Polyvinylchloridová vlákna

Technology

12 hours ago

Author

Polyvinylchloridová vlákna (zvaná také chlorofibres, zkratka CLF) jsou kopolymery z vinylidenchloridu a vinylchloridu. Podle předpisů americké FTC musí CLF vlákna obsahovat nejméně 80 % vinylidenchloridu (-CH2-CCl2-).

První komerční výrobky přišly v roce 1941 na trh jako hrubý monofilament od firmy Dow Chemical pod jménem saran, které se běžně používá jako označení pro všechna CLF vlákna. CLF vlákna se pak vyráběla v malých množstvích např. +more pod značkou Ixan, Diofan, Vinyon aj. Tento materiál má sice některé vynikající vlastnosti, např. hodnota hořlavosti může přesáhnout LOI 50, při teplotě nad 160 °C se však rozkládá. Tato negativní vlastnost způsobuje často potíže při zvlákňování a zvýšené výrobní náklady. V 21. století dosahuje celosvětová produkce maximálně 10 000 tun ročně. Výroba těchto vláken má jen podřadný význam pro ekonomiku.

Výroba

Vinylchlorid (acetylen a chlorovodík rozpuštěný ve směsi sirouhlíku a acetonu) se slučuje s 60 až 85 % vinyliden-chloridu na polyvinylchlorid. Z této výchozí látky se vyrábí zvlákňováním z taveniny monofilamenty i multifilamenty příp. +more ve formě stříže.

Vlastnosti

Hustota je 1,35-1,42 g/cm3, navlhavost 0-0,2 %, pevnost za sucha 20-30 cN/tex, tažnost za sucha 10-25 %, teplota rozkladu 160-200 °C, má vysokou odolnost proti anorganickým kyselinám, náklonnost ke vzniku elektrostatického náboje a velmi dobré izolační vlastnosti.