Primošten

{{Infobox - sídlo světa | jméno = Primošten | originální jméno = | obrázek = Primošten - panorama.JPG | popisek = Primošten | vlajka = | znak = | zeměpisná šířka = 43.585 | zeměpisná délka = 15.9211111 | nadmořská výška = 0 | stát = Chorvatsko | pojem vyššího celku = [url=://www.primosten.hr | telefonní předvolba = {+385} 022 | psč = 22 202 | označení vozidel = ŠI }} Primošten je [[Chorvatsko|chorvatská][Chorvatské župy|Župa]] | název vyššího celku = Šibenicko-kninská | pojem nižšího celku = | název nižšího celku = | administrativní dělení = | loc-map = | rozloha = 57,18 | počet obyvatel = 2828 | obyvatelé aktuální k = 2011 | hustota zalidnění = | etnické složení = | náboženské složení = | starosta = Stipe Petrina | web =[/url]] opčina na pobřeží Jaderského moře na poloostrově při zálivu Luka Primošten, 26 km jižně od Šibeniku. V 60. letech 20. století na sousedním poloostrově Raduća začalo vznikat turistické letovisko. V roce 2011 žilo v Primoštenu 1 631 obyvatel, v celé opčině pak 2 828 obyvatel.

Poloha

Primošten leží na návrší poloostrova na pobřeží Jaderského moře ve střední Dalmácii, přibližně 60 km severně od Splitu a 30 km jižně od Šibeniku. Kolem jeho přístavu (Primoštenka luka) se nachází několik ostrovů a skalních výběžků, ze kterých největší je ostrov Maslinovik a nejmenší Krbelica.

Opčina se skládá ze sedmi samostatných sídel s tímto počtem obyvatelː Dále se zde nachází dvě desítky malých osad, jako např. Bilo, Dolac, Podgreben, Prhovo, Bilini, Šarićevi, Kalina, Kamenar, Gašperovi, Tribežić nebo Bratski Dolac.

Obyvatelstvo

Většinu (97,03 %) tvoří Chorvaté. {"version":2,"width":404,"height":169,"data":[{"name":"table","values":[{"x":1857,"y":1463},{"x":1869,"y":1742},{"x":1880,"y":1884},{"x":1890,"y":2221},{"x":1900,"y":2659},{"x":1910,"y":2724},{"x":1921,"y":3700},{"x":1931,"y":3551},{"x":1948,"y":3500},{"x":1953,"y":3546},{"x":1961,"y":3331},{"x":1971,"y":3216},{"x":1981,"y":2991},{"x":1991,"y":2956},{"x":2001,"y":2992},{"x":2011,"y":2828}]}],"scales":[{"name":"x","type":"ordinal","range":"width","zero":false,"domain":{"data":"table","field":"x"}},{"name":"y","type":"linear","range":"height","nice":true,"domain":{"data":"table","field":"y"}}],"axes":[{"type":"x","scale":"x"},{"type":"y","scale":"y"}],"marks":[{"type":"rect","from":{"data":"table"},"properties":{"enter":{"x":{"scale":"x","field":"x"},"y":{"scale":"y","field":"y"},"y2":{"scale":"y","value":0},"fill":{"value":"steelblue"},"width":{"scale":"x","band":"true","offset":-1}}}}]}

Historie

Pohled na Primošten od silnice D8 V oblasti zvané Parathelesia (Primorje) )byly zdokumentovány stopy raně středověkého ilyrského a řeckého osídlení. +more V 11. a 12. století se region nazýval Bosiljine a skládal se z území pozdějšího Primoštenu a Rogoznice. Osídlili je Bogomilové, osmdesát rodin, které prchaly před tureckou invazí, požádalo v Šibeniku o ochranu místních vládců. Majitelé půdy je dopravili po moři do drsné pustiny při zátoce, dodnes nazývané "Bosanski Dolac". Poté se osídlení rozšířilo na východ, na náhorní plošině Bogomilové s pomocí šibenického biskupství vybudovali osadu s malým kostelwm v dnešní osadě Prhovo. Po ní vznikly osady Široke a Kruševo.

Původně se vesnice nacházela na malém ostrově v blízkosti pevniny, se kterou byla spojena mostem. Most byl nahrazen hrází a od roku 1564 se nazývalo Primošten (od slovesa přemostit). +more Na nejvyšším bodě poloostrova stojí kostel sv. Jiří. Obec Primošten byla vytvořena spojením osad v roce 1993. Její rozvoj začal již od roku 1960, kdy ji objevili a popularizovali studenti ze Záhřebu a esperantisté, kteří zde každé léto staví tábor pro esperantisty z celého světa. Z iniciativy Marka Skorina byla zavedena elektřina, vodovod, telefon a v roce 1964 postavena silnice napojená na Jadranskou magistrálu. Následovaly stavby hotelů „Raduča“ v roce 1966, „Zora“ a „Slava“ v roce 1968, tábora "Adriatik" (Punta Maslina) pro 3000 táborníků, hotelu „Marina Lučica“ v roce 1971 a přístavu „Kremik“ pro rekreační lodě v roce 1983. V 90. letech následovala hospodářská krize, při níž byl roční rozpočet asi 3,5 milionu kun a dluh 7,5 milionu kun. V roce 2000 bylo navrženo zrušení samostatnosti obce. V roce 2001 však volby vyhrálo nové uskupení Nezávislý seznam Vinka Bolanče, jež obec pozvedlo a vede dosud.

Znak

Na štítu tmavě modré barvy moře, symbolu přežití a stálosti života, je postava korunované Panny Marie Loretánské s Ježíškem, obklopená sedmi zlatými hvězdami. Stejné heraldické znamení je i na vlajce obce.

Ekonomika

Dříve chudá rybářská vesnice se od 60. let 20. +more století stala vyhledávaným turistickým cílem Dalmácie. Hlavním zdrojem příjmů obyvatel je turismus a zemědělství, a to rybářství, pěstování vinné révy a oliv. Vyhledávané je především červené víno Babić.

Památky, kulturní a přírodní dědictví

Kostel sv. +more Jiří * Kostel sv. Jiří (Crkva sv. Juraja) - gotická trojlodní bazilika se samostatně stojící věží (zvonicí) ze 13. století, rozšířená roku 1485, v 18. století barokně přestavěná, dostavby a úpravy z 19. a 20. století. Od 18. století na oltáři uctíván obraz Panny Marie Loretánské. * Kostelík sv. Rocha - postaven na ochranu proti moru z roku 1680 * Benátské hradby s branami ze 17. století. * Socha Panny Marie Loretánské s kaplí v podstavci; betonová konstrukce, obložená keramickou mozaikou, vysvěcena roku 2017; nejvyšší Loretánská socha na světě, o výšce 17 metrů a hmotnosti 45 tun, celková výška 30 metrů, stojí na kopci Gaj nad Primoštenem (173 metrů nad mořem), otočena tváří k Primoštenu, podle legendy Panna Maria Loretánská v polovině 19. století ochránila vesnici před epidemií cholery, když jeden mladík přinesl do vesnice obraz Panny Marie, který spatřil ve snu. * Rozsáhlé vinice o rozloze 18,4 hektaru, na historických kamenných valech, jižně od městečka; žádost o zápis na Seznam kulturního dědictví UNESCO s fotodokumentací byla již roku 2007 podána do centrály OSN v New Yorku . * Plážeː pláž Mala Raduča bývá uváděna mezi 10 nejkrásnějšími plážemi v Chorvatsku.

Slavnosti

Primoštenske užance - každoroční letní folklórní festival s krojovanými hudebními vystoupeními a tržištěm místních gastronomických specialit. Obec má i vlastní dechovou kapelu. +more * Loretánská pouť a církevní slavnosti - organizuje spolek Sveti Juraj.

Sport

Klub vodního póla Primošten * JK Primošten - jachtařský klub * RK Spongiola - potápěčský klub * MNK Primošten - klub malého fotbalu * Bowlingový klub Primošten

Galerie

Soubor:Primosten - Flickr - jns001 (47). jpg|Panorama Primoštenu ze silnice D8 Soubor:Primosten, Hrvatska 094. +morejpg|Památník Bogomilů Soubor:Kip Gospe od Loreta, Primošten. 2. jpg|Socha Panny Marie Loretánské Soubor:Plaža kod hotela Zora, Primošten. jpg|Pláž Mala Raduča Soubor:Primosten, Hrvatska 053. jpg|Fontána v centru obce Soubor:Beautiful sea in Primosten. jpg|Zátoka Mala Raduča Soubor:Promenade alongside Primosten. jpg|Promenáda ve starém Primoštenu Soubor:Church of St. George - bell tower. jpg|Kostel sv. Jiří Soubor:HR-Primosten-Rochuskapelle. jpg|Kaple sv. Rocha a kaplan Ivo Šarič Soubor:Primosten kapuja. jpg|Brána městského opevnění Soubor:Primosten - Flickr - jns001 (37). jpg|Uličky starého Primoštenu.

Odkazy

Reference

Externí odkazy

Kategorie:Opčiny v Šibenicko-kninské župě Kategorie:Vesnice v Šibenicko-kninské župě Kategorie:Přímořská letoviska v Chorvatsku