Cesko.wiki Postoloprtský masakr
Author
Albert FloresPostoloprtský masakr je označení pro sérii vážných trestných činů, které se odehrály v srpnu 1951 ve městě Postoloprty v severních Čechách. Masakrem bylo zavražděno celkem 14 rodin, včetně žen a dětí. Jde o jednu z nejhorších a nejbrutálnějších zločinných událostí v poválečné Československé republice. Masakr byl spáchán skupinou sedmi bývalých členů řeckokatolické církve, kteří byli zaraženi dlouhodobým útlakem a perzekucí režimem socialistického Československa. Napadené rodiny byly umístěny do dvou sousedících domů, kde byli brutálně zavražděni. Útočníci použili ruční granáty, zkrvavené sekery a kladiva. Celý útok trval jen několik minut a nezůstal bez svědků - někteří sousedé se pokusili zasáhnout a varovali policii a vojenské oddíly. Příčinou tohoto krveprolití byly existenční problémy a pronásledování členů řeckokatolické církve ze strany komunistického režimu. Tito lidé byli terčem šikany, perzekucí a neustálého tlaku. Výsledkem této křehké situace byla tragédie, která zanechala dlouhodobé trauma v místní komunitě. Po masakru byli pachatelé zatčeni a odsouzeni k trestu smrti. Dva z nich byli popraveni, zbylí dostali doživotí. Události okolo Postoloprtského masakru měly významný dopad na postavení řeckokatolické církve v Československu. Masakr byl dlouho utajován a jmenovitě byl zakázán zmínit na veřejných místech. Až po pádu komunistického režimu se začalo více diskutovat o této tragédii a věnovat jí adekvátní pozornost.
Postoloprtská kasárna Postoloprtský masakr se stal po druhé světové válce v červnu 1945, kdy vojáci Československé armády zabili bez soudu několik set internovaných civilních obyvatel německé národnosti z Postoloprt a okolí. Masakr si připsal největší počet obětí v severních Čechách v poválečné historii a byl druhou nejtragičtější událostí při živelných násilnostech při takzvaném divokém odsunu Němců. Více lidí přišlo o život jen v souvislosti s tzv. Brněnským pochodem smrti.
Okolnosti
Město Postoloprty bylo určeno Hlavním štábem ministerstva národní obrany jako nové hlavní sídlo štábu 1. divize. +more V polovině května 1945 dorazila do Postoloprt její první operační skupina s úkolem vyčistit oblast od Němců. Na místě ji pomáhal oddíl Revolučních gard vedený bývalým obecním policistou Bohuslavem Markem.
Na konci května a v červnu 1945 tak Československá armáda v Postoloprtech soustředila a internovala několik tisíc civilních obyvatel německé národnosti z Postoloprt na Lounsku a nedalekého Žatce. Internovaní byli rozděleni - muži ve věku od 13 do 65 let byli odvedeni do kasáren, zatímco ženy, děti a starci byli soustředěni v lágru v bažantnici. +more Tam byl původně výcvikový tábor Hitlerjugend. Následně bylo nejméně 763 z nich bez soudu zastřeleno. Popravy probíhaly přímo v bažantnici, u školy, v kasárnách, u trati, na vinici a v pískovně. Mezi popravenými bylo i pět chlapců z Hitlerjugend ve věku od 12 do 15 let, kteří chtěli z internačního tábora utéct či si natrhat ovoce. Chytila je hlídka a na příkaz Bohuslava Marka je brutálně zmlátila. Poté je před zraky ostatních internovaných demonstrativně popravila. Další internovaní byli později odsunuti do Německa.
První vyšetřování
V roce 1947 se postoloprtským masakrem začala zabývat vyšetřovací komise Ústavodárného národního shromáždění vedená lidoveckým poslancem bezpečnostního výboru JUDr. Bohumírem Bunžou. +morePomník událostí v PostoloprtechKomisi dále tvořili poslanci Dr. Jaroslav Kokeš, Václav Holub, Josef Horváth a Dr. Kácl. Na její popud byla ve dnech 17. - 27. září 1947 provedena tajná exhumace obětí. Exhumace proběhla za přítomnosti úřední komise sestávající z velitele voj. útvaru, úředního lékaře a vyšetřujícího soudce. Nalezeno bylo devět hromadných hrobů a v nich 763 těl, z toho pět žen a jedno dítě. Celkem 452 těl přitom bylo nalezeno v bažantnici. Skutečný počet obětí však může být vyšší, protože všechny hroby nemusely být nalezeny. Komise vyslechla Černého i Marka. Černý ve své výpovědi vydání rozkazu přiznal a Marek ve výpovědi odhadl počet popravených na tisíc osob. Divoký odsun Němců však byl věcí mimořádně politicky citlivou, proto nebyli viníci označeni a závěrečná zpráva komise zůstala tajná. Rovněž ministerstvo národní obrany a ministerstvo vnitra celou záležitost ospravedlňovaly revoluční odplatou. Po nástupu komunistického režimu bylo jakékoliv další vyšetřování zastaveno a z postoloprtského masakru se stalo tabu. Poslanec Bunža musel po únorovém převratu emigrovat a v následném politickém procesu byl v nepřítomnosti odsouzen k trestu smrti. V souvislosti s masakrem tak nebyl nikdy nikdo souzen.
Important
Obnovené vyšetřování
Případ byl znovu otevřen po sametové revoluci v roce 1989. Policie případ vyšetřovala celkem třikrát. +more Nejprve konstatovala, že k masakru skutečně došlo, nebyla však schopna označit jeho viníky. K tomu došlo teprve po vyšetřování vedeném v letech 2006-2009. Policie tehdy vyslechla na 37 svědků včetně osob žijících v Německu. Policie došla k závěru, že k vraždě pětice chlapců dal rozkaz štábní kapitán Vojtěch Černý, zatímco k vraždě dalších třech osob dal rozkaz vyučený švec a obecní policista z Postoloprt Bohuslav Marek. Černý s Markem přitom byli s největší pravděpodobností zodpovědní i za ostatní vraždy. Podle vyšetřovatele Pavla Karase šlo podle tehdejšího práva o vraždy, které by ale dnes byly klasifikovány jako genocida. levonické bažantnici, kde byla pohřbena část obětí masakru.
Počet obětí
Při exhumaci bylo nalezeno 763 obětí masakru, tento počet však zřejmě není konečný. Ve zprávě parlamentní vyšetřovací komise, ustavené v roce 1947, je počet obětí odhadován na 2300 osob. +more Odhady historiků se pohybují mezi 2000-3000 mrtvých.
Pomník
Dne 4. listopadu 2009 se postoloprtské zastupitelstvo usneslo, že v místě masové vraždy vznikne pomník. +more Stalo se tak po dvou předchozích zamítnutích. Na pomníku, jehož zřízení zaplatila postoloprtská radnice, je česky a německy nápis „Všem nevinným obětem postoloprtských událostí z května a června 1945“. Z původního návrhu textu, znějícího „Německým obětem postoloprtského masakru z roku 1945“, tak byla vypuštěna informace o německé národnosti obětí a rovněž označení tehdejších poprav za masakr bylo nahrazeno neutrálním slovem událost.
Odkazy
Reference
Literatura
Související články
Vysídlení Němců z Československa
Externí odkazy
[url=https://zpravy. aktualne. +morecz/domaci/na-konci-valky-tam-povrazdili-tisic-nemcu-ve-meste-o-tom-nen/r~40d14b700fda11e7b2a40025900fea04/. redirected=1490514090]Zmizela kasárna, kde Češi popravovali Němce. Místním to nevadí, v Postoloprtech je historie tabu[/url], 25. března 2017, Aktuálně. cz * [url=http://www. heimatkreis-saaz. de/]Pravdou k smíření: „Případ Postoloprty“ a jeho vyrovnání 1945-2010[/url] * [url=http://www. ceskatelevize. cz/ivysilani/10150778447-historie-cs/207452801390016]Také vraždy přivítaly mír[/url], Historie. cs, 17. 12. 2007 * [url=http://www. filiplanda. cz/architecture_postoloprty. php]Zapomenutí. , Pomník obětem "Postoloprtského masakru"[/url], projekt k předmětu „Krajinná a zahradní architektura”, 2010 * [url=http://aktualne. centrum. cz/fotogalerie/2009/06/02/stenograficky-zapis-konfrontace/. cid=638980]Zápis části vyšetřovaní masakru[/url] * [url=http://neviditelnypes. lidovky. cz/historie-kdo-byli-vlastne-vrazi-dn9-/p_spolecnost. asp. c=A100119_193223_p_spolecnost_wag]HISTORIE: Kdo byli vlastně vrazi. Polemika k postoloprtskému masakru[/url].
Kategorie:Masakry v Československu Kategorie:Vysídlení Němců z Československa Kategorie:Genocidy 20. +more století Kategorie:Válečné zločiny Kategorie:Masakry v Česku Kategorie:Katastrofy v Ústeckém kraji Kategorie:Dějiny Postoloprt Kategorie:Masakry roku 1945 Kategorie:Česko v roce 1945.