Cesko.wiki Podlužáci
Author
Albert FloresPodlužáci jsou zemědělská a společenská skupina, která žije na území jihozápadní Moravy, okrajově také na Slovensku. Jsou charakterizováni zemědělskou činností, zejména vinohradnictvím a ovocnářstvím, které tvoří jejich hlavní obživu. Podluží je oblastí s příznivým klimatem pro pěstování ovoce a vinné révy. Podlužáci jsou také známí svými tradičními zvyky a folklorem, které dodnes udržují. Mezi nejznámější události patří "podlužácké dožínky", které slavnostně ukončují období sklizně. Skupina Podlužáků má také svou vlastní řeč, nazývanou podlužáčtina. Jde o nářečí slovanského původu, které se odlišuje od běžné češtiny. Podlužáci jsou považováni za kulturně a historicky cennou část moravského obyvatelstva. Jejich tradice a zemědělský způsob života jsou dodnes respektovány a udržovány.
Podlužáci jsou etnografická skupina na území České republiky, konkrétně na Slovácku, v oblasti zvané Podluží.
Pojem Podlužák se v písemných zdrojích poprvé objevil roku 1708. V roce 1811 v kalendáři Mährischer Wanderer nazval J. +more A. Zeman obyvatele celého břeclavského panství Podlužáky. Dodal však, že za Podlužáky nejsou označováni obyvatelé tři vesnic: Bílovic, Moravského Žižkova a Mikulčic.
Mezi lidem na Břeclavsku bylo označení Podlužák dlouho vratké a definice byla nejasná. Teprve po druhé světové válce vznikla snaha pojem přesněji definovat, za pomoci národopisných a folklórních znaků. +more Klíčovým se v tom stal specifický lidový kroj. První písemné zmínky o něm pocházejí z 19. století. Tradiční ženský pracovní kroj je zřejmě starší než mužský. Dalším specifickým podlužáckým rysem je hudba, Dušan Holý provedl muzikologický rozbor lidových písní z Podluží a prokázal, že v nich převažuje specifický durový charakter tóniny. U mužů i žen jsou navíc více než jinde oblíbeny vysoké hlasy. Jinak je ovšem písňový fond podobný celému Slovácku a západnímu Slovensku.
Typickým podlužáckým tancem je „vrtěná“, mužský hodový tanec „hošije“ a samozřejmě verbuňk, typický pro celé Slovácko.