Poděbradský dub

Poděbradský dub byl mohutný památný strom, který rostl na bývalém popravišti v Poděbradech. Strom zanikl koncem 18. století a na místě popraviště dnes stojí kostel Nanebevzetí Panny Marie lidově zvaný Havířský kostelík. Dub je známý především podle pověsti o popravě deseti nevinných havířů, která byla napsána podle skutečné události.

Historie a pověsti

Kutnohorští havíři se na konci 15. +more století neměli dobře, o výdělek je nepoctivě připravovali úředníci a havíři neměli dovolání ani v místě, ani v Praze. Roku 1494 se vzbouřili proti perkmistrům, ale situace byla urovnána po dobrém. Situace se opakovala znovu v roce 1496, kdy byl král Vladislav Jagellonský mimo zemi. 13. července 1496 vytáhlo 6000 ozbrojených havířů z města na vrch Špimberk u Kaňku. Nakonec se ale, pod příslibem spravedlivého soudu, vzdali. 13 z nich bylo zajato a mučeno v Poděbradech a místní hejtman, který byl zřejmě podplacen horními pány, namísto slíbené přímluvy poslal králi list, kde havíře vylíčil ve špatném světle.

Na základě této zprávy přikázal král vzbouřence potrestat. +more_srpen'>5. srpna bylo havířům oznámeno, že jsou odsouzeni na smrt. Protože tehdejší právo neumožňovalo realizovat více než 10 poprav v jednom městě, byli 3 z havířů přesunuti k vykonání rozsudku na Křivoklát.

Když začala poprava v Poděbradech, promluvil podle pověsti jeden z havířů: „Zrádný hejtmane, slíbil jsi nám na čest a víru, že nám zjednáš právo a slyšení u krále, ale slovo jsi zrušil a nás zradil. “ Klečící havíř poté zvolal, aby Bůh na znamení jejich neviny seslal déšť. +more Po popravě začalo pršet a po devět dní a nocí neustalo.

Podle záznamů odmítl městský kat popravit nevinné, takže veškerá práce zůstala na katovi ze zámku. Ten stínal hlavy, až krev stříkala na větve starého dubu, který u popraviště stál. +more Deset těl bylo pohřbeno do připravené jámy. Když byl král Vladislav zpraven o celé situaci, vydal z Uher 4. září příkaz k zahájení mimořádného soudu (podle některých pověstí jeden z křivoklátských havířů uprchl a postaral se, aby byl král informován). Soud už sice mrtvým havířům nepomohl, ale potrestal viníky.

Na starém dubu u popraviště, prý jako symbol neviny, začaly růst žaludy, které měly podobu těl havířů v kápích. Lidé věřili v jejich čarovnou moc a uchovávali je jako ochranné talismany. +more Někteří je nechávali zasazovat i do stříbra. Adolf Wenig ve 30. letech 20. století uváděl, že se ještě několik takových dochovalo. Nějaké by měly být uchovány i v poděbradském muzeu.

Roku 1516 nechal pražský měšťan Ondřej Prachovec na místě vystavět zmíněný kostel, který v letech 1665-1666 nahradil novější barokní kostelík. Památný dub zasáhl blesk roku 1777, definitivně vzal strom za své v roce 1784. +more Podobné žaludy prý rostly i na dubu u vsi Kluk, kudy byli nevinní havíři vedeni. Ten zanikl roku 1842.

Odkazy

Reference

Umění a literatura

Pověst o Poděbradském dubu zaznamenali spisovatelé Adolf Wenig a Alois Jirásek, který jej zmiňoval i ve svých pamětech. Graficky jej zachytil Josef Wenig (kresba výše), bratr Adolfa Weniga.

Související články

dub letní

Externí odkazy

Kategorie:Zaniklé duby v Česku Kategorie:Památné duby v okrese Nymburk Kategorie:Památné stromy ve Středolabské tabuli Kategorie:Stromy poškozené bleskem Kategorie:Stromy s legendou či pověstí Kategorie:Dějiny Poděbrad Kategorie:Životní prostředí v Poděbradech Kategorie:Zaniklo 1777 Kategorie:Zaniklo 1784 Kategorie:Popraviště