. Katastrální území Pláně u Plas měří 551,93 hektaru. Obec je součástí Mikroregionu Dolní Střela.
Historie
Pláně jsou prvně zmíněny roku 1169, kdy je král Vladislav II. +more daroval manětínským johanitům. Vláda johanitů v Manětíně skončila prakticky v roce 1420, kdy Zikmund Lucemburský zastavil zdejší zboží svému straníkovi Bohuslavovi ze Švamberka. Když byl ale Bohuslav husity zajat a posléze přešel na jejich stranu, získal Manětínsko jako zástavu jeho bratr Hynek Krušina ze Švamberka. Po jeho smrti v roce 1455 zdědil Manětín s devatenácti vesnicemi jeho syn Bohuslav, člen jednoty zelenohorské a od roku 1473 nejvyšší hofmistr Matyáše Korvína. Jelikož Manětínsko bylo právně stále majetkem johanitů, získal je Bohuslav v roce 1483 od převora Jana ze Švamberka do dědičné držby a připojil je ke Krasíkovu. Jeho potomci pak drželi Manětín i s Pláněmi až do roku 1544, kdy jej koupil Volf mladší Krajíř z Krajku. Protože se zúčastnil povstání proti Ferdinandovi I. v roce 1547, nabytý majetek mu byl zkonfiskován. Téměř dalších 100 let se majitelé manětínského panství, jehož součástí Pláně stále zůstávaly, často střídali. Tento stav se změnil teprve v roce 1639, kdy Manětínsko získal hrabě Ferdinand Rudolf Lažanský z Bukové. Jeho potomkům panství náleželo až do zrušení patrimoniální správy v roce 1848.
Přírodní poměry
Pláně sousedí na severovýchodě s Ondřejovem, na východě s Vrážným, na jihovýchodě s Korýtky, na jihozápadě s Dražní, na západě s osadou Osojno a dále s Hvozdem. Na západ a sever od vsi leží údolí Osojenského potoka a Chladné.
Obyvatelstvo
Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 258 obyvatel (z toho 126 mužů) československé národnosti. Většina se hlásila k církvi československé, devadesát lidí bylo katolíky a 58 bez vyznání. +more Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 227 obyvatel československé národnosti, z nichž bylo 74 katolíků, tři evangelíci, 103 členů církve československé a 47 lidí bez vyznání.