Prekoordinovaný selekční jazyk

Prekoordinovaný selekční jazyk má pro dokumenty předem vytvořené kategorie, do kterých můžeme indexovaný dokument zařadit podle vybraných kritérií. Jednotlivé znaky jazyka jsou pevně dané a nelze měnit jejich pořadí. To uspořádání je výhodné pro proces indexace a zpracování dokumentu, ovšem nevýhodou je obtížnější vyhledávání a to především u mezioborových dokumentů či dokumentů, jejichž obsah má přesah do jiných vědních disciplín. Jako příklad lze uvést u systematických selekčních jazyků například mezinárodní desetinné třídění, u předmětových selekčních jazyků jsou to předmětová hesla.

Vývoj

Princip prekoordinace je historicky výrazně starší než princip postkoordinace. První prekoordinované selekční jazyky můžeme najít již v Alexandrijské knihovně (katalog vytvořený Kallimachem z Kyrény) či Aššurbanipalově knihovně. +more Ve středověku se používalo základní dělení literatury na dvě skupiny - literaturu světskou a literaturu duchovní. Rozdělovat literaturu podle věd se začalo s rozvojem knihtisku okolo roku 1500. Na přelomu 19. a 20. století vznikají dva druhy kategorizace dokumentů do tříd podle toho, kterou částí universa lidského poznání se dokument zabývá. Jsou jimi DDT a MDT.

Prekoordinované systematické selekční jazyky

Deweyho desetinné třídění

Deweyho desetinné třídění (DDT) vzniklo v roce 1876. Vymyslel ho Melvil Dewey, významný americký knihovník, jeden ze zakladatelů ALA a Library Journal. +more Jeho třídění se v USA velmi rychle rozšířilo a do jeho smrti v roce 1931 nahradilo tehdejší abecední jmenné pořádání v 96% všech knihoven v USA. Samotné DDT (v angličtině DDC) je založeno na dělení dokumentů podle jejich obsahu. V DDT najdeme 10 hlavních kategorií, z nichž každá má 10 podkategorií a každá podkategorie má dalších 10 podkategorií. Celkem má tedy DDT 1000 kategorií. Například do hlavní kategorie 200 náleží náboženství, podkategorie 270 jsou dějiny křesťanské církve a její podkategorie 275 jsou dějiny křesťanské církve v Asii.

Mezinárodní desetinné třídění

Mezinárodní desetinné třídění (MDT) vzniklo z DDT v roce 1905. MDT vymysleli Paul Otlet a Henri La Fontaine, kteří potřebovali univerzální systém pro potřeby Mezinárodního bibliografického ústavu, který založili v Bruselu. +more MDT je v současné době nejrozšířenější klasifikační systém na světě. Na rozdíl od DDT není omezení počtu tříd, takže se MDT stále rozrůstá a v současné době má okolo 66. 000 kategorií. Stejně jako DDT má i MDT 10 hlavních kategorií, které se dále hierarchicky dělí. Zajímavé je, že notace MDT, tedy přidělené číslo, se chápe jako číslo za desetinnou čárkou. Díky tomu je možné MDT rozšiřovat prakticky do nekonečna bez nutnosti velkých posunů jednotlivých kategorií.

Prekoordinované předmětové selekční jazyky

Předmětová hesla

Předmětová hesla jsou jednoslovná či víceslovná formálně upravená vyjádření obsahu či formy dokumentu. Při tvorbě předmětových hesel využíváme heslář, což je seznam hesel, které můžeme použít pro popis dokumentu. +more Předmětové heslo vybereme na základě obsahové analýzy a to tak, aby se jednalo o co nejužší pojem. Pro lepší orientaci můžeme použít společně s heslem podheslo, které pojem upřesňuje. Nejčastěji tato potřeba vzniká při rozlišování synonym například Cukrovka (řepa) - Cukrovka (nemoc). Předmětová hesla bývají nejčastěji řazena v hesláři hierarchicky.

Reference

Literatura

BALÍKOVÁ, Marie. Problematika věcného pořádání informací a jejich zpřístupnění. +more Národní knihovna [url=://web. archive. org/web/20100611000309/http://full. nkp. cz/nkkr/NKKR0103/0103175. html * BLAŽEK, Jakub. Srovnání automatické a intelektuální indexace. Inflow: information journal[online]url=://www. phil. muni. cz/kivi/clanky. php. cl=41 * FILOUŠOVÁ, Blanka. MDT jako univerzální pořádací soustava. KIVI: Knihovnictví a Informační Věda Informuje [online]url=://web. archive. org/web/20160304203541/http://www. phil. muni. cz/kivi/clanky. php. cl=28 * HÁNDLOVÁ, Olga. Dějiny a vývoj MDT. KIVI: Knihovnictví a Informační Věda Informuje [online]url=://www. phil. muni. cz/kivi/clanky. php. cl=25 * HUDÁKOVÁ, Miriam. Nevyhnutelnost subjektivity při pořádání informací a znalostí. Ikaros [online]url=://www. ikaros. cz/node/3204 * JUHAŇÁK, Libor. Lingvistické a sémiotické pojmy a problémy související se SJ. Inflow: information journal [online]url=://www. inflow. cz/lingvisticke-semioticke-pojmy-problemy-souvisejici-se-sj * KOVÁŘ, Blahoslav. Problémy teorie procesu věcného pořádání informací a selekčních jazyků. Praha: Univerzita Karlova, 1976. 165 s. * KOVÁŘ, Blahoslav. Věcné pořádání informací a selekční jazyky. Praha: ÚVTEI, 1981. 251 s. * KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online databáze]url=://aleph. nkp. cz/cze/ktd. * MACHAČOVÁ, Libuše. Věcné selekční jazyky a jejich využití. Knihovní obzor [online]url=://www. vkol. cz/cs/dokumenty/knihovni-obzor/clanek/vecne-selekcni-jazyky-a-jejich-uziti/ * SOUKUPOVÁ, Lucie. Melvil Dewey a DDC - vznik, vývoj a využití. KIVI: Knihovnictví a Informační Věda Informuje [online]url=://web. archive. org/web/20160305033505/http://www. phil. muni. cz/kivi/clanky. php. cl=38 * UHRÍN, Tibor. Přirozený jazyk a umělý jazyk. Inflow: information journal [online]url=://www. inflow. cz/prirozeny-jazyk-umely-jazyk * Universal Decimal Classification Consorcium. UDC Consorcium: Universal Decimal Classification Consorcium [online]url=://www. udcc. org/ * VELIČKOVÁ, Helena. Klíčová slova a vybrané znaky MDT. Knihovní obzor [online]online]. 2001, č. 3 ISSN 1214-0678. Dostupné z:[/url]. 2008, roč. 1, č. 4 [cit. 2013-05-29]. ISSN 1802-9736. Dostupné z: . * DOFKOVÁ, Jitka. Ranganathanovo dvojtečkové třídění a jeho uplatnění v současné knihovnické praxi. KIVI: Knihovnictví a Informační Věda Informuje [online]. 2004. ISSN 1214-7265. Dostupné z:[/url]. 2004. ISSN 1214-7265. Dostupné z:[/url]. 2004. ISSN 1214-7265. Dostupné z:[/url]. 2006, roč. 10, č. 3. ISSN 1212-5075. Dostupné z:[/url]. 2008, roč. 1, č. 10 [cit. 2013-05-29].

Externí odkazy

Kategorie:Věcné selekční jazyky