Cesko.wiki Presupozice
Author
Albert FloresPresupozice (předpoklad) je výraz ze sémantiky, jímž se označuje skutečnost, která se při výpovědi považuje za platnou, pokud má být komunikace smysluplná a úspěšná. Presupozice nejsou ve výpovědi vyjádřeny přímo, ale posluchač by je měl být schopen odvodit z kontextu. Rozlišují se presupozice sémantické a pragmatické. Sémantické presupozice se týkají bezprostředního významu věty, pragmatické presupozice se vztahují k širokému kontextu, představují „společné vědomí komunikantů“. Je zřejmé, že pragmatické presupozice nikdy nelze shrnout v jejich úplnosti.
Příklady
Oznamovací věty: Mluvčí předpokládá, že výpovědí sděluje posluchači novou informaci: Studentům se exkurze líbila. Presupozice: Posluchač ví, že studenti byli na exkurzi. +more Posluchač neví, jaký měli studenti na exkurzi názor. * Otázky: Mluvčí předpokládá, že posluchač určitou informaci ví nebo ji může zjistit: Kolik je hodin. Presupozice: Tázaný má hodinky (mobil, výhled na nástěnné hodiny apod. ). * Výzvy, rozkazy: Mluvčí předpokládá, že posluchač může něco vykonat: Prosím tě, otevři dveře. Presupozice: Dveře jsou zavřené. Posluchač je schopen a ochoten dveře otevřít. Je zřejmé, o které dveře se jedná (např. jsou v místnosti jenom jedny). * Nabídky: Mluvčí předpokládá, že posluchač chce, aby bylo něco vykonáno: Počkej, pomůžu ti. Presupozice: Posluchač potřebuje pomoc. * Rady, varování: Mluvčí předpokládá, že posluchač něco hodnotí jako správné / špatné: Ať si nespálíš vlasy. Presupozice: Posluchač nechce mít spálené vlasy. * Rozdíl mezi sémantickými a pragmatickými presupozicemi: Nechtěl Petr vzbudit. Sémantické presupozice: Petr spí. Pragmatické presupozice: Mluvčí předpokládá, že dotazovaný ví, kdo je Petr, má informace, které mu dávají možnost odpovědět, umí česky, není hluchý apod.
Význam presupozic
Presupozice slouží k ekonomii mluvení - protože není možné v každé výpovědi stále opakovat všechny skutečnosti. Právě kvůli nestejným presupozicím mezi mluvčím a příjemcem někdy dochází k nejasnostem. +more Nestejné presupozice mohou vznikat z různých důvodů: * Neznalost významu slov: Podej mi francouzák. (Žádaný neví, co je francouzák, a nemůže proto vyhovět). * Neznalost prostředí a okolností: Až půjdeš koupit mléko, tak taky přines brambory. (Posluchač koupí brambory v obchodě, protože neví, že je má přinést ze sklepa). * Neshoda mezi mluvčím a posluchačem: Můžu se večer na chvilku stavit. - Večer budeme mít oslavu. (Není jasné, jestli jde o pozvání na oslavu nebo naopak odmítnutí. ).
Presupozice mohou sloužit k manipulaci s tázaným, například u tzv. sloučených otázek: Už jste přestal týrat psy. +more Presupozice, že tázaný týral psy. Chcete zhubnout bez námahy. Presupozice, že tázaný chce zhubnout.
Forma presupozic
Presupozice nese celá řada výrazů. Patří tam: [https://web. +morearchive. org/web/20070221133849/http://www. pavel-stichauer. cz/lingv_rom/4-pragmatika-1. pdf] * Expresivní slovesa (litovat, chlubit se): Mrzí mě, že jsem to nedokázal. Presupozice: Nedokázal jsem to. * Implikativní slovesa: Pomstil jsem se mu. Presupozice: Předtím mi ublížil. * Slovesa soudu (obvinit, pochválit, pomluvit): Obvinil mě, že jsem podváděl. Presupozice: Podvádění je špatné (sloveso obvinit presuponuje odsudek). * Slovesa změny stavu: ** Přestal jsem podvádět. Presupozice: Dříve jsem podváděl. ** Vrátil jsem se. Presupozice: Už jsem tu byl a pak jsem byl pryč. ** Ovdověl jsem. Presupozice: Byl jsem ženatý. * Ireálná podmínková souvětí: Bylo by lépe, kdybych byl nepodváděl. Presupozice: Podváděl jsem. * Některá adverbia: Už zase podvádíš. Presupozice: Už jsi podváděl i dříve. * Popisy situace: Viděl jsem, jak jeden z hráčů podvádí. Presupozice: Existují hráči, kteří nepodvádějí. * Elipsa: ** Kolik je. (Otázka má správně znít: Kolik je hodin. , ale běžný mluvčí to na základě kontextu pochopí. ) ** Otec se dívá z okna. Vidí slepice (otec, za oknem).
Související pojmy
Presupozici je podobná premisa, předpoklad, který je však součástí výpovědi. Presupozice nejsou ve výpovědi explicitně vyjádřeny, posluchač je musí odvodit. +more Proces vysuzování neznámých skutečností z výpovědi se označuje jako inference. Smysluplnost, vnitřní provázanost výpovědi se označuje jako koherence. Pokud jsou některé presupozice mluvčího o posluchači nesprávné, text se pro posluchače stává nekoherentním.