Cesko.wiki Prostituce v Pobřeží slonoviny
Author
Albert FloresProstituce v Pobřeží slonoviny je legální a regulovaný obchod s prostitucí ve státě Pobřeží slonoviny nacházejícím se na západním pobřeží Afriky. Tato situace je hlavně důsledkem francouzské koloniální éry, během které byla prostituce zlegalizována a regulována. Dnes je prostituce považována za jednu z nejdůležitějších ekonomických aktivit v zemi. Prostituce v Pobřeží slonoviny se odehrává především v městech Abidjan a Yamoussoukro, kde je koncentrován největší počet prostitutk. Ženy a dívky se často využívají k prostituci jako prostředku k přežití a financování rodiny. Prostitutky také často pracují na ulici nebo v nelegálních nebo nedostatečně regulovaných zařízeních. Vzhledem k tomu, že prostituce je legální, jsou veškeré aktivity týkající se prostituce, jako například provozování sexuálních podniků a poskytování eskortních služeb, regulovány příslušnými zákony a nařízeními. Prostitutky musí platit daně a mají povinnost pravidelně podstupovat lékařské prohlídky, které mají zajistit prevenci a monitorování sexuálně přenosných chorob. Nicméně, i přes to, že prostituce je legální a regulovaná, ve svém důsledku často přináší rizika a nebezpečí pro osoby pracující v tomto odvětví. Stále je zde vysoký výskyt násilí páchaného na prostitutkách ze strany zákazníků, a to zejména žen a dívek, které pracují na ulici. Také riziko infekce pohlavně přenosnými chorobami, jako je HIV/AIDS, zůstává vysoké. Vzhledem k těmto rizikům dochází v Pobřeží slonoviny ke snahám o zlepšení podmínek pro osoby pracující v prostituci. Tyto snahy zahrnují například právní změny a legislativní reformy, které mají za cíl zvyšovat bezpečnost a ochranu prostitutek. Existuje také několik neziskových organizací, které se snaží pomáhat prostitutkám a poskytovat jim psychologickou a zdravotní pomoc. Celkově lze tedy říci, že prostituce v Pobřeží slonoviny je legální a regulovaná, avšak stále přináší řadu rizik a problémů pro osoby pracující v tomto odvětví. Snahy o zlepšení podmínek a ochranu prostitutek však stále pokračují.
Prostituce v Pobřeží slonoviny je legální, ale některé činnosti s ní související jako je kuplířství nebo provozování nevěstinců jsou nezákonné. Podle sexuálních pracovnic je vymáhání práva zřídkavé a zkorumpované. Prostitutky jsou někdy obtěžovány příslušníky policie, kteří od nich vyžadují úplatky nebo sexuální služby. Vojáci a policisté se často zaměřují na transsexuální prostitutky a ty jsou často oběťmi násilí. Podle odhadu z roku 2014 se v zemi živilo prostitucí 9 211 lidí. První občanská válka v Pobřeží slonoviny, která probíhala v letech 2002 až 2007 zanechala mnoho žen bez prostředků, proto se některé z nich uchýlily k prostituci, neboť v zemi je vysoká míra nezaměstnanosti.
Většina prostitutek se nachází v hlavním městě, v Abidžanu. Většina z nich pochází z Ghany, dále jsou zde prostitutky z Nigérie, Toga, Mali, Senegalu a dalších západoafrických zemí. +more Mezi jejich zákazníky jsou i místní vojáci či pracovníci mírových jednotek OSN. Dalším problémem v Pobřeží slonoviny je sexuální turistika.
Ve městech založily sexuální pracovnice organizace na ochranu svých zájmů. Tyto organizace se často starají o určitou etnickou skupinu. +more Každá z nich má předsedkyni a další úřednice. Těmi jsou starší prostitutky, které jsou považovány za „moudřejší“.
Historie
Před příchodem Evropanů existovala v zemi forma institucionální prostituce. Politická elita získávala ženy, obvykle otrokyně, aby sloužily sexuálním potřebám svobodných mužů. +more Byla iniciována náboženskými obřady a jejich výdělky byly kontrolovány státem. Aby byly viditelně označeny, nosily kolem hlavy hadřík z bílého plátna. Ženatí muži měli pod přísným trestem zakázáno využívat jejich služeb.
V 60. letech 20. +more století přišlo do země mnoho prostitutek z Francie, především z Paříže a z Marseille. Tyto ženy pracovaly jako barmanky v barech a nočních klubech a to převážně v Abidžanu. Účtovaly si vysoké poplatky, ale majiteli baru platily provizi z každého klienta. Kvůli vysokým cenám byli jejich klienty Evropané nebo bohatí Afričané.
Ghanské ženy začaly do této země přicházet v 70. letech 20. +more století z důvodu útlumu ghanské ekonomiky. Tato migrace pokračovala a v 90. letech 20. století byla více než polovina prostitutek v Abidžanu původem z Ghany.
Místní názvosloví
hadi - v Abidžanu jsou prostitutky pracující na ulici označovány slovem hadi kvůli syčivým zvukům, kterými lákají klienty. Ulice Rue Pierre et Marie Curie ve čtvrti červených luceren v Abidžanu je známa pod přezdívkou ulice hadů. +more * ženy Dioula - mladší prostitutky pocházející z Mali. Po krátkém působení jako prostitutky se většinou stávají obchodnicemi na místních tržištích. * ženy Karoua - starší ženy z lidu Džermů a Hausů, které jsou většinou rozvedené a pocházejí z Ghany. * evolue - ženy z různých zemí bývalé Francouzské Západní Afriky, které hledají klienty v barech a nočních klubech. * TouTou - ženy pocházející z bývalé Britské Západní Afriky, které většinou pracují jako pouliční prostitutky.
HIV
Stejně jako v ostatních zemích západní Afriky je i v Pobřeží slonoviny velkým problémem HIV. Jednou z vysoce rizikových skupin obyvatelstva jsou prostitutky. +more Dříve nebylo běžné používání kondomů při pohlavním styku, což vedlo k tomu, že v roce 1995 bylo 70 % prostitutek v Abidžanu HIV pozitivních. Agresivní veřejná informační kampaň a vzdělávací intervence se zaměřovaly na klíčové vysoce rizikové skupiny populace, jako jsou sexuální pracovnice, což vedlo ke snížení HIV pozitivity mezi prostitutkami na 40 % v roce 1998. Pokračující kampaně, vzdělávání, distribuce kondomů a přístup k lepší zdravotní péči snížily prevalenci HIV mezi prostitutkami na 26,6 % v roce 2011 a na 11 % v roce 2016.
Sexuální vykořisťování a obchod s lidmi
Pobřeží slonoviny je zdrojovou, tranzitní i cílovou zemí pro ženy a děti vystavené obchodu s lidmi a sexuálnímu vykořisťování. V Pobřeží slonoviny převládá obchod s lidmi uvnitř země nad mezinárodním obchodem a většina identifikovaných obětí zde jsou děti. +more Kvůli silnějšímu důrazu na monitorování a boj proti obchodu s dětmi v této zemi může být počet dospělých obětí podhodnocen. Místní ženy a dívky jsou primárně vystaveny nucené práci v domácnostech a v restauracích, ale jsou i oběťmi sexuálního vykořisťování.
Některé ženy a dívky přijaté v Ghaně a Nigérii jako servírky, se stávají oběťmi obchodu s lidmi kvůli sexu. I nelegální imigranti původem z Pobřeží slonoviny jsou kvůli svému nelegálnímu postavení v Maroku často oběťmi obchodu s lidmi.
Odkazy
Reference
Literatura
Du Bois, Victor D. (1967). Prostitution in the Ivory Coast: A social problem and its treatment. American Universities Field Staff