Podviní (tvrz)

Tvrz v Podviní je zaniklá stavba v Praze-Libni v ulici Podvinný mlýn severně od potoka Rokytka.

Historie

Tvrz ve vsi Podviní vznikla pravděpodobně již ve 14. století a možná jde o nejstarší osídlené místo na celém rozsáhlém území dnešní Libně. +more Nejstarší dochovaná zmínka o vsi je z roku 1318, kdy byl jejím vlastníkem Pavel (snad pražský měšťan). V 90. letech 14. století držel ves pražský měšťan Franěk, který ji prodal vdově po Oldřichu Bavorovi Kristě.

Když zemřela, ujímá se jej Adam Podvinský, boháč, mezi jehož dlužníky patřil i Václav IV. Zajímaví jsou také jeho dva příbuzní. +more Mikuláš Podvinský, mistr Karlovy univerzity, proslul jako neúprosný ideový odpůrce Jana Husa. A Jan Podvinský, který stál v čele nešťastných konšelů, které Václav IV. na sklonku své vlády jmenoval na radnici v Novém Městě pražském. Stal se novoměstským purkmistrem, ale ze svého úřadu se dlouho netěší. Během první pražské defenestrace v neděli 30. července 1419 byl spolu s dalšími konšely (počet zavražděných se v různých pramenech liší) brutálně zabit husity, zradikalizovanými Janem Želivským. Adam Podvinský měl větší štěstí: podařilo se mu spasit duši útěkem z Podviní do ciziny. Totéž se povedlo mistru Mikulášovi z Podviní.

Roku 1421 zabrali husité statky tehdejšímu majiteli Adamovi a postoupili je Janu Bradatému. V tom roce je první zmínka o tvrzi. +more Po smrti Jana přešla tvrz s dvorem na jeho syny Vaňka a Zikmunda. Vaněk roku 1438 zapsal na podvinské tvrzi dluh 47 kop grošů Mikuláši z Krchleb. Tuto pohledávku o rok později postoupil Mikuláš Martinovi z Cách. Roku 1443 došlo k dohodě mezi bratry Martinem a Alešem, kdy Aleš přenechal bratrovi práva k tvrzi za 75 kop grošů a Martin se zavázal, že bratrovi poskytne na tvrzi „dvě nebo tři komory, v nichž by mohl chovat své věci, kteréž by jemu k hospodářstvie potřebny byly“. Po Martinově smrti se tvrzi ujala jeho žena Marta a syn Lukáš; ten se stal koncem 60. let 15. století jediným majitelem tvrze se dvorem a od roku 1470 se nazýval Podvinský z Lerojid.

Poté vlastnili podvinskou tvrz Jan Hroznata z Vrtby (počátek 16. století) a po něm Mikuláš Sulek z Hrádku, který před rokem 1524 prodal „dvůr, tvrz a ves Podviní“ Mikuláši Bryknarovi z Brukštejna. +more Mikuláš pak spojil Podviní se svým libeňským panstvím.

Roku 1595 byla podvinská tvrz již pustá, brzy poté zpustly i ostatní budovy a Podviní zaniklo. Poslední zmínka o pusté tvrzi je z roku 1609.

Archeologický průzkum

Zjišťovací archeologický výzkum koncem 20. století provedený před výstavbou nových budov se musel omezit pouze na některé vybrané parcely; průzkum historicky nejzajímavějšího areálu mlýna vynechal (s novou výstavbou se zde nepočítalo). +more Základní obhlídkou byly pracovníky archeologické společnosti objeveny základy opěrné zdi a rozsáhlá destrukce většího objektu, nacházejícího se severně od původních budov. K nalezenému objektu patřil sklípek vyzděný z lomového zdiva, na severní straně západně od náhonu pak monumentální vstupní brána do dvora. Dochovaný pilíř z dvojice pilířů byl zakončený renesanční profilací. Nepřímo tak byla potvrzena domněnka o místě zaniklé středověké tvrze v Podvinní. Po tvrzi však nic dalšího nezbylo, ani lidé kteří žijí v okolí o existenci této tvrze nevědí.

Stavby v okolí

Mlýn v Podviní vznikl v 18. století. +more Koncem 20. století byl jako pustý obýván squattery a roku 2001 vyhořel - zřítil se krov a mansardová střecha. Jeho osud je téměř podobný osudu tvrze.

Odkazy

Reference

Literatura

HOLEC, František aj: Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Sv. +more 7, Praha a okolí. 1. vyd. Praha: Svoboda, 1988. 221 s. S. 56. * SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze království Českého. Díl patnáctý, [Kouřimsko, Vltavsko, J. -z. Boleslavsko]. 2. , nezm. vyd. V Praze: Šolc a Šimáček, 1927, [i. e. 1938]. 340 s. Digitalizovaný titul. S. 300. [url=https://archive. org/details/hrady-zamky-tvrze-15-kourimsko/page/n301]Dostupné online[/url].

Související články

Podviní (Praha)

Externí odkazy

[url=http://web2. mlp. +morecz/mapa1938/list_32]Orientační plán hlavního města Prahy s okolím (1938), list č. 32. [/url] Městská knihovna v Praze. * Orientační plán Prahy a obcí sousedních. [url=http://chartae-antiquae. cz/cs/maps/23052]Mapový list č. 7[/url]. Vydáno v březnu 1911. Měřítko 1:5000. Reprodukce Unie v Praze. Nákladem obce pražské. Nakreslil Stavební úřad odbor II. Vlastník: Národní technické muzeum.

Kategorie:Zaniklé tvrze v Praze Kategorie:Stavby v Libni (Praha 9) Kategorie:Archeologické lokality na území Prahy