Pusté Čemerné

Technology

12 hours ago

Author

Pusté Čemerné je obec na Slovensku v okrese Michalovce, která leží v Laboreckém výběžku Východoslovenské nížiny.

Dějiny

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1254. Archeologické, písemné a jazykové doklady vedou k poznatku, že obec byla obydlena již v mladší době kamenné - v neolitu.

Obec Čemerné se v písemnostech od 13. +more století vyskytuje pravidelně ve formě "Chemernye", což byl tvar staršího slovenského názvu "Čemerná" (Ves). Její název koření ve slovech "čemerné" (nemoc) a "čemeřice" (bylina, která léčí tuto nemoc). Název "Márk-Csemernye" se datuje od roku 1473. Od roku 1920 se používá oficiální název obce "Pusté Čemerné".

Čemerná (Ves) nepochybně existovala již před 13. stoletím, případně před +more_století'>11. stoletím. Obec patřila více pánům a často měnila majitele. Před rokem 1332 byla farností s kostelem sv. Alžběty. Místní sídliště mělo v roce 1600 obývaných 13 poddanských domů, kurii pro zemany, kostel, faru i školu. Na přelomu 16. a 17. století bylo Čemerné středně velkou vesnicí s poddanským, zemanským i farním obyvatelstvem. V průběhu 17. století sedlácké domácnosti zchudli a ubývalo jich. V důsledku toho bylo Čemerné na přelomu 17. a 18. století jen malou vesničkou.

Kultura a zajímavosti

Památky

Řeckokatolický kostel sv. Mikuláše, jednolodní barokně-klasicistní stavba s půlkruhovým ukončením presbytáře a představěnou věží, z konce 18. +more století. Úpravami prošel na začátku 20. století a v roce 1941. Interiér je zaklenut valenou klenbou s lunetami. Fasády chrámu jsou členěny lizénami a půlkruhově ukončenými okny. Portál má trojúhelníkovou supraportu s tympanonem. Věž je ukončena jehlancovou helmicí.

Zajímavosti

Obec vlastní samostatnou originální mapu z roku 1866 "Parzellen-protocollo", která pomohla při zrekonstruování obyvatelstva a je prvním hodnověrným historickým materiálem, ze kterého známe všechny vlastníky zdejších domů a rozsah majetku hraběte Alexandra Sirmaia. Z dnes žijících rodin v Pustém Čemernom žili již v roce 1866 obyvatelé těchto rodů: Antolič, Babjak, Berila, Dančišin, Fenin, Gera, Holej, Jáger, Jevin, Koščo, Mikloš, Polák, Staurovský, Ščerba. +more Tehdejší obyvatelé se zabývali zemědělstvím, dřevorubectvím a zčásti i pálením uhlí.