Počátky Přemyslovců. Vstup Čechů do dějin (530–935)
Author
Albert FloresPočátky Přemyslovců. Vstup Čechů do dějin (530-935) jsou jedním z nejznámějších a nejvlivnějších děl předního českého historika druhé poloviny 20. století Dušana Třeštíka. Původně se mělo jednat pouze o přepracované vydání starší publikace z roku 1981, nakonec však vzniklo dílo zcela nové. Třeštík na něm pracoval v letech 1994-1996, vyšlo v Nakladatelství Lidové noviny roku 1997. Kniha je věnována památce Františka Palackého, „největšího z českých historiků, který vymyslel tento národ“, a zabývá se obdobím od příchodu Slovanů do střední Evropy po zavraždění knížete Václava roku 935.
Mezi originální teorie, které v knize Třeštík předložil (a nebyly všeobecně přijaty), patří: * Legenda X - předpokládaná nedochovaná latinská legenda, ze které měli čerpat autoři většiny známých legend (kapitola III/12) * Václavovo zabití mohla být náhoda, nemusela to být plánovaná vražda (kapitola IV/20, s. 434-435)
Základní osnova díla
Text se dělí na čtyři rozsáhlé oddíly, z nichž v prvním - Příběhy Čechů - jsou rekonstruovány etnické pohyby ve střední Evropě a na Balkáně v průběhu pátého a +more_století'>šestého století, na jejichž základě Třeštík stanovuje datum slovanského obsazení Čech a Moravy přibližně k roku 530. Dále je rozebírána teorie českých kmenů (gentes) (Lemuzi, Charváti, Lučané atd. ), jež je vyvrácena a nahrazena představou jediného kmene (gens) Čechů.
V druhém oddíle - Chronologie prvních Přemyslovců - autor analyzuje několik písemných zdrojů týkajících se nejstarších generací historických Přemyslovců, jedná se zejména o tzv. Kristiánovu legendu, legendu Fuit in provincia Bohemorum a Crescente fide, pomocí rozboru stanovuje přibližná životopisná data nejstarších Přemyslovců (např. +more narození knížete Bořivoje klade do let 852 až 854).
Ve třetí části knihy - Vražda Václava - se historik vrací ke starému sporu o datum smrti knížete Václava, aby se - opět na základě pečlivého kritického zkoumání pramenů - jednoznačně přiklonil k datu 28. +more září 935.
Poslední část - Příběh Přemyslovců - je syntézou poznatků z předchozích úvah, autor zde podává jednotnou a vnitřně soudržnou rekonstrukci dějů v Čechách a na Moravě (rozsáhlá kapitola o Velkomoravské říši) od počátku šestého století až po vznik Boleslavova českého státu po roce 935.
Citace
„Ten příběh o českých dějinách, který vytvořil Palacký, stál na bludu romantismu, to co proti němu postavili Goll s Pekařem, bylo důsledkem pozitivistického bludu. Vždy jsou ale jiní, kteří se s touto opravárenskou činností nespokojují a zkoušejí - pohrávajíce si s možnostmi - nové hypotézy, které ovšem celkový obraz nedoplňují, nýbrž bourají. +more Ne všem se to podaří, ale jen tak vzniká něco nového a poznání se pohybuje. “ (str. 14).
„Tak vznikl před tisícem a padesáti sedmi léty první český stát. Na jeho počátku stojí bratrovražda, jeden z nejstrašnějších zločinů, které lidstvo zná. +more Proč pak ale mnoho bájných dějin začíná právě jí. Proč stojí na počátku dějin světovládného Říma tragédie Romula a Rema, na počátku biblických dějin Kain s Ábelem. “ (str. 448).