Cesko.wiki Projekt 949
Author
Albert FloresProjekt 949, také známý jako Lodě třídy Antej, byl sovětský projekt vývoje ponorek s cílem vylepšit schopnosti sovětské námořní flotily. Projekt byl zahájen v roce 1977 a vedl k vytvoření ponorek třídy Antej, které byly považovány za jedny z největších a nejmodernějších ponorek té doby. Ponorky byly vybaveny raketovými torpédy, protilodními střelami a dalšími moderními technologiemi. Ponorky třídy Antej dosahovaly délky přes 150 metrů a měly ponořenou výsadbu přes 24 tisíc tun. Byly vybaveny 24 střelami protilodního balistického středního dosahu R-39 Rif (SS-N-20 Sturgeon) a 60 raketovými torpédy s možností odpálení ze šesti 533mm torpédometů. Díky svým schopnostem byly ponorky schopny ničit vzdušné a námořní cíle. První ponorka projektu 949 byla spuštěna na vodu v roce 1980 a do roku 1984 bylo postaveno celkem šest ponorek této třídy. Byly nasazeny v severním a Tichém oceánu a zůstaly ve službě až do 21. století. Původně měly sloužit jako protiváha americkým ponorkám třídy Ohio, ale sovětský změnou strategie se jejich úloha změnila na útok proti velkým bojovým skupinám letadlových lodí a taktickým ponorkám. Ponorky třídy Antej získaly pověst nepřemožitelných a byly považovány za jedny z největších hrozeb pro námořní síly NATO. Postupem času však jejich význam upadal a nakonec byly nahrazeny modernějšími a výkonnějšími ponorkami třídy Borej.
Projekt 949 je třída jaderných ponorek Sovětského námořnictva. Jedná se o nosiče nadzvukových křižujících protilodních střel Granit vyvinuté primárně pro napadání svazů nepřátelských letadlových lodí. Ve dvou skupinách bylo postaveno celkem 13 ponorek této třídy. Z toho dva kusy patří k verzi Projekt 949 Granit (v kódu NATO Oscar I) a 11 k verzi Projekt 949A Antěj (v kódu NATO Oscar II). Šest dalších nebylo dokončeno. Další ponorky tohoto typu Rusko v současnosti nevyvíjí. Sedm ponorek je stále v aktivní službě.
Stavba
Projekt 949 Granit Projekt 949A Antěj
Na vývoji třídy pracovala konstrukční kancelář Rubin. Dvě ponorky Projektu 949 byly postaveny v letech 1979-1983 loděnicí v Severodvinsku. +more K Severní sovětské flotile byly přiřazeny jako K-525 Archangelsk a K-206 Murmansk. Obě ponorky byly vyřazeny roku 2001.
Třináct ponorek verze Projekt 949A bylo po roce 1982 postaveno rovněž v Severodvinsku. Stavba ponorek K-135, K-160 a K-325 nebyla dokončena. Stejný osud postihl tři jednotky projektu 949U.
Jednotky této třídy:
| wikitable | Jméno | Verze | Spuštěna | Vstup do služby | Status |
|---|---|---|---|---|---|
| K-525 Archangelsk | Projekt 949 | 1980 | 30. prosince 1980 | vyřazena 1996 | |
| K-206 Murmansk (ex Minskij Komsomolec) | Projekt 949 | 1982 | 30. +more listopadu 1983 | vyřazena 1998 | |
| K-148 Krasnodar | Projekt 949A | 1985 | 30. září 1986 | aktivní | |
| K-173 Krasnojarsk | Projekt 949A | 1986 | 31. prosince 1986 | vyřazena 2010 | |
| K-132 Irkutsk | Projekt 949A | 1987 | 30. prosince 1988 | aktivní | |
| K-119 Voroněž | Projekt 949A | 1988 | 29. prosince 1989 | aktivní | |
| K-410 Smolensk | Projekt 949A | 1990 | 22. prosince 1990 | aktivní | |
| K-442 Čeljabinsk | Projekt 949A | 1990 | 28. prosince 1990 | aktivní | |
| K-456 Tver (ex Kasatka, Viljučinsk) | Projekt 949A | 1991 | 18. srpna 1992 | aktivní | |
| K-266 Orjol | Projekt 949A | 1992 | 30. prosince 1992 | aktivní | |
| K-186 Omsk | Projekt 949A | 1993 | 10. prosince 1993 | aktivní | |
| K-141 Kursk | Projekt 949A | 1994 | 30. prosince 1994 | 12. srpna 2000 ztracena při nehodě | |
| K-150 Tomsk | Projekt 949A | 1996 | 30. prosince 1996 | aktivní | |
| K-135 Volgograd | Projekt 949A | - | - | kýl založen 1993, stavba zrušena | |
| K-160 Barnaul | Projekt 949A | - | - | stavba zrušena | |
| K-329 Belgorod | Projekt 09852 (dříve projekt 949A) | 1992 | 23. dubna 2019 | kýl založen 1992, dokončována jako speciální ponorka |
Konstrukce
K-525 Archangelsk K-525 Archangelsk
Ponorky mají dvoutrupou konstrukci rozdělenou do deseti vodotěsných oddělení. Torpédovou výzbroj tvoří čtyři 533mm torpédomety a dva 650mm torpédomety. +more Mimo torpéd mohou vypouštět například protilodní střely RPK-7 Veter (v kódu NATO SS-N-16 Stallion) s dosahem 50 km. Hlavní údernou výzbroj tvoří 24 nadzvukových protilodních střel P-700 Granit s doletem 550 km. Střely mohou být vypuštěny z ponořené ponorky. Pohonný systém tvoří dva reaktory a dvě turbíny. Nejvyšší rychlost je 18 uzlů na hladině a 30 uzlů pod hladinou.
Modernizace
Ruské námořnictvo plánuje rozsáhlou modernizaci svých ponorek na nový standard projekt 949AM. Původní střely Granit nahradí 72 protilodních a protizemních střel typů 3M55 Oniks (v kódu NATO: SS-N-26 Strobile) a 3M54 Kalibr (v kódu NATO: SS-N-27 Sizzler). +more Modernizovány mají být rovněž střelecké, navigační a komunikační systémy, sonary, radary i systémy elektronického boje. Instalován má být vylepšený bojový řídící systém Omnibus-M.