Pukanec
Author
Albert FloresPukanec (maďarsky Bakabánya, německy Pugganz nebo Pukantz, tureckjy Bukabak) je obec na Slovensku v okrese Levice, někdejší významné horní město. V roce 2020 v něm žilo 1717 obyvatel.
Poloha
Nachází se na jižním úbočí Štiavnických vrchů na povodí říčky Sikenice, na okraji Nitranského kraje, historicky v regionu Hont. V minulosti to bylo jedno z uherských královských báňských měst, kde se těžilo stříbro a jiné vzácné kovy. +more V Pukanci se nacházejí i naleziště ametystu.
Dějiny
Znak města Pukanec v zasedací síni obecního úřadu Původní latinský název obce byl zapsán villa Baka v roce 1075, kdy ji uherský král daroval nově založenému klášteru v Hronském Beňadiku). +more Název Pukanec nemá jednoznačné vysvětlení, podle etymologické příbuznosti může pocházet od jména Bukan rodu Hont-Poznanovvců, kteří ovládali významnou část jihozápadního Slovenska již v předuherském období. Po objevení stříbrných žil a zahájení báňské činnosti se obec ve 13. století rozdělila na Tóth Baka a Nemeth Baka. Nemeth Baka bývá někdy vykládáno jako německý název osadníků, kteří přišli do Uher po tatarském vpádu z roku 1270. Z toho se vyvinuly formy Pvkancz, Puckano, Bocano, Buganz, Bacabanya, Pukanec. Čtyři štiavniští měšťané Wernel, Wyllam, Thamar a Albert si od krále Bély IV. pronajali obce Pukanec, Bohunice a Dekýš. Přímá zpráva o stříbrných dolech v Pukanci (fodina argenti Bacabana) je v listině z roku 1321. Uherský král Karel I. Robert v roce 1323 udělil obci městské výsady a v roce 1345 byl Pukanec prohlášen svobodným královským městem, spolu s dalšími horními městy, v nichž se těžilo stříbro a zlatoː Banská Bystrica, Kremnica, Banská Belá, Banská Štiavnica, Ľubietová a Nová Baňa. Zároveň Pukanec obdržel městský znak a pečeť. Na pozdějším reliéfu městského znaku z roku 1487 (přeneseným ze zbořené městské brány na radnici), je vyobrazen patron svatý Mikuláš v biskupském oděvu s mitrou, berlou a třemi zlatými jablky na knize, chránící havíře, který ve slavnostní uniformě kutá stříbro.
Roku 1424 císař Tikmund Lucemburský daroval Pukanec spolu s dalšími horními městy své druhé manželce Barboře a od té doby bylo město věnným majetkem uherských královen až do roku 1548, kdy získal horní města král Ferdinand I. +more Habsburský a udělil městu právo meče. Extrémně vysilující pracovní podmínky havířů ve stříbrných dolech si vyžádaly zřízení špitálu sv. Alžběty, s kostelem, obojí bylo v 19. století zbořeno.
Od roku 1564 začali do okolí Pukance podnikat nájezdy osmanští Turci. Úspěšně bránící Pukančany vážněji neohrožovali až do roku 1640. +more V tomto roce Turci Pukanec dobyli a vypálili, stejně tak v roce 1664, což mělo neblahý dopad na prosperitu města. Vytěžení ložisek stříbra vedlo k ukončení důlního provozu k roku 1842 a následně v rámci uherských územněsprávních reforem roku 1876 se Pukanec ze svobodného královského důlního města stal řadovým městem Hontianské župy se zřízeným magistrátem, a roku 1891 pouhou obcí.
Demografický vývoj
Nejstarší údaj o počtu obyvatel Pukance je seznam daňových poplatníků z roku 1542. Tento seznam uvádí v Pukanci 177 poplatníků a 80 na nich závislých osob (rodinní příslušníci, sluhové, nájemníci). +more Na základě tohoto soupisu se odhaduje počet obyvatel města na 1180 osob. Na základě stejného zdroje se odhaduje počet obyvatel Nové Baně na 805, Ľubietové na 663 a Banské Belé na 522.
Tabulka zobrazuje počet obyvatel a konfesionální složení Pukance od prvního moderního sčítání obyvatelstva v Uhersku do současnosti. Až do roku 1953 byla administrativní součástí Pukance i obec Uhliská, pro srovnatelnost je její populace připočítána k obyvatelstvu v Pukanci i po jejím osamostatnění.
Na rozdíl od současnosti v 19. století tvořili většinu obyvatel Pukance evangelíci a. +morev. Evangelická většina byla výraznější bez započtení obce Uhliská. Např. v roce 1869 bylo mezi 2578 obyvateli města 1700 evangelíků.
1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1930 | 1950 | 1991 | 2001 | 2011 |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Pukanec (včetně obce Uhliská) | 3 207 | 3 222 | 3 186 | 3 318 | 3 141 | 3 037 | 2 797 | 2 741 | 2 375 |
Římskokatolická církev | 45,2% | 45,2% | 46,6% | 48,8% | 51,8% | 58,4% | 66,3% | 57,7% | 65,5% |
Evangelická církev a. v. +more | 54,3% | 54,0% | 53,0% | 50,9% | 48,0% | 41,4% | 33,6% | 21,1% | 18,4% |
Jiné a bez vyznání | 0,5% | 0,9% | 0,3% | 0,3% | 0,1% | 0,3% | 0,1% | 30,2% | 24,5% |
Pukanec (bez obce Uhliská) | 2 578 | 2 481 | 2 457 | 2 155 |
Pozn. V roce 1991 včetně obce Bohunice.
Památky
Římskokatolický kostel sv. Mikuláše - dvoulodní raně gotická bazilika ze 13. +more století se síťovou klenbou z roku 1505 a hranolovou věží; mezi jihoslovenskými kostely má vzácně dochovaný interiér s pěti gotickými oltářiː * hlavní oltář se skupinou Ukřižování se třemi lotry, po stranách čtyři malované pašijové scény, z konce 15. století * oltář se sochou Panny Marie Assumpty mezi čtyřmi soškami svatých panen a čtyřmi malovanými scénami ze života Panny Marie, z let 1470-1480 * oltář Korunování Panny Marie z roku 1484 * oltář sv. Josefa se čtyřmi malbami evangelistů z třetí čtvrtiny 15. století, uprostřed socha sv. Josefa s Ježíškem z 19. století * oltář Krista Spasitele z roku 1488 od mistra Pavla z Budína * oltář sv. Jana Nepomuckého - barokní z poloviny 18. století * gotické věžové sanktuarium na tordovaném sloupku v presbytáři * barokní kazatelna * Dolní brána, pravděpodobně součást opevnění z let 1578-1595. V roce 1899 ji bez povolení vrchnosti dal zbourat městský notář Július Ciglan Nápisová deska o rekonstrukci brány roce 1737 spolu se znakem města Pukanec byly sňaty a zazděny v zasedacím sále radnice, nyní obecního úřadu obce Pukanec. Zachovaly se dvě historické fotografie brány a jedno zobrazení brány na nejstarší známé historické pohlednici Pukance z roku 1902. Na zobrazení z pohlednice je vidět i třetí okno, zakryté na druhém záběru stromem. Na záběru zvenku je vidět dnes již neexistující věž evangelického tolerančního kostela v Pukanci. * Zbytky hradeb ze 16. století * Evangelický kostel - funkcionalistická stavba z roku 1935 * Statue Nejsvětější Trojice - barokní, se sochami sv. Mikuláše, sv. Rocha a sv. Šebestiána * Radnice - barokní stavba, původně báňský soud * Naučná stezka po stopách starého rudného hornictví v Pukanci - otevřená 27. května 2005 * Expozice pukanecké historie.
Galerie
Exteriér kostola sv. Mikuláša v Pukanci. +morejpg|Kostela sv. Mikuláše File:Hlavná loď kostola sv. Mikuláša v Pukanci. jpg|thumb|Hlavní loď kostela sv. Mikuláše Soubor:Pukane-Bakabánya-evchurch, trinity. jpg|Evangelický kostel File:Trojičný stĺp v Pukanci. jpg|Sloup Nejsv. Trojice File:Budova radnice v Pukanci. jpg|Radnice File:P1070347 hradby. jpg|Renesanční hradby Soubor:Dolná brána v Pukanci. png|Dolní městská brána zbouraná v roce 1899.
Osobnosti
Ľudovít Bakoš, slovenský vysokoškolský pedagog a veřejný činitel (rodák) * Andrej Chudoba, spisovatel a scenárista (rodák) * Ján Miloslav Bahna, architekt (rodák) * Vladimír Bahna - působil zde
Odkazy
Reference
Literatura
Ján Zamboj: Pukanec, Vydavatelství Osveta, n.p. Martin, 1975 * Milan Hlôška, Andrej Chudoba: Tou Pukanskou branou, Vydavatelství Lúč, 2010,
Externí odkazy
[url=https://web. archive. +moreorg/web/20130108094730/http://www. terrabanensium. sk/terra/index. htm]Občanské sdružení TERRA banensium[/url] * Spoločnosť priateľov cestovateľa Samuela Šikeťa a pukanskej histórie - Pukanská historická spoločnosť.