Portál:Československé opevnění

%"	%" | Československé opevnění z let 1935-1938
vlevo Československé opevnění byla soustava odolných pevností a pevnůstek, které byly budovány v období první republiky jako odezva na vzrůstající nacistickou moc v sousedním Německu, která se netajila územními požadavky vůči Československu. Opevnění se skládalo z těžkého opevnění a z lehkého opevnění. Těžké opevnění bylo budováno nejprve na úseku Odra-Krkonoše, kde hrozil hlavní úder severojižním směrem mající za úkol rozetnutí republiky a oddělení hlavních obranných sil v Čechách od zázemí na Slovensku, a v roce 1938 spěšně i na jižní Moravě, neboť po anšlusu Rakouska nastalo vážné nebezpečí útoku klešťového. Mimo tato teritoria bylo těžké opevnění budováno už jen na bratislavském předmostí a v Komárně. Na dalších místech mělo být budováno později. Lehké opevnění doplňovalo linii těžkých objektů nebo tvořilo páteř obrany v místech, kde nebylo těžké opevnění plánováno, nebo kde se mělo budovat až později. Těžké opevnění bylo ještě zesíleno o dělostřelecké tvrze, které mohly postřelovat své okolí v 360° až do 12 kilometrů, především díky dělostřeleckým věžím. Průchod opevněnou linií a přístup k jednotlivým objektům byl chráněn důmyslnými protipěchotními a protitankovými překážkami, včetně tzv. rozsocháče, který byl československým patentem a za druhé světové války se rozšířil prakticky po celém světě. Výstavba opevnění byla rozplánována na čtyři etapy, ve kterých mělo být vybudováno 1276 objektů těžkého opevnění, 15 463 lehkého opevnění a celkově profinancovaná částka 10 miliard 900 milionů korun. Čtvrtá etapa měla být ukončena v roce 1951.	vlevo Československé opevnění byla soustava odolných pevností a pevnůstek, které byly budovány v období první republiky jako odezva na vzrůstající nacistickou moc v sousedním Německu, která se netajila územními požadavky vůči Československu. Opevnění se skládalo z těžkého opevnění a z lehkého opevnění. Těžké opevnění bylo budováno nejprve na úseku Odra-Krkonoše, kde hrozil hlavní úder severojižním směrem mající za úkol rozetnutí republiky a oddělení hlavních obranných sil v Čechách od zázemí na Slovensku, a v roce 1938 spěšně i na jižní Moravě, neboť po anšlusu Rakouska nastalo vážné nebezpečí útoku klešťového. Mimo tato teritoria bylo těžké opevnění budováno už jen na bratislavském předmostí a v Komárně. Na dalších místech mělo být budováno později. Lehké opevnění doplňovalo linii těžkých objektů nebo tvořilo páteř obrany v místech, kde nebylo těžké opevnění plánováno, nebo kde se mělo budovat až později. Těžké opevnění bylo ještě zesíleno o dělostřelecké tvrze, které mohly postřelovat své okolí v 360° až do 12 kilometrů, především díky dělostřeleckým věžím. Průchod opevněnou linií a přístup k jednotlivým objektům byl chráněn důmyslnými protipěchotními a protitankovými překážkami, včetně tzv. rozsocháče, který byl československým patentem a za druhé světové války se rozšířil prakticky po celém světě. Výstavba opevnění byla rozplánována na čtyři etapy, ve kterých mělo být vybudováno 1276 objektů těžkého opevnění, 15 463 lehkého opevnění a celkově profinancovaná částka 10 miliard 900 milionů korun. Čtvrtá etapa měla být ukončena v roce 1951.
%" | Zřízená ŽSV v Československu
Staré Město pod Sněžníkem | Hlučín | Králíky | Opava | Náchod | Trutnov | Liberec | Most | Domažlice | Rokytnice v Orlických horách | Hrušovany nad Jevišovkou | Bratislava	Staré Město pod Sněžníkem | Hlučín | Králíky | Opava | Náchod | Trutnov | Liberec | Most | Domažlice | Rokytnice v Orlických horách | Hrušovany nad Jevišovkou | Bratislava

[wiki_table=dd582e4a] [wiki_table=df83e27b] [wiki_table=45e101c8] [wiki_table=d5bad244] [wiki_table=0eb68d98] [wiki_table=27588b73] [wiki_table=5e0a086b]

π Československé opevnění Československé opevnění Československé opevnění