Prostranství
Author
Albert FloresProstranství je termín, který označuje oblast, rozsah nebo rozlohu, ve které se nacházejí předměty, objekty, lidé nebo události. Prostor může být fyzický, jako například místnost, budova nebo krajina, nebo abstraktní, jako časový rozsah nebo intelektuální oblast. V článku se pojednává o různých významech a aspektech prostoru. Jsou zde popsány fyzikální vlastnosti prostoru, jako je například dimenze a geometrie, ale také filozofické a psychologické aspekty prostoru, jako je vnímání a význam prostoru pro lidskou existenci. V rámci tématu jsou diskutovány také sociální a kulturní aspekty prostoru. Jsou zde uvedeny různé teorie a přístupy k vymezení a užívání prostoru ve společnosti, jako je například urbanismus, architektura nebo geografie. Důležitou roli hraje také vliv prostoru na lidské vztahy, identitu a sociální interakce. Článek také zmiňuje využití a organizaci prostoru v různých oborech a sférách lidské činnosti, jako je například věda, umění, sport, technologie a doprava. Jsou zmíněny různé metody a techniky využívané k měření a zmapování prostoru. Celkově se jedná o rozsáhlý a komplexní článek, který se snaží přiblížit a popsat různé aspekty prostoru z různých perspektiv a oblastí lidského poznání.
Prostranství je velmi obecné slovo, kterým obvykle označujeme volnou plochu na zemském povrchu. Nejčastěji se jedná o plochu nezastavěnou žádnými budovami či stavbami, kam lze běžně vstoupit bez rizika úrazu či smrti. Prostranství může být veřejně přístupné (plocha určená pro vstup veřejnosti), může mít ale i povahu neveřejnou. Mnoho prostranství se tedy běžně vyskytuje v extravilánu, kde se obvykle jedná o plochy, které jsou přirozenou součástí krajiny (kupříkladu pole, louky, lesy, pastviny, hospodářsky nevyužívané pozemky apod.).
Intravilán
Veřejná prostranství
V intravilánu vesnic, městysů i měst mohou mít veřejná prostranství různou podobu i účel. Veřejná prostranství mohou mít formalizovanou oficiální podobu návsí, náměstí, nádvoří, ulic, parků, pasáží, schodišť, zahrad, sadů, tržišť, osobních nádraží, parkovišť, sportovišť či dětských hřišť atd. +more apod. , mohou ale existovat i v neformalizované podobě - například ve formě rozptýlené veřejné zeleně, nezastavěných stavebních parcel apod.
Neveřejná prostranství
Neveřejná prostranství lze rozdělit na soukromá resp. privátní a ostatní. +more Mimo soukromou sféru se lze setkat s různými typy zejména účelových ploch jako jsou dvory, sportoviště, cvičiště, dětská hřiště, parkoviště, sklady, skládky, prostory určené pro komerční a hosporářskou činnost (např. pro průmysl, zemědělství, služby, nákladní dopravu - například plocha letiště, přístavu, nákladového nádraží či překladiště apod. ).