Pozdní Čou

Technology

12 hours ago

Author

Pozdní Čou (také známý jako Pozdní Päče i Pozdní stát Čou) byl jedním z období feudalního státu Západní čou v Číně. Trval mezi lety 770 př. n. l. a 475 př. n. l. Období Pozdní Čou se vyznačovalo politickou nestabilitou, vnitřním rozkladem a vojenským oslabením. Sídlem vlády byl králův palác, který se nacházel v Chang-anu. Během tohoto období vzrostl význam feudálních panovníků a jejich knížectví. Vlivnými centry se stala knížectví Čchin, Ťin a Čchu, které se často zapojovaly do válečných konfliktů. Pozdní Čou také vidělo kulturní a intelektuální rozvoj spojený s prvky konfucianismu a taoismu. V tomto období rozkvétala také umělecká tvorba, zejména literatura a hudba. Pozdní Čou skončil v roce 475 př. n. l., kdy byl zbořen městský stát Čchin a nastala éra Jarních a podzimních období.

Říše Pozdní Čou byl jeden ze států, které se vystřídaly v severní Číně po pádu říše Tchang, v období Pěti dynastií a deseti říší. Založil ji roku 951 Kuo Wej, generál říše Pozdní Chan, když svrhl chanského císaře; zanikla roku 960, když čouský generál Čao Kchuang-jin svrhl čouského císaře, vnuka zakladatele říše.

Historie

Číňan Kuo Wej byl vysoce postaveným generálem říše Pozdní Chan, čtvrtého z pětice států, které se střídaly v severní Číně po zániku říše Tchang roku 907. Na přelomu let 950 a 951, necelé čtyři roky po založení státu Pozdní Chan v protikitanském povstání, se Kuo Wej vzbouřil proti chanskému císaři (který byl šatoského původu), prohlásil se císařem říše Čou (přívlastek „Pozdní“, Chou, přidali historici k odlišení od starověkého stejnojmenného státu) a převzal vládu v zemi. +more V dnešní provincii Šan-si však Kuo Wejův převrat neuznal člen chanské císařské rodiny Liou Čchung, sám se prohlásil císařem říše (Severní) Chan a s pomocí armád kitanské říše Liao se udržel proti čouskému tlaku.

Kuo Wej byl první vládce severní Číny čínského (přesněji chanského) původu od roku 923. Do historie vešel jako schopný vládce, který se pokoušel zlepšit postavení rolníků. +more Byl silný a energický panovník, ale už po třech letech vlády, roku 954, onemocněl a zemřel.

Druhým císařem Pozdní Čou byl Kuo Žung (původním jménem Čchaj Žung), syn staršího bratra Kuo Wejovy manželky a adoptivní syn Kuo Weje. Kuo Žung byl také schopný panovník, roku 954 odrazil společný útok států Severní Chan a Liao a v letech 956-958 zaútočil na jih, na říši Jižní Tchang. +more Podařilo se mu obsadit tchangské území severně od Jang-c’-ťiang. Roku 959 se pokusil dobýt na říši Liao šestnáct pohraničních čínských krajů, téhož roku zemřel.

Kuo Žunga následoval na trůnu jeho sedmiletý syn Čchaj Cung-sün. Rozhodující vliv v čouské vládě získal generál Čao Kchuang-jin, který se začátkem roku 960 vzbouřil, prohlásil císařem říše Sung, obsadil hlavní město a sesadil Kuo Cung-süna, kterého i s matkou uklidil do Luo-jangu.

Císařové

Jméno	Narození úmrtí	Vláda	Éra vlády
chrámové	posmrtné	příjmení a osobní jméno
Tchaj-cu	neužívané pro svou délku	Kuo Wej	904-954	951-954	Kuang-šun ( 951-954) Sien-te ( 954)
Š’-cung	neužívané pro svou délku	Čchaj Žung později Kuo Žung	921-959	954-959	Sien-te ( 954-959)
neuděleno	Kung-ti	Čchaj Cung-sün	953-973	959-960	Sien-te ( 959-960)