Pseudotuberkulóza ptáků

Pseudotuberkulóza je bakteriální onemocnění savců i ptáků způsobované bakterií Yersinia pseudotuberculosis; výskyt je celosvětový. Nemoc je zařazována mezi zoonózy a je charakterizována akutní septikémií s následnou tvorbou sýrovitých uzlů (kaseózních nodulů) ve viscerálních orgánech, připomínajících tuberkulózní granulomy. U domácí drůbeže se pseudotuberkulóza vyskytuje sporadicky, ojediněle ale mohou vznikat enzootie s vysokými ztrátami v chovech krůt. Volně žijící ptáci jsou považováni za bezsymptomní nosiče.Vzhledem k malému hospodářskému i veterinárnímu významu existuje jen omezené množství informací.

Historie a výskyt

Bakterie Yersinia pseudotuberculosis byla poprvé izolována z morčat inokulovaných materiálem z podkožních tuberkulózních změn z předloktí dítěte. První zpráva o výskytu této nemoci u ptáků v Evropě pravděpodobně podchází od Riecha (1889), který popsal odpovídající symptomy, pitevní nález i vlastnosti původce u hromadně hynoucích kanárů. +more U kura domácího poprvé zaznamenali pseudotuberkulózu Woronoff a Sineff (1897), u holubů Dolfen (1916), u krůt Krag a Weisgerber (1924) a u kachen a bažantů Truch a Bauch (1930).

Příčiny nemoci (etiologie)

Rod Yersinia (čeleď Enterobacteriaceae) zahrnuje 11 druhů bakterií, z nichž pro ptáky je nejdůležitější Yersinia pseudotuberculosis. U ptáků byly také izolovány další druhy - Y. +more intermedia, Y. frederiksenii a Y. kristensenii, ale jejich význam zůstává nejasný. Podle genetické analýzy jsou yersinie příbuzné s enterobakteriemi, ale odlišují se od nich morfologicky (drobné kokobacilární formy barvící se polárně), biochemickými vlastnostmi a menší růstovou schopností.

Vodní ptáci (rackové, volavky) nebo dravci či kosi, obývající oblasti kontaminové splašky anebo kaly z lidských sídlišť, mohou být infikováni humánním patogenem Y. +more enterocolitica.

Vznik a příčiny nemoci (epizootologie)

Hostitel

Yersinie se nacházejí v půdě, povrchových vodách a zažívacím traktu živočichů. Mají široký okruh hostitelů mezi savci i ptáky. +more Jsou poměrně častým patogenem hlodavců. Pseudotuberkulóza byla pozorována u krůt, kachen, husí, kura domácího, perliček, u ptáků chovaných v zajetí i volně žijících. Velmi vnímaví jsou kanáři, turakovití a tukanovití. Z laboratorních zvířat jsou vnímavá morčata, králíci, myši a paviáni. Refrakterní jsou bílé krysy a křečci. Hospodářsky významná může být pseudotuberkulóza v chovech krůt, kde ztráty mohou dosahovat až 80 %. Clapham (1953) pozoroval pseudotuberkulózu u holuba doupňáka a Y. pseudotuberculosis izoloval ze skřivana, holuba hřivnáče, kavky obecné, havrana polního, koroptví, bažantů a virginských křepelek. V Dánsku byla pseudotuberkulóza pozorována u holubů, kanárů, kardinálů, brkoslavů a krůt. Subklinické infekce v migrujících populacích divoce žijících ptáků mají epizootologický význam. Člověk se nakazí výjimečně, ale silně virulentní kmeny mohou u lidí se sníženou imunitou vyvolávat septikémie.

Přenos a patogeneze

Trus infikovaných ptáků i savců kontaminuje půdu, krmivo a vodu a je důležitým faktorem šíření pseudotuberkulózy. Důležité pro vznik onemocnění jsou predispoziční faktory; převážně jsou postiženi velmi mladí ptáci a ptáci se sníženou odolností vlivem stresorů prostředí (nevhodné krmení, chladné a vlhké počasí, endoparazitózy aj. +more). Onemocnění se relativně častěji objevuje v podzimních a zimních měsících, poněvadž bakterie jsou schopné replikovat se i při nízkých teplotách (4 °C), jestliže mají zajištěn dostatečný přísun organického dusíku. U vnímavých ptáků dochází k infekci porušenou kůží nebo sliznicí, zejména zažívacího traktu. Po krátkodobé bakteriémii se infekce lokalizuje v jednom nebo více vnitřních orgánů, jako jsou játra, slezina, plíce nebo střevo, kde vznikají změny připomínající tuberkulózní granulomy. Takové změny se mohou nacházet i v mesenteriu (okruží)a v prsních svalech.

Projevy nemoci (symptomatologie)

Inkubační doba po experimentální infekci silně kolísá; závisí na virulenci a množství bakterií, způsobu infekce a druhu hostitele. Vrabci a kanáři jsou velmi vnímaví a mohou uhynout za 1-3 dny i po malé dávce inokulované parenterálně. +more Podle různých zdrojů kolísá inkubační doba mezi 3-6 dny u akutních infekcí a 2 a více týdnů v chronických případech.

Klinika

Příznaky jsou variabilní, průběh pseudotuberkulózy může být perakutní, akutní nebo chronický. Perakutní úhyn bez klinických příznaků je častý u šplhavců (Piciformes) a turakovitých (Musophagidae). +more Při akutních průběhu mohou ptáci přežívat několik hodin nebo i dní po výskytu klinických příznaků. Pozoruje se náhlý vznik průjmu a známky septikémie, netečnost, dyspnoe (dušnost) a dehydratace. Mnohem častěji ale nemoc trvá 2 i více týdnů a příznaky jsou viditelné teprve 2-4 dny před úhynem. Ptáci přestanou přijímat krmivo, hubnou, jsou neteční, mají načepýřené peří, průjem a obtížně dýchají. Při déle trvajícím onemocnění se pozorují vyhublost, celkové chřadnutí, zhoršená pohyblivost, paréza až paralýza, zácpa a někdy i změna barvy kůže obličeje. U postižených kachen se pozoruje zduření tarzálního kloubu.

Patologie

Při náhlém úhynu v septikemickém stadiu nemoci mohou být jedinými změnami zvětšená játra a slezina. Při akutním průběhu se nacházejí drobná nekrotická ložiska na viscerálních orgánech (játra, slezina, plíce, ledviny) a v kosterní svalovině. +more Častá je katarální až hemoragická enteritida. Někdy lze pozorovat nahromadění krvavého až fibrinózního exsudátu v dutině tělní (ascites), u krůt osteomyelitidu a degenerativní myopatie. Chronická infekce je charakterizována tvorbou granulomů v orgánech a kosterní svalovině. U postižených kanárů byly pozorovány vředy v obou žaludcích i duodenu, u kachen sýrovitý exsudát v deformovaném tarzálním kloubu.

Diagnostika

Diagnózu lze stanovit pouze na základě izolace a identifikace původce, protože příznaky a pitevní nálezy jsou podobné s mnoha jinými nemocemi, jako jsou např. cholera, tyf a paratyf drůbeže, spirochetóza, tuberkulóza i některá nádorová onemocnění.

Terapie a prevence

O léčbě pseudotuberkulózy u ptáků je velmi málo informací. Při perakutním nebo akutním průběhu infekce uhynou ptáci zpravidla dříve, než je možné zahájit léčbu. +more Aby byla terapie úspěšná, musí být použita injekční (parenterální) aplikace antibiotik. Léčba chronických případů je obtížná, protože antibiotika neproniknou až do centra nekrotických uzlů s lokalizovanými yersiniemi.

Vakcíny zatím nejsou k dispozici, prevence je založena na zoohygienických opatřeních. V zemích, kde se pseudotuberkulóza nevyskytuje, se doporučuje provádět opakované vyšetření trusu u importovaných a karanténovaných ptáků, aby se zabránilo zavlečení infekce. +more V endemických oblastech slouží volně žijící ptáci a hlodavci jako rezervoár Y. pseudotuberculosis a ochrana chovů záleží v zabránění jejich vstupu a kontaminace krmiva či prostředí těmito zdroji.

Odkazy

Literatura

Reference

Související články

Enterobakteriální infekce ptáků * Yersinia pseudotuberculosis

Kategorie:Nemoci ptáků