Cesko.wiki První minská dohoda
Author
Albert FloresPrvní minská dohoda je mírová dohoda podepsaná 5. září 2014 v Bělorusku mezi ukrajinskou vládou a představiteli separatistických doněckého a luhanského lidových republik. Dohoda měla za cíl ukončit ozbrojený konflikt na východní Ukrajině, který vypukl v roce 2014 po anexi Krymu Ruskou federací. Dohoda obsahovala několik bodů, včetně příměří, stažení těžkého vojenského vybavení, vytvoření demilitarizované zóny a povolení humanitární pomoci. Bylo rovněž dohodnuto o svobodných volbách na separatistických územích a o posílení mírových jednotek na kontrolních bodech. Nicméně, dohoda byla porušována oběma stranami a nedokázala trvale ukončit konflikt. Boje na východní Ukrajině pokračovaly a mezinárodní společenství se snažilo vyjednat další mírové dohody. Dohoda byla poté několikrát upravena a doplněna v dalších minských dohodách. První minská dohoda přesto zůstává významnou mezníkem v konfliktu východní Ukrajiny a klíčovým dokumentem pro další diplomatická jednání a snahy o dosažení míru v této oblasti.
První minská dohoda, známá také jako Minsk I a Minský protokol nebo První minská mírová dohoda, je dohoda Ukrajiny, Ruské federace, Doněcké lidové republiky a Luhanské lidové republiky, která měla vyvést zúčastněné země z probíhající války na Donbasu. Byla podepsána po intenzivním vyjednávání diplomatů 5. září 2014 v běloruském hlavním městě Minsku pod patronátem Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE). Ve svém poslání zastavit válku na východní Ukrajině tato dohoda selhala, proto vznikla 12. února 2015 za stejným účelem nová dohoda uzavřená na vyšší úrovni, označovaná jako Minsk II, jejímiž účastníky byly také Francie a Německo.
Průběh jednání
Dohoda byla připravována tzv. trilaterální kontaktní skupinou, kterou tvořili diplomaté Ukrajiny, Ruska a OBSE. +more Tato skupina byla ustavena v červnu 2014 a k jejímu jednání byli zváni i zástupci obou separatistických území. Kontaktní skupina se od 31. července do 5. září sešla celkem čtyřikrát.
Obsah dohody byl shrnut ve dvanácti bodech, z nichž nejdůležitější bylo okamžité zastavení palby oběma stranami a nastolení příměří.
Dohodu podepsali: * za OBSE švýcarská diplomatka Heidi Tagliaviniová * za Ukrajinu její bývalý prezident Leonid Kučma * za Rusko ruský velvyslanec na Ukrajině Michail Zurabov * za vzbouřenecké republiky jejich vůdci Alexandr Zacharčenko a Igor Plotnickij.
Následné memorandum
Nárazníková zóna mezi ukrajinskými a povstaleckými vojsky, jak byla dojednána v memorandu
Krátce po podepsání minského protokolu začalo docházet k novým ozbrojeným střetnutím. Ani jedna, ani druhá strana dohodu nedodržovala. +more Rozhovory v Minsku v těch dnech pokračovaly. Kvůli nedodržování protokolu bylo dojednáno memorandum, které vstoupilo v platnost 19. září 2014 a mělo implementovat dohodu do praxe. Při něm bylo odsouhlaseno: * vytvoření 30 km široké nárazníkové zóny, ze které měla být stažena těžká vojenská technika o 15 km na obě strany od ustavené linie kontaktu * zákaz útočných operací * zákaz průletu bojových letadel přes bezpečnou zónu * stažení všech cizineckých žoldnéřů z oblasti konfliktu * sestavení skupiny OBSE, která měla monitorovat dodržování dohod.
Nedodržování dohody a její kolaps
Dohoda však byla oběma stranami i nadále průběžně porušována. Povstalci mimo jiné neustále útočili na objekty ovládané ukrajinskými vojsky, například na Doněcké letiště. +more Ukrajinská armáda i polovojenské skupiny AZOV zase podnikaly noční minometné útoky na civilní cíle (Horlivka). V lednu 2015 dohoda definitivně zkolabovala a zúčastněné strany se v Minsku zúčastnily nového kola vyjednávání na vyšší úrovni. Dne 12. února 2015 byla podepsána nová, Druhá minská dohoda.