Policejní komisařství

Technology

12 hours ago

Author

Albert Flores

Již neexistující dům bývalého policejního komisařství či policejního komisariátu, za druhé světové války budova gestapa a následně sídlo československé státní bezpečnosti, stával v centru Karlových Varů v ulici I. P. Pavlova 1381/26. Byl postaven v letech 1936-1937 ve stylu prvorepublikové moderny. Koncem roku 2020 byl stržen.

Historie

Od roku 1934

První plány na výstavbu domu vypracoval již v roce 1911 stavitel Ludwig Stainl, tehdy pro novostavbu muzea a úředního domu, k realizaci však nedošlo. Nový projekt pro totéž místo byl zamýšlen pro komisařství státní policie v Karlových Varech. +more Návrh budovy s oblým uličním průčelím zpracoval v květnu 1934 architekt Karl Riedel. Stavba probíhala v letech 1936-1938. Dne 1. března 1938 bylo policejní komisařství v nové budově zprovozněno. Jeho chod však trval pouze sedm měsíců.

Československé pohraničí bylo připojeno k Třetí říši a do nové policejní stanice se v říjnu roku 1938 nastěhovalo gestapo. Československý znak nad vchodem byl překryt znakem SS (tak se po mnoho let československý znak uchoval). +more Provozní místnosti a učebny pro mužstvo ve čtvrtém patře změnilo gestapo na nové cely. U jednoho z vchodů byla zřízena místnost, v níž nacisté ukládali těla těch, kteří nepřežili jejich vyšetřování. Byl zde výtah, kterým byli vězni vyváženi do vrchního patra k celám. Za domem údajně byly ve skále vytesány a zazděny krátké chodby a obrovský komplex jeskyní, soustava dlouhých chodeb a místností, které sahají až po bazén hotelu Thermal.

Po druhé světové válce se do objektu nastěhovaly československé bezpečnostní složky. Počátkem šedesátých let přešel celý komplex pod správu Sboru národní bezpečnosti a ředitelství StB sídlilo v horních patrech objektu až do roku 1989. +more V komplexu pracovalo přibližně 250 lidí. Své zázemí zde mělo obvodní oddělení Karlovy Vary-město, kriminalisté a vyšetřovatelé a některé útvary krajské policie. Bylo zde i zdravotní středisko a bufet.

Po roce 2014

V roce 2014 byla budova zařazena do programu regenerace Městské památkové zóny Karlovy Vary pro období 2014-2024, do části Seznam navrhovaných objektů k zápisu do Ústředního seznamu nemovitých kulturních památek na území MPZ Karlovy Vary a jejich aktuální stav s poznámkou stav nevyhovující.

V roce 2015 se vlastníkovi domu Statutárnímu městu Karlovy Vary podařilo najít zájemce o koupi budovy. Podle článku iDnes byla úspěšným zájemcem společnost SLAVIA-EKA s. +more r. o. , která nabídla 30,3 milionu korun.

V listopadu 2020 mluvčí radnice Jan Kopál uvedl: „Nový vlastník zjistil, a doložil stavebně-historickým průzkumem, stavebně-technickým průzkumem, znaleckými posudky v oboru stavebnictví a dalšími doklady, že budovu není možné bezpečně užívat. Památkáři v rozhodnutí o povolení demolice uvádějí, že v průběhu prací bude zajištěno doplnění stavebně-historického průzkumu budovy a dokumentace nových nálezových situací. +more Dosavadní průzkum byl veden jako nedestruktivní a neumožnil tak zjistit všechny potřebné informace. Památkáři také upozorňují majitele objektu, že záměr budoucího využití parcely musí být konzultován s orgány státní památkové péče, neboť se nachází v městské památkové rezervaci. “.

Budova se zachovala v téměř nezměněné podobě až do svého konce. Ten nastal v listopadu 2020.

Podle informace ze dne 29. 1. +more 2021 dostupné v katastru nemovitosti ČÚZK je budova s číslem popisným 1381 na adrese I. P. Pavlova 26 a parcela číslo 2978 vedena jako objekt občanské vybavenosti v majetku společnosti IBE Karlsbad s. r. o.

Popis

Dům ve stylu prvorepublikové moderny stál v centru města v ulici I. P. Pavlova 26, č. p. 1381, na území, které je od 10. září 1992 chráněnou městskou památkovou zónou.

Objekt byl vybudován jako skelet s betonovým nosným systémem. Byl postaven na obdélném půdorysu s konkávně vydutým průčelím. +more Měl pět nadzemních podlaží a částečně zapuštěný suterén. Uliční průčelí rozdělovaly dva hranolové arkýře. Postranní části byly dvouosé a střední čtrnáctiosá. Hlavní vstup byl umístěn ve střední ose do zapuštěné niky, pod arkýři byly dva boční vstupy. Parter a boční arkýře byly obloženy kamennými kvádry s pemrlovanými plochami. Omítky horních pater byly jemně strukturované. Podstřešní ustupující patro mělo zapuštěnou terasu. Sedlová střecha s nízkým sklonem byla pokryta falcovaným plechem. Okna byla obdélná s obloženými špaletami z kamenných, hladce opracovaných desek, výplně byly z větší části původní, dřevěné, dvoukřídlé, členěné na čtyři tabule. Ve střední ose byla ve druhém patře dvě francouzská okna se zábradlím s hladkými pilířky a kamennými deskami. Nad hlavním vstupem se dlouho dochoval původní předválečný znak Československé republiky. Vstupní dveře byly obdélné, dvoukřídlé, plechové s kruhovými otvory a rovnými madly. Lemování a rozčlenění ploch křídel bylo zdobeno dekorativním nýtováním. Boční vstupy byly situovány v průjezdu, obdélné s jednokřídlými novodobými dveřmi. Vstup na jihovýchodní straně měl špalety obloženy kamennými deskami a napravo byl vnitřní prostor osvětlen kruhovým okénkem. Vstup na severozápadní straně měl špalety z umělého kamene. Dvůr byl v přízemí zastřešen a prosvětlen sedlovými světlíky. Svah u zadní strany budovy byl zpevněn dvojitou tarasní betonovou zdí.