Cesko.wiki Páni z Donína
Author
Albert FloresErb pánů z Donína podle Siebmachera Erb pánů z Donína Páni, či purkrabí z Donína (německy Grafen und Burggrafen 'von Dohna') jsou stará německá panská rodina ze Saska, jehož jedna větev zdomácněla na českém území a dostala název podle hradu Donín (Dohna) ve stejnojmenném městě, kde funkci purkrabí v letech 1152-1180 vykonával zakladatel rodu Jindřich z Rotova.
_2006-10-19.jpg)
Historie
Hrad Dohna (Donín) Jindřich z Rotova se stal prvním purkrabím v letech 1152-1180, hodnost purkrabího se poté dědičně přenášela z jednoho člena na druhého, a proto rodina začala užívat tohoto nezvyklého přídomku. +more Hrad začal střídat majitele (čeští panovníci s německými císaři. Po ztrátě hradu následkem Donínské pře roku 1402 přesídlili do Čech. Drželi zde Okoř, Lochovice, Bílý Újezdec (dnešní osada obce Ledce), Tuchoraz, Dražice, Benátky nad Jizerou, kde Bedřich z Donína (1468-1574) nechal postavit na místě zříceniny gotického hradu renesanční zámek. V Čechách vlastnil rod z Donína na začátku 17. století zámek Lemberk, který ovšem po bitvě na Bílé hoře opustil. Rod se rozdělil do dvou větví, které však obě v první polovině 17. století vymírají. Vladislav a Ota se účastnili stavovského povstání a po porážce museli emigrovat do zahraničí, kde oba bez potomků zemřeli. Slezská větev také vymřela, zůstávají pouze příslušníci původní pruské linie.
Purkrabí z Donína na Grabštejně
Méně známá je slezsko-lužická větev rodu, kterou založil Jindřich III. z Donína. +more Jindřich III. strávil 40 let svého aktivního života na cestách mezi dvory svých lenních pánů: českého krále Václava I. a později Přemysla Otakara II. , míšeňského markraběte Jindřicha Jasného a míšeňského biskupa, mezi něž lenní práva nad Donínem střídavě přecházela. Napětí a neshody mezi Jindřichem Jasným a Jindřichem z Donína vyústily až do popravy Jindřichova syna Oty a odchodu rodiny do Čech, do Žitavska. Zde vybudovali hrad Grabštejn (Grafenstein) a stáli u založení kláštera Marienthal.
_2006-10-19.jpg){kind=link}
Erb
Ve znaku mají dva zkřížené jelení parohy v modrém poli.
Představitelé
Bedřich z Donína (1574-1634) byl dvořanem Rudolfa II. , později zastával funkce zemského rady a soudce. +more Včas konvertoval ke katolické víře. Rád cestoval, během páté cesty do italského města Loreto, kde pobýval v letech 1607-1608, napsal zajímavý cestopis, který byl tiskem vydán až roku 1940. Kvůli své vášni v cestování se zadlužil, musel prodat rodinný statek a zemřel v bídě. * Achác z Donína (1581-1647) byl významným diplomatem ve službách krále Fridricha Falckého.
Příbuzenstvo
Pokrevně se spojili s Šternberky, Vartemberky, Valdštejny, Trčky, Kolovraty či pány ze Stráže.