Cesko.wiki Potěmkinova vesnice
Author
Albert FloresPotěmkinova vesnice je termín používaný ke označení fiktivního města či vsi, které je specificky vytvořeno tak, aby vytvářelo zdání nebo klam o jistém společenském či politickém stavu. Tento termín je odvozen od příběhu o ruském polním maršálovi Grigoriji Alexandrovičovi Potěmkinovi, který údajně v roce 1787 nechal na Krymu postavit kulisy vesnice, aby oklamal carevnu Kateřinu II. Termín se používá ve smyslu vykreslování zdání na veřejnosti nebo v médiích o nějakém místě či situaci. Potěmkinovy vesnice mohou být vytvořeny za různými účely - mohou být použity k zakrytí nepříznivé reality, k manipulaci s veřejným míněním nebo k zdůraznění úspěchů a prosperity. Tyto fiktivní vesnice mohou existovat v rámci politických, ekonomických nebo turistických kontextů. V historii byly Potěmkinovy vesnice použity v různých zemích a různých obdobích, například v Sovětském svazu, za komunistického režimu ve východním Německu nebo ve Spojených státech. Tyto fiktivní vesnice se často vytvářejí za účelem propagandy a manipulace s veřejností. Potěmkinovy vesnice jsou dodnes nápadným příkladem záměrného vytváření zdání a manipulace. Tento termín se také používá ve spojení s dalšími tématy, například technologií, uměním nebo médiími, kde se může objevit fiktivní prezentace či klamavý dojem.
Kolíně). Zámek leží nad hlavním železničním koridorem, takže jediná možnost opravy byla v době, kdy probíhala modernizace trati. V té době však město Kolín nemělo dostatek financí na celkovou opravu zámku Potěmkinovy vesnice (stavění Potěmkinových vesnic) označují snahu vykreslit něco lépe, než tomu ve skutečnosti je - falešně přikrášlit skutečnost a zastírat pravdivý stav věcí.
Příkladem mohou být minulé i současné ekonomiky hlásící se k myšlenkám socialismu - např. i bývalé socialistické Československo, které na odiv vystavovalo některé svoje úspěchy, často bylo mnoho prvků národního hospodářství však nastaveno tak, aby se vytvořil dojem bohatší země (například záporná daň z obratu). +more Podobně se postupovalo i v jiných oblastech (rekonstrukce center měst apod. ) a i v dalších socialistických zemích.
Původ
Kníže Grigorij Alexandrovič Potěmkin Cesta +more_Veliká'>Kateřiny II. na Krym v roce 1787, na níž ji doprovázel i rakouský císař Josef II. , byla součástí diplomatických příprav na rusko-rakouskou válku proti Osmanské říši, současně se mělo rakouskému císaři a početnému doprovodu cizích diplomatů z nejrůznějších zemí ukázat bohatství a moc Ruska. Carský výlet na Krym se připravoval několik let. Na každém místě, kde měla carevna nocovat, byl postaven skvělý palác, vyspraveny cesty, opravovány fasády atd.
Avšak finanční prostředky impéria byly limitované a změnit pustinu, tzv. Divoká pole, v kvetoucí kraj nedokázal ani mocný kníže G. +more A. Potěmkin. Aby vytvořil iluzi skvělého rozmachu nedávno k Rusku připojených oblastí, které byly pojmenovány Nové Rusko, pozval z Petrohradu na čtyřicet malířů, zběhlých v tehdy módní tzv. perspektivní malbě. Ti pak podél Dněpru, po němž plulo několik desítek korábů s carskou suitou, namalovali kulisy vesnic, kolem nichž se pásl dobytek, svátečně oblečení venkované mávali a zpívali písně.
Z dálky nebylo vidět, že dobytek sotva stojí na nohou, neboť carevně ukazovali pětkrát či šestkrát totéž stádo, které v noci hnali vždy na nové místo. Podobně bylo vidět i několik pluků, které se pro větší efekt přesunovaly a defilovaly tak před panovnicí několikrát. +more Po cestách jely vozy naložené pytli s obilím (ve skutečnosti se však jednalo o písek), před dekoracemi vesnic stáli jako vesničané opět převlečení vojáci Potěmkinových pluků.
Ve vsích nebo městech, kudy průvod přímo projížděl, byly „pravé“ jen hlavní ulice, v průčelí bočních ulic stály opět jen kulisy. Ve vesnických chalupách se pak carevna a její doprovod nestačily divit tomu, že na stole vždy stála pečená husa. +more Byla to opět jedna a táž pečeně dle potřeby přenášená přes zadní dvorky. Při námořní přehlídce v Sevastopolu obstály jen první řady válečných lodí, v posledních řadách byly již jen lodě obchodní „upravené“ na bitevní koráby… Je ovšem fakt, že několik let poté ruská Černomořská flotila doslova rozstřílela největší tureckou expediční flotilu, jakou kdy Osmanská říše vyslala do Černého moře. Na Turecké straně se do bitvy zapojily - a byly potopeny - i lodě tuniské a alžírské.
Kritika
Mnozí historici o těchto událostech pochybovali a někteří pochybují i dnes. Existují však zprávy dobových svědků, kteří potvrzují, že tyto „potěmkinské vesnice“ opravdu existovaly. +more Jedním ze svědků, kteří o falešných vesnicích psali ve své korespondenci, byl např. saský diplomat Georg von Helbig, který se ovšem inspekční cesty nezúčastnil a vše „odhalil“ na dálku ze Sankt Petěrburgu. Objeveny byly i dopisy samotného Potěmkina, v nichž žádal prezidenta akademie umění o urychlené dodání skupiny umělců, kteří měli namalovat kulisy vsí a staveb, jimiž panovnice projížděla. Dalším důležitým svědkem byl už výše zmíněný císař Josef II. , který se s carevnou Kateřinou Velikou sešel na Krymu k politickým jednáním. Ten označil svou cestu na Krym za „halucinaci“. Samotná carevna během cesty tušila, že něco není v pořádku, ale zřejmě jí to příliš nevadilo.
Odkazy
Literatura
ŠVANKMAJER, M.; VEBER V., SLÁDEK Z., MOULIS V., DVOŘÁK L. Dějiny Ruska. Praha: Nakladatelství Lidové noviny.
Související články
Český sen * Fasádismus * Maketa Škodových závodů * Vůdce daroval Židům město
Externí odkazy
[url=http://ec-dejavu. ru/p/Potemkin_village. +morehtml]A. M. Pančenko: Potěmkinské vesnice jako kulturní mýtus[/url] * [url=http://rian. ru/authors/20060313/44216582. html]Článek Pjotra Morozova, podle kterého je autorem mýtu o potěmkinských vesnicích právě saský diplomat Helbig[/url] * [url=http://images. yandex. ru/yandsearch. text=%D0%9F%D0%BE%D1%82%D0%B5%D0%BC%D0%BA%D0%B8%D0%BD%D1%81%D0%BA%D0%B8%D0%B5%20%D0%B4%D0%B5%D1%80%D0%B5%D0%B2%D0%BD%D0%B8&stype=image]Potěmkinskije děrevni[/url] - galerie „potěmkinovské“ kamufláže budov v současném Rusku.
Kategorie:Rčení Kategorie:Metafory Kategorie:Mystifikace Kategorie:Ruské impérium Kategorie:Vesnice