Prostorová dělba práce

Technology

12 hours ago

Author

Prostorová dělba práce (nebo také územní dělba práce) je termín označující jednu z nejvýznamnějších neomarxistických teorií, se kterou poprvé přišla Doreen Masey v roce 1984 v rámci svého díla Spatial Divisions of Labour: Social Structures and Geography of Production.

Výklad

Britská geografka Doreen Massey, která poprvé přišla s termínem prostorové dělby práce. +more Autorka Doreen Massey si vytkla za cíl své teorie propojit geografii průmyslu a trhu práce s širšími podmiňujícími společenskými strukturami a ukázat tak alternativní způsob chápání nerovnoměrného regionálního rozvoje. Ačkoliv pracuje s pojmy týkajícími se společenských tříd a vazeb mezi kapitálem a prací samotnou, tedy strukturami tradičního marxismu, její metody klasický strukturalismus překonávají.

„Územní dělby práce nechápe jako specializaci jednotlivých regionů na určité odvětví (např. specializace na strojírenství, oděvnictví atd. +more), ale jako funkční dělby mezi regiony v rámci odvětví (např. jiný region v rámci strojírenského průmyslu zajišťuje koncepční, strategické a vývojové činnosti, jiný vlastní výrobu atd. ). “.

Dle Massey je vznik regionálních diferenciací podmíněn sociálním vztahům. Změna těchto vztahů vede k nové prostorové dělbě práce. +more Obměnu daných vztahů přináší například změna prostorových vztahů organizace ve výrobě. Firmy se pak často snaží vydělávat na regionálních rozdílech. Massey rozlišuje hierarchické úrovně výrobních a nevýrobních útvarů velkých firem a klade důraz na spojitosti mezi hierarchickým rozdělením regionů a továren v rámci společností. [https://is. mendelu. cz/eknihovna/opory/zobraz_cast. pl. cast=46098].

Ve světových jádrech se vyskytují nejvíce vedení firem, vývoj a výzkum. Na druhé straně v periferiích se nachází nejvíce výroba, kde hraje významnou roli nízká cena pracovní síly a někdy i environmentální podmínky. +more Přesun složek výrobního procesu podle hierarchické pozice regionu se jmenuje "nová mezinárodní dělba práce".

Klíčové typy dělby

Massey ve své práci pojednává o třech různých modelech postoje velkých firem k prostorovým odlišnostem regionů a využití těchto odlišností ke svému prospěchu. Tím navazuje na myšlenky Stephena Hymera (1972), který poukazuje na hierarchické vazby mezi lokalizací velkých firem a samotným regionem. +more Vyzdvihuje tak jakýsi proces návaznosti nově příchozí firmy na situování firem předchozích, které tak postupně vytvářejí socioekonomickou úroveň regionu a mají dopad na jeho atraktivitu.

* První typ jsou firmy, co koncentrují všechny své složky (a to výrobní i nevýrobní) do jednoho regionu, tedy opomíjí rozdíly mezi regiony, ať už je přímo cíleně nevyhledávají, nebo pouze nevyužívají. * Druhý typ strategie velkých firem je lokalizace složek do různých regionů na základě fáze výroby. +more Zde autorka teorie uvádí právě předpokládanou hierarchii, podle níž firmy postupují. Výzkum, vývoj a řídící složky jsou tak zpravidla napojeny na významné metropole. Výroba nejnovějších modelů je pak umístěna do regionů, co umožňují kvalifikovanou pracovní sílu a technologie. Třetí složka bývá spojována s výrobou upřednostňující kvantitu, proto jsou pro ni vyhledávány regiony, co umožňují nízké vstupní náklady (pracovní síla, nájmy atd. ). * Třetí typ je popsán jako „klonový“ a vyznačuje se fungováním řídící složky a několika relativně nezávislých závodů, z nichž je každý schopen vyrobit kompletní produkt. Tyto pobočky pak nezřídka mají užší vazby na jiné firmy v regionu, ale jsou zranitelnější např. v případě krize, kdy pro firmu není existence některé z poboček nezbytná.

Autorka ovšem klade důraz na skutečnost, že uváděné typy nejsou ekvivalentem pro všechny možnosti fungování podniku a jeho využívání prostoru.