Přednáška je forma výuky nebo přednesu informací vybraných témat pro posluchače. Tato metoda výuky se používá především na vysokých školách, avšak často se také konají přednášky v rámci různých seminářů a konferencí. Přednáška je obvykle vedená odborníkem na dané téma, který sdílí své znalosti a zkušenosti s posluchači.
Přednáška může mít různou strukturu a délku, a záleží na zaměření přednášejícího a potřebách posluchačů. V průběhu přednášky je obvyklé, že přednášející používá různé vizuální pomůcky, jako jsou prezentace, videa nebo demonstrace. Posluchači jsou většinou pasivními účastníky, kteří naslouchají informacím a mohou si po přednášce klást otázky.
Cílem přednášek je poskytnout posluchačům nové informace, představit aktuální výzkum nebo teorie, a také podpořit jejich zájem a motivaci k dalšímu studiu daného tématu. Přednášky jsou také příležitostí ke sdílení názorů a diskuzím mezi odborníky a posluchači.
Přednáška je považována za důležitou součást vzdělávání, protože umožňuje získávat nové informace od odborníků přímo na místě. Nicméně, někteří kritici tvrdí, že přednášky nemohou nahradit osobní interakci a aktivní zapojení studentů do výuky.
Celkově lze říci, že přednáška je významnou pedagogickou metodou, která umožňuje přenos a sdílení informací mezi odborníky a posluchači.
Boloňské univerzitě v polovině 14. století. Přednášející čte text na pultíku, zatímco studenti vzadu spí
Přednáška je mluvený výklad určitého tématu, který přednášející prezentuje ve stanoveném čase určitému publiku. Jde o jednostranný přenos informací, interaktivita není příliš žádoucí, neboť by narušila původní plán. Kvůli ekonomičnosti se často pořádá pro velké publikum, což znemožňuje se individuálně věnovat dotazům či vést debatu s posluchači. Nevýhodou této formy vzdělávání je pak pasivita posluchačů. Mluvený projev může doprovázet prezentace. Přednášející předpokládá určitou znalost tématu již před přednáškou. Závěr přednášky bývá určen ke kladení otázek. Přednášky se používají jako jedna z forem výuky na vysokých školách. Forma se liší dle kultur. V anglosaských zemích přednášky doprovází diskuse a přednášející ji moderuje. Ve východní Asii je učitel vnímán jako autorita a přednášky tak bývají monotónní.