Praha-východ (předávací nádraží)

Předávací nádraží Praha-východ či Východní nádraží byla označení pro nákladovou železniční dopravnu, která byla centrem sítě železničních vleček v Praze-Vysočanech, vybudované roku 1965. Provoz na navazujících vlečkách již v průběhu 90. let 20. století zanikl a prostorem bývalé dopravny prochází od roku 2010 cyklostezka Rokytka, která vznikla na tělese hlavní části vlečky ČKD Lokomotivka.

Historie

Oblast Vysočan a přilehlých částí Libně a Hloubětína v údolí Rokytky byly tradiční průmyslovou zónou, zejména zdejší závody ČKD v 60. letech 20. +more století byly silně vytížené. Počínaje rokem 1870 postupně vznikly tři vlečky z nádraží Praha-Libeň (horní) do továren při Českomoravské ulici, při hranici Libně a Vysočan. Na druhé straně Vysočan vznikly vlečky od vysočanského nádraží do pozdějších závodů ČKD Trakce a ČKD Elektrotechnika. Vlečka do ČKD Lokomotivka, úrovňově přecházející Českomoravskou ulici, neúnosně omezovala městskou dopravu. Proto byla v roce 1965 jako její náhrada zřízena nová vlečka, která vedla z výtažné koleje v ranžíru libeňského horního nádraží a přes přemostění Poděbradské ulice v Hloubětíně zaúsťovala do předávacího Východního nádraží (nádraží Praha-východ), do nějž byly zaústěny vlečky ČKD Kompresory a ČKD Lokomotivka, vysočanské spalovny, továrny Praga a několika dalších závodů ČKD z okolí Kolbenovy ulice (ČKD Elektrotechnika, ČKD Trakce, ČKD Slévárny). Barvy a laky, Spofa, Tebas aj.

Nádraží bylo projektováno na obrat 400 vozů denně. Souběžně s nádražím vedla, oddělená plotem, zkušební kolej ČKD Lokomotivka. +more Nádraží bylo orientováno východozápadním směrem, souběžně s Poděbradskou ulicí. Vlečkový systém ČKD Trakce a ČKD Elektrotechnika byl napojen z východního zhlaví, ČKD Lokomotivka a ČKD Kompresory ze západního zhlaví po přemostění Freyovy (tehdy Klímovy) ulice, vlečka do spalovny odbočovala na jih v úrovni nádraží.

Po roce 1990 se těžký průmysl dostal do útlumu a původní industriální zóna začala být postupně od západu přeměňována v obytnou, administrativní a komerčně-společenskou čtvrť. Časem zanikl i provoz na železniční vlečce včetně předávacího nádraží. +more Většina zdejších továren v 90. letech zanikla, do roku 2003 sloužila část vlečky pro obsluhu skladů, ještě na několik let (nejméně do roku 2006) byl obnoven sklonově náročný krátký úsek z nádraží Praha-Vysočany ke kovovýrobě v areálu ČKD, protože od Východního i libeňského nádraží už byla vlečka odříznuta, a z nádraží Praha-Libeň do areálu firmy GJW. Všechny koleje a vlečky byly až na výjimky vytrhány v letech 2004-2006.

Rozvoj území po zrušení nádraží

Zastupitelstvo hlavního města Prahy schválilo 20. října 2005 změnu územního plánu vlny 05 č. +more 740, která v této oblasti odstranila tzv. velké rozvojové území Vysočany a stanovila využití území jako obytně-rekreační zóny. V letech 2008-2010 byla v místech vlečky a předávacího nádraží vybudována cyklostezka Rokytka.

Roku 2001 pozemky bývalého nádraží včetně přilehlé zahrádkářské osady apod. získala developerská společnost BCD Group ve spolupráci s Broomwell Developments a roku 2006 zde zahájila výstavbu bytového komplexu Nad Rokytkou. +more První etapa (Zahrady nad Rokytkou) byla dokončena roku 2008, druhá etapa (Dvůr Nad Rokytkou) kolem roku 2010, následně třetí etapa (Rezidence nad Rokytkou), v červnu 2016 byla dokončena 4. etapa (Zahrady nad Rokytkou II). Oblasti výstavby 5. , 6. , 9. , a 10. etapy se nacházejí mimo plochu bývalého nádraží. 7. a 8. etapa mají postupovat po jižní straně cyklostezky směrem od Freyovy ulice.

Současnost

V současné době (2020) se dá nalézt mnoho pozůstatků v okolí bývalého nádraží a vleček. Vedle cyklostezky těsně před mostem přes Freyovu ulici se na levé straně nachází asi 30 metrový úsek vzorně seřazených pražců. +more Od konce bytových komplexů se na levé straně vedle cyklostezky až k mostu se dá spatřit dochovaný násep se zbytky drážních lamp. Po mostu přes Freyovu ulici, kde vlečka vstoupila do areálu ČKD Kompresory se nachází 3 slepé do asfaltu zalité koleje. V úseku od mostu přes Poděbradskou ulici až do Libeňského nádraží se dochovalo velmi málo. V ulici u Elektry v místě bývalého přejezdu se pod vrstvou štěrku dají nalézt zalité koleje. Posledním jediným pozůstatkem v tomto úseku se nachází cca 50 metrů před bývalým přejezdem je výstražná značka blížící se přejezdu s 50 metrovým varováním. V úseku od Východního nádraží směr ČKD Slévárny se nezachovalo taktéž téměř nic, jelikož tam od roku 2017 stojí nová bytová výstavba. V areálu Pepsi Coly, do které do roku 2006 vedla vlečka se nachází pozůstatků nejvíce. V areálu si lze všimnout drážních lamp v zachovalém stavu. Dále se tam nachází i slepá kolej s nefunkčním zarážedlem. V úseku od Pepsi Coly pod mostem přes Kolbenovu ulici směr ČKD se nezachovalo nic jelikož byl úsek před několika lety vybagrován. V areálu ČKD se také moc pozůstatků nezachovalo jelikož areál ČKD Slévárny byl v roce 2018 srovnán se zemi. Úsek vlečky od Pepsi Coly do automobily Praga je také nepatrný a v roce 2020 se nedá nalézt nic, jelikož Praga je aktuálně asanována.

Odkazy

Reference

Související články

Pražský železniční uzel

Externí odkazy

[url=http://wgp. praha-mesto. +morecz/tms/projects_a/turist/index. php#c=-735964%252C-1041990&z=4&l=of75,pop&p=k,vt,poi&hs=1&]Oblast Vysočan v okolí předávacího nádraží na ortofotomapě z roku 1975[/url] * Ondřej Havlena: [url=http://www. fd. cvut. cz/projects/k612x1mk/prace/cargopraha. pdf]Provoz a vlakotvorba nákladní železniční dopravy v rámci uzlu Praha[/url] , FD ČVUT, ak. rok 2005/2006, seminární práce z projektu Moderní trendy v železniční dopravě, str. 3 (zdroje: Milán Polák: Praha a železnice, Milpo Média 2005, Zdeněk Hudec a kol. : Atlas drah České republiky, Malkus 2004) * [url=http://muzeum. unas. cz/055/a. html]Vlečka k ČKD Vysočany[/url] , duben 2003, fotogalerie Společnosti Barbora.

Kategorie:Doprava ve Vysočanech (Praha 9) Kategorie:Stavby ve Vysočanech (Praha 9) Kategorie:ČKD Kategorie:Zaniklé železniční stanice v Praze Kategorie:Železniční nákladní doprava Kategorie:Hloubětín (Praha 9) Kategorie:Doprava v Hloubětíně