Páni z Biberštejna

Páni z Biberštejna (též z Bibrštejna, z Bibirštejna či Bieberštejna, nebo Biberštejnové, (von) Bieberstein) byli panský rod, do Čech přišlý ve 13. století z Míšeňského markrabství, kde sídlili na hradě Bieberstein.

Historie

Polepšená podoba erbu Po příchodu v +more_století'>13. století jako první ve známost vešel Rudolf Biberstein (též zvaný Rulík nebo Rulek) tím, že v roce 1278 koupil od krále Přemysla Otakara II. panství s hradem Frýdlant. Jeho syn Jan získal Nymburk, v hromadění majetku úspěšně pokračoval i Bedřich z Biberštejna. Právě po příchodu do Čech nabyli největšího jmění, kromě Frýdlantu získali po roce 1340 i Tuchoraz, Chotěbuz a několik statků v Lužici a dokonce i ve Slezsku. Bedřichovi synové si roku 1416 rozdělili otcův majetek mezi sebe. V pozdějších letech se rod rozdělili na dvě větve. Tu první, frýdlantskou, založil Oldřich a roku 1551 jeho vnukem Kryštofem vymřela, majetek větve se dostal do rukou krále a část odkoupili Lobkovicové. Druhou založil Václav, další příslušník této větve, Karel z Biberštejna, se marně snažil získat Frýdlant zpět, ale ani jeho děti nedokázaly udržet dosavadní majetek rodu. Poslední potomek rodu, Eliška z Biberštejna, zemřela v roce 1683.

Do historie města Mimoně se zapsal roku 1570 Karel z Biberštejna tím, že zde nechal postavit panský dům, z něhož se pozdějšími přestavbami stal zámek.

Příbuzenství

Spojeni byli s Lobkovici, Berky z Dubé, Šliky, Trčky, Vartemberky a dalšími rody.

Erb

Ve zlatém poli měli červený jelení paroh, Paprockým z Hlohol nazývaný pro svůj tvar jako korál. Později svůj znak rozšířili o dvě další pole s jelenem a třemi kosami.

Města která ve svém znaku mají rudé paroží biberštejnského rodu:

Soubor:Frýdlant CoA CZ. svg|Frýdlant Soubor:Wappen Beeskow. +morepng|Bezkov Soubor:POL Żary COA. svg|Żary Soubor:POL gmina Trzebiel COA. svg|Trzebiel Soubor:Wappen Bad Muskau. png|Bad Muskau Wappen der Stadt Forst (Lausitz). svg|Forst (Lužice) Soubor:Wappen Doebern. png|Drbno Soubor:POL Zawidów COA. svg|Závidov.

Pověst

Nejmovitější příslušník rodu, Bedřich z Biberštejna, podle pověsti měl hrát s ďáblem v kostky, prohrál duši, avšak za odměnu mu pekelník rozoral skálu pod hradem. Při Bedřichově pohřbu tvrdili ti, co nesli jeho rakev, že byla nápadně lehká, a že tedy si ho sám vládce pekel odnesl.

Osobnosti rodu

Jan z Biberštejna (1290-1306), na Frýdlantě * Bedřich z Biberštejna (asi před rokem 1306-1360), na Frýdlantě a Žarov (Żary), stoupenec císaře Karla IV. +more * Jindřich z Biberštejna (1341/42) * Jan z Biberštejna (* 1342; † 3. února 1424 v Žarově), společně se svým bratrem Oldřichem zdědil roku 1360 v Severní Čechy panství Frýdlant, a Hamrštejn s Libercem, a další panství ve Slezsku, Horní a Dolní Lužici, mj. : Lanckorona, Tuchořice, Žarov, Bezkov a Štorkov * Oldřich z Biberštejna (1360-1406) * Oldřich z Biberštejna (1428/54), na Frýdlantě a ve Forstu * Václav z Biberštejna (1428/54), jeho bratr, na Frýdlantě a Forstu * Bedřich z Biberštejna (1428/54), jeho bratr, na Frýdlantě a Forstu * Oldřich V. z Biberštejna (* 1457; † 28. ledna 1519 ve Frýdlantě), od roku 1463 majitel panství Frýdlant. Stál na katolické straně proti Jiřímu z Poděbrad, proto v roce 1469 frýdlantský hrad poničili husité. Hrad byl obnoven. Po zdlouhavých jednáních získali panství ve Slezsku a Lužici. * Jáchym I. z Biberštejna (* kolem roku 1455-březen/duben 1521), roku 1516 koupil hrad Děvín s Osečnou a hrad Ralsko u Mimoně, zdědil panství Frýdlant a Hamrštejn s Libercem. V toruňské oblasti (Thorn) ve Západním Prusku byl v roce 1529 prostředníkem mezi velmistrem řádu německých rytířů polským králem. * Karel z Biberštejna (* 28. března 1528. - 27. dubna 1593), na zámku Nový Stránov v obci Jizerní Vtelno u Mladé Boleslavi, v letech 1554 až 1588 hejtman Hlohovského knížectví ve Slezsku, v letech 1566 až 1571 vrchní mincmistr Českého království v Kutné Hoře. Zmocněnec utrakvistických stavů v Zemském sněmu, roku 1589 získal panství Stránov jižně od Mladé Boleslavi * Kryštof z Biberštejna (1551), na Frýdlantě * Jan VI. (od roku 1547 svobodný pán) z Biberštejna († 9. prosince 1550), syn Oldřicha V. , poručník dětí svého roku 1521 zesnulého bratra Jáchyma I. Správce panství Frýdlant a Hamrštejn s Libercem, v roce 1524 získal severočeské panství Kost, hrad Trosky a město Sobotku, v letech 1527 až 1548 byl hejtmanem Boleslavského okresu. Roku 1549 mluvčí panské sněmovny v Zemském sněmu Království českého * Václav z Biberštejna (1554), pán na Žarově * Mathias z Biberštejna, pán v Brodech * Baltazar z Biberštejna (1521), jeho syn, pán ve Forstu * Melchior z Biberštejna (1521), jeho bratr, pán ve Forstu * Jahn z Biberštejna (1521), jeho bratr, pán ve Forstu * Hieronymus z Biberštejna (-1549), pán ve Frýdlantě * Jan z Biberštejna (1518-1550), na Frýdlantě a Kosti * Kryštof z Biberštejna (-1551), na Frýdlantě * Jan Wilhelm z Biberštejna (-1624) * Anna z Biberštejna, jeho manželka, paní v Brodech * Ferdinand z Biberštejna (-1629) * Eva z Biberštejna, jeho manželka, paní v Brodech * Ferdinand z Biberštejna (Ferdinand II. , . -1667), poslední mužský potomek linie Forst a Brody * Jan Vilém, svobodný pán z Biberštejna na Forstu, otec Alžběty sv. paní z Biberštejna, zesnulé roku 1683 * Alžběta, svobodná paní z Biberštejna, zemřela v roce 1683 jako představená říšského svobodného evangelického kláštera v Quedlinburgu, vdaná za Jana Albrechta (IV. ) Hovoru Křineckého svobodného pána z Ronova, ve Vídni 6. listopadu 1670 říšský hrabě z Ronova a Biberštejna (1624-1707), s erbovním spojením Ronovců a Biberštejnů.

Odkazy

Reference

Literatura

Související články

Seznam českých, moravských a slezských šlechtických rodů

Externí odkazy

[url=http://www.stredoceske-zamky.cz/zamekstranov.html]Web Středočeské zámky[/url] *

Kategorie:České šlechtické rody