Praha jih (odstavné nádraží)

Praha jih (v prohlášení o dráze označované též názvem Praha Jih, dříve užíván v prohlášení o dráze též název Praha ONJ, jinak užívány též názvy odstavné nádraží Jih, ve služebních pomůckách Praha odstavné nádraží) v Praze je odstavné nádraží v Michli, částečně zasahuje též do Záběhlic. Je komplexem zařízení pro zajištění provozního servisu, čištění, údržby a vystrojení vlakových souprav osobní železniční dopravy, a to jak příměstské v okolí Prahy, tak i dálkové. Bylo vybudováno v letech 1961-1999. Lze přiřadit k budově s adresou Chodovská 1476/3b. Organizačně spadá pod Depo kolejových vozidel Praha. 1. března 2017 byla provozní jednotka přejmenována z Provozní jednotky ONJ (odstavné nádraží jih) na PJj (Provozní jednotka jih).

Historie a popis

Odstavné nádraží Praha ONJ bylo vybudováno na základě koncepce přestavby pražského železničního uzlu, na které se dohodlo roku 1959 hlavní město Praha s ministerstvem dopravy a která byla vyjádřena v usnesení československé vlády č. 928/1960 z +more_říjen'>12. října 1960. Osobní doprava měla být v Praze soustředěna na hlavní nádraží. Odstavování a servisní činnosti pro osobní dopravu měly být soustředěny do odstavných nádraží Sever a Jih, nákladní doprava měla být svedena do jediného hlavního seřaďovacího nádraží ve Vršovicích. Odstavné nádraží sever, jehož výstavba bylo plánována nejdříve do Libně, později do Běchovic, nakonec zřízeno nikdy nebylo. V roce 2000 bylo z důvodu útlumu nákladní železniční dopravy rozhodnuto i o zrušení vršovického seřaďovacího nádraží pro nákladní dopravu. Odstavné nádraží jih bylo na rozdíl od toho skutečně vybudováno.

Výstavba začala v říjnu 1961, hlavní část byla dokončena v prosinci 1971, kdy bylo propojeno bohdaleckým průkopem souběžně s nuselsko-modřanskou dráhou s vršovickým osobním nádražím. Při vytváření násypů a výkopů železničního spodku bylo přemístěno 197 000 m3 zeminy. +more V první etapě byla vybudována vjezdová (západní spojovací kolej a zhlaví) a střední skupina, k nimž patří i výtažná a fekální kolej, celkem 22,3 km kolejí a 151 výhybek, přijímací budova, ústřední stavědlo a další tři stavědla, místo pro provozní ošetření lokomotiv, 8,7 km komunikačních kabelů, 5 km vodovodů a 5 km kanalizací.

Od roku 1969 do prosince 1978 probíhala druhá etapa výstavby. K ní patřila tunelová myčka s čistírnou odpadních vod, hlavní hala pro provozní ošetření vlakových souprav s průjezdnými kolejemi a dvě rychlomyčky. +more Bylo dokončeno zatrolejování celého kolejiště vybudovaného v první etapě a vybudovány osvětlovací věže. Od roku 1974 do prosince 1988 byla budována spalovna odpadků z osobních vozů a parní kotelna. Od května 1974 do prosince 1977 bylo dokončeno kolejiště střední skupiny i s elektrickým ohřevem. Rovněž od května 1974 do prosince 1977 byly vybudovány ubytovny pro vlakový personál s kapacitou 344 lůžek. V červenci 1979 začalo být budováno depo jídelních a lůžkových vozů - provozní budova s výrobnou jídel a polotovarů, výrobna blokového ledu, prádelna, hala pro zbrojení vozů a související kolejiště. Od listopadu 1984 do září 1989 byl budován přívodní řad pitné vody.

V letech 1978-1982 bylo vybudováno 150 m široké přemostění Botiče železobetonovou deskou. Záběhlická ulice byla přeložena na nový most překlenující kolejiště. +more Od září 1982 do listopadu 1989 bylo vybudováno 26 kusých kolejí s prozatímním ukončením před Botičem. Od dubna 1990 do prosince 1999 byly zprovozněny 4 průjezdné koleje a jedna kusá. Roku 1998 byla dokončeno napojení spojky do vršovického seřaďovacího nádraží přes Slatiny. V prosinci 1999 bylo dobudováno dalších 7 průjezdných a 1 kusá kolej. Pro řízení provozu byla vybudována nová výpravní budova (stavědlo „odjezd“).

České dráhy v roce 2007 měly do budoucna záměr do areálu nastěhovat i další provozy. Od 1. +more dubna 2006 do 31. října 2007 byl budován nový mycí tunel o délce 91,2 m za 296 milionů korun. Po požáru odstavených vozů v roce 2006 byla od roku 2007 byla také výrazně posílena ostraha areálu proti zlodějům kovů, sprejerům a bezdomovcům. Areál byl oplocen, vybaven 15 průmyslovými kamerami, z toho 4 otočnými, a je střežen bezpečnostní agenturou.

Hala 518 je vyhrazena pro soupravy Pendolino řady 680, v nepřetržitém provozu se zde střídá 157 údržbářů, jsou zde pracoviště elektroniků, zámečníků, defektoskopie soukolí a další specialisté. Hala 512 slouží k provozní údržbě elektrických souprav systému Esko; pracuje zde 51 údržbářů a je zde i elektronická dílna.

Kolejiště nádraží je uspořádáno jako kolejová smyčka a umožňuje v případě potřeby pouhým průjezdem snadno otočit soupravu. V běžném provozu jsou však soupravy orientovány stále stejně.

Úsek mezi žst. +more_n. '>Praha-Vršovice seř. n. (odj. skupina) a Praha Jih je veden jako součást celostátní dráhy, avšak neprovozuje jej SŽDC, ale České dráhy a. s. Je to jednokolejná trať o délce 0,95 km, napájení 3 kV, traťová rychlost 60 km/h, na dvou místech zaústěna do dráhy SŽDC, a doprava je zde organizována jak formou jízdy vlaku, tak formou posunu mezi dopravnami.

Trať, která vede kolem Slatin a je zaústěná do trati Praha - Benešov u Prahy u Edenu je sice stavebně dvoukolejná (těleso i trakční stožáry jsou na to připraveny), nicméně postavena je pouze jedna kolej. Spolu s nedokončeným zhlavím pod mostem Záběhlické ulice tak toto místo tvoří úzké hrdlo odstavného nádraží. +more V plánu je zvoukolejnění trati.

Další fotografie

Soubor:Nad Vršovskou horou, železniční trať, most a rozvodna. jpg|Propojovací trať pod můstkem ulice Nad Vršovskou horou u Slatin. +more Soubor:Odstavné nádraží Praha-jih od Slatin. jpg|Severovýchodní zhlaví Odstavného nádraží jih Soubor:Přemostění odstavného nádraží Záběhlickou ulicí (01). jpg|Přemostění Záběhlickou ulicí. Soubor:Tunel Botiče v Záběhlicích. jpg|Tunel Botiče pod východní větví nádraží. Soubor:Odstavné nádraží Praha-jih (03). jpg|Pohled od Záběhlic. Vlevo v popředí zaústění Botiče pod nádraží. Soubor:Tunel Botiče pod odstavným nádražím. jpg|Tunel Botiče pod západní větví nádraží. Soubor:Tunel Botiče pod odstavným nádražím (01). jpg|Tunel Botiče pod západní větví nádraží. Soubor:Mosty přes ulici U plynárny (03). jpg|Mosty přes ulici U plynárny, pravá kolej vede na odstavné nádraží. Soubor:Mosty přes ulici U Plynárny, východní dva mosty. jpg|Pohled od průkopu Bohdalce na mosty přes ulici U plynárny. Soubor:Praha-Vršovice depo (02). jpg|Služební zastávka Praha-Vršovice depo. Levá kolej vede od odstavného nádraží, pravá kolej patří k trati 210.

Reference

Související články

Pražský železniční uzel * Železniční doprava v pražské aglomeraci * Depo kolejových vozidel Praha * Lokomotivní depo Praha-Vršovice * Seznam železničních stanic v Praze

Externí odkazy

Marek Mahdal: [url=http://www. sporilov. +moreinfo/view. php. cisloclanku=2005092201]Spořilovské odstavné nádraží Praha-jih[/url], Spořilovské noviny, 22. 9. 2005 * Michal Roh: [url=http://www. cdcargo. cz/wps/wcm/resources/file/new/bulletin/2005_1/bull_11_cargo9_0305. pdf]Pražský železniční uzel - historie[/url], Bulletin nákladní přepravy ČD Cargo 2005/1 * Irena Pospíšilová: [url=http://www. cd. cz/static/old/NEW/TCD2007/7_22dkv. htm]DKV Praha dnes a zítra[/url], Železničář, týdeník Českých drah, 22/2007 * [url=http://www. prostor-ad. cz/pruvodce/praha/sporilov/zeleznic/nadrazi. htm]Odstavné nádraží Praha jih[/url], Prostor - architektura, interiér, design * [url=https://web. archive. org/web/20080526073133/http://www. sudop. cz/cs/reference/stavby/nadrazi_jih. php]Projekty a realizace - Odstavné nádraží Praha jih[/url], SUDOP PRAHA a. s. , 2004 * [url=https://web. archive. org/web/20081204104530/http://www. hornictvi. info/techpam/praha/praha4. htm]Technické památky, Praha 4, Odstavné nádraží Praha - jih[/url], www. hornictvi. info.

Kategorie:Železniční depa v Česku Jih Kategorie:Železniční stanice otevřené v roce 1971 Kategorie:Postaveno v Česku 1971 Kategorie:Stavby v Michli (Praha 4) Kategorie:Stavby v Záběhlicích Kategorie:Doprava v Záběhlicích Kategorie:Doprava v Michli (Praha 4)