Prunéřovský potok
Author
Albert FloresPrunéřovský potok je menší vodní tok, který se nachází v okrese Most, v Ústeckém kraji České republiky. Potok pramení na východním úpatí vrchu Hůrka a protéká údolím mezi vrchy Hůrka a Průlom. Potok měří přibližně 6,7 kilometrů a jeho povodí má rozlohu zhruba 14,9 kilometrů čtverečních. Prunéřovský potok je přítokem řeky Bíliny. V průběhu svého toku protéká okrajem města Litvínov a nedaleko se nachází Prunéřovská uhelná elektrárna. Vodní tok je také využíván pro technické účely v průmyslové oblasti. Potok má význam z hlediska přírody a ekologie, protože se zde vyskytuje několik chráněných druhů rostlin a živočichů. V údolí potoka se nachází Přírodní památka Hůrka, která slouží jako útočiště pro mnoho ohrožených druhů rostlin a živočichů. Prunéřovský potok je také využíván pro rekreační účely, zejména pro turistiku a cykloturistiku. V okolí se nachází několik turistických tras a cyklostezek, které vede kolem potoka a nabízejí možnost procházek a sportovního vyžití v přírodě. Celkově je Prunéřovský potok důležitým prvkem pro oblast a přináší život a prosperitu do místních obcí. Jeho ochrana a udržitelné využívání jsou důležité z hlediska ochrany životního prostředí a udržení biodiverzity.
Prunéřovský potok je potok v Krušných horách v okrese Chomutov v Ústeckém kraji. Je dlouhý 24,3 km a rozloha povodí činí 53,8 km². Pramení v katastrálním území Výsluní na jihovýchodním úbočí Komářího vrchu v nadmořské výšce 893 metrů na okraji přírodní rezervace Prameniště Chomutovky. Potok směřuje nejprve k jihovýchodu k Výsluní a vtéká do přírodního parku Údolí Prunéřovského potoka. Potom dlouhým obloukem obtéká výběžek Lysé hory (875 m).
Severozápadně od Výsluní se na říčním kilometru 22,223 nachází Starý rybník s rozlohou 1,11 hektaru a objemem 11 130 m³. Pod Celnou je potoční koryto přehrazeno jezem, z jehož nádrže se v minulosti přečerpávala voda pro zásobování vodní nádrže Křimov. +more Přečerpávací stanice není v provozu, ale zůstává zakonzervovaná. Byla vybavena čtyřmi čerpadly, z nichž mohla pracovat až tři současně a jedno bylo záložní. Výkon jednotlivého čerpadla byl 60 l/s, při souběžném provozu dvou nebo tří čerpadel stoupl na 130 nebo 200 l/s. Jez stojí na říčním kilometru 17,31 na břidlicovém a fylitovém podloží a jeho těleso je z betonu prokládaného místním lomovým kamenem. Koruna jezu vysokého 4,37 m se nachází v nadmořské výšce 692 m a užitkový objem nádrže je 4 898 m³. Objem stálého nadržení je 250 m³.
Pod Celnou se potok obrací na jihozápad a úzkým skalnatým údolím s četnými peřejemi stéká k úpatí Krušných hor. V Nové Vísce opouští hranice přírodního parku a voda z potoka napájí tamní koupaliště. +more Pod vesnicí potok vtéká do umělého koryta, kterým pokračuje podél severní strany prunéřovských elektráren. Za nimi se stáčí na jih a po několika kilometrech se na západním okraji Kadaně v nadmořské výšce 280 metrů. vlévá zleva do vodní nádrže Kadaň na řece Ohři.
Zejména v horní části toku Prunéřovský potok přijímá řadu drobných přítoků. Nad jezem u Celné se do něj zleva vlévá Šebestiánka, od Výsluní u Sobětic přitéká zprava Výslunský potok, u Úbočí Zvonící potok, pod Úbočím Třebíšský potok a u bývalého Prunéřova přitéká umělým korytem Trnitý potok. +more Pod Kýšovicemi do potoka zprava ústí krátký bezejmenný přítok, na kterém se nachází Kýšovický vodopád.
Hydrologický režim
Plocha povodí nad jezem v Celné činí 18,931 km² a průměrné roční množství srážek v něm dosahuje 80 mm. Charakter průtoku odvozený podle údajů z let 1631-1960 shrnují tabulky.
M [dní] | Q30 | Q60 | Q90 | Q120 | Q150 | Q180 | Q270 | Q355 | Q364 |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Q [l/s] | 661 | 406 | 283 | 232 | 196 | 160 | 77 | 32 | 9 |
N-leté průtoky | Q1 | Q5 | Q10 | Q25 | Q50 | Q100 |
---|---|---|---|---|---|---|
Q [m³/s] | 6,0 | 9,6 | 11,1 | 15,1 | 19,7 | 27,9 |