Přemyslovský krucifix

Přemyslovský krucifix (německy Přemyslidenkreuz) z Jihlavy, Přemyslovský kříž je polychromovaný dřevěný krucifix z první poloviny 14. století. Je vystaven v obrazárně pražského Strahovského kláštera. V roce 2010 byl nařízením vlády zařazen mezi Národní kulturní památky ČR.

Historie

Podle legendy byl kříž do Jihlavy věnován Přemyslem Otakarem II. +more či Přemyslem Otakarem I. Dílo však pravděpodobně vzniklo okolo roku 1330 a do Jihlavy se dostalo ve 14. století z Německa. Krucifix byl určen pro dominikánský kostel Povýšení sv. Kříže, který byl založen v polovině 13. století. Duchovním centrem dominikánského řádu ve střední Evropě byl Kolín nad Rýnem, odkud pocházejí nejstarší krucifixy podobného typu.

Po josefínských reformách a zrušení jezuitského řádu přesídlili dominikáni roku 1781 do jezuitského kláštera a kostela sv. Ignáce z Loyoly, kde byl krucifix umístěn v levé boční kapli poblíž vchodu, v pozdně rokokovém zaskleném oltáři. +more Z kostela sv. Ignáce byl později přemístěn do kostela sv. Jakuba většího, který od roku 1591 podléhal Strahovskému premonstrátskému klášteru. Za komunistického režimu byl Strahovský klášter zrušen a tak mohl být krucifix odborně zhodnocen až po roce 1989, po prvním moderním restaurování v letech 1994-1997 v Praze. Kvůli nevhodným klimatickým podmínkám byla pro jihlavský kostel sv. Jakuba roku 2012 zhotovena novodobá replika ze syntetické pryskyřice. Přemyslovský krucifix je nyní vystaven v obrazárně Strahovského kláštera.

Popis a zařazení

farní kostel sv. +more Jakuba Většího v Jihlavě Předlohou expresivního antiklasického stylu "mystických krucifixů" (crucifix dolorosum, Gabelkruzifix), pocházejících z německého Porýní, je kříž z kostela St. Maria im Kapitol v Kolíně nad Rýnem z roku 1304. Přemyslovský krucifix je pozdější než krucifixy z Fabriana a Palerma. a navazuje spíše na krucifix z kostela St. Maria vom Frieden v Kolíně a oba krucifixy z okolí Salcburku (Nonnberg, Friesach). Stylisticky je natolik podobný tomu, který přinesli maďarští poutníci z Kolína nad Rýnem do Andernachu, že může dokonce pocházet ze stejné dílny. Svým sochařským ztvárněním, ale poněkud méně expresivním podáním na něj navazuje krucifix z domu augustiniánských kanovníků v Klosterneuburgu.

Krucifix z polychromovaného dřeva se od ostatních gotických sochařských děl domácího původu liší svými nadlidskými rozměry a dramatičností výrazu, která připomíná ještě 13. století. +more Tělo Krista včetně rukou je vysoké 245 cm a má rozpětí paží 158 cm. Samotný kříž má výšku 309 cm. Jeho forma ve tvaru hluboce rozvětveného kmene s odřezanými výrůstky představuje symbolický Strom poznání dobra a zla.

Kristova figura má disproporčně zvětšenou hlavu, dlaně a chodidla. Hlava s pootevřenými ústy a sklopenýma očima klesá k pravé straně a napíná svaly na krku. +more Předlohou mohly být hlavy proroků na západním průčelí katedrály ve Strasbourgu. Expresivní výraz utrpení v Kristově obličeji zdůrazňuje řezba, která má tendenci ke geometrické stylizaci a kombinuje ostré konvexní a konkávní tvary. Kristova hlava má precizně řezaný vous a masivní trnovou korunu s dlouhými trny, které pronikají až do lebky. Socha, podobně jako další "Crucifixi dolorosi", sloužila i jako relikviář, jak svědčí otvor umístěný v hlavě. Dlouhé prameny vlasů, patrné na starších fotografiích, nejsou původní a během restaurování byly odstraněny. Velké dlaně s dlouhými zkroucenými prsty mají v okolí hřebů rány modelované zduřelou pokožkou. Také překřížené nohy, probité jedním hřebem, mají dramaticky zdůrazněné rány. Tělo je poměrně masivní, se schematicky vyznačenými žebry která po stranách sahají až k pasu, propadlým břichem se čtyřmi konvexními záhyby, dolním okrajem hrudníku ve tvaru písmene M. Rána na boku je otevřená a proudy krve, které z ní vytékají, vedou až k prstům na nohou. Ukřižování je oproti starším vyobrazením podáno s naturalistickou věrností - štíhlé paže jsou nataženy vahou těla, přibité nohy mají silně pokrčená kolena.

Kristova rouška je několikrát přehrnuta a složena z množství záhybů, které jsou vpředu hluboké, mísovité a horizontální a po stranách mělké a řasené hustě vertikálně. Čtyři cípy roušky spadají dolů po obou stranách a mezi koleny. +more Schéma roušky je obdobné jako u krucifixů z Nonnbergu a Friesachu a částečně se shoduje s dalmatskými krucifixy, které jsou mladší.

Až do 13. století byl Kristus na kříži téměř výhradně znázorňován jako vítěz nad smrtí (Christus triumphans) - jako hladká figura bez známek utrpení, často s korunou na hlavě. +more Jednalo se o ukřižování se 4 hřeby, kde nohy spočívaly vedle sebe na podložce. Ukřižování se třemi hřeby dominuje od poloviny 13. století a má původ v mystických proudech v církvi, které se soustředily na lidský aspekt Kristova utrpení a vybízely věřící ke kontemplaci a ztotožnění. Na přelomu 13. a 14. století se církev musela vyrovnávat se sílícím vlivem náboženských heretiků a žebravé řády spolu s inkvizicí hrály v jejich potírání významnou roli. Drastické znázornění Krista na kříži má původ v dobových zápisech mystických vidění a modlitbách a mělo prohloubit víru, že Mesiáš se obětoval, aby vykoupil lidské hříchy.

Restaurování

Krucifix byl restaurován roku 1997. Majitel díla a UDU AV ČR se přiklonili k názoru, že vzhledem k dobrému zachování původní gotické polychromie budou odstraněny všechny pozdější přemalby s výjimkou nejstarší vrstvy. +more Během 600 let bylo na krucifix naneseno deset podkladových vrstev a přemaleb, které byly postupně snímány a dokumentovány. Nejstarší šedorůžová barva inkarnátu se zachovala pouze ve fragmentech na zadní straně rukou a proto byla při restaurování ponechána světle hnědá barva těla pocházející rovněž z gotického období. Kristova rouška, původně světle šedohnědá, byla několikanásobně přemalována. Při restaurování byly sejmuty čtyři nejmladší přemalby a ponechána nejstarší zachovaná vrstva v barvě slonoviny s kapkami krve a zlaceným lemem. Vidlicový kříž, zhotovený ze smrku (střed) a javoru babyky (vidlice) je původní, včetně podkladové křemičité vrstvy a stop původní polychromie. Byla ponechána nejstarší přemalba v tmavohnědé barvě. Na rozdíl od příbuzných německých soch Krista, které jsou z dubu nebo ořechu (Coesfeld, Haltern), je ten jihlavský zhotoven z měkkého topolového dřeva a většího počtu menších dílů. Spoje byly kryty přelepem plátnem a vyrovnány místy silnými podkladovými vrstvami křemičité hlinky a křídy, které se složením shodují s materiály, užitými v české gotické deskové malbě a dřevěné skulptuře 14. století.

Význam

Historickou a uměleckou hodnotou patří toto dílo mezi nejvýznamnější ze skupiny bolestných krucifixů. V Evropě je jen několik desítek podobných raně gotických děl. +more, z nichž k nejstarším patří krucifixy v klášteru Nonnberg u Salcburku, Crocifisso Chiaramonte v katedrále v Palermu, v Chapelle du Devot-Christ v Perpignan (1307) nebo krucifixy katedrál v italských městech Lucera (dokončena 1317) Sulmona, Tolentino a Fabriano. Další se nacházejí v dalmatských městech Split, Kotor a Piran.

File:Mariaimkapitol 16-02-2009 15-15-16. JPG|Krucifix, St. +more Maria im Kapitol, Kolín nad Rýnem (1304) File:St-Maria-vom-Frieden-Köln-014-Crucifixus-Dolorosus. JPG|Krucifix, St. Maria vom Frieden, Kolín nad Rýnem File:St-Severin-Köln-Chorkreuz. JPG|Krucifix, St. Severin, Kolín nad Rýnem File:Cattedrale PA 11. JPG|Krucifix, Katedrála Palermo (před 1311. ) File:CoesfeldKleineKreuztracht. JPG|Krucifix, St. Lambert, Coesfeld (1312. ) File:20150328 Bocholter Kreuz (09022). jpg|Krucifix, St. Georg, Bocholt (1315) File:Andernach Liebfrauenkirche Kreuz843. JPG|Krucifix, Liebfrauenkirche, Andernach (1310-1320) File:Christ Iglesia del Crucifijo. JPG|Krucifix, Iglesia del Crucifijo, Puente la Reina (před r. 1325) File:Friesach - Dominikanerkirche - Astkruzifixus. jpg|Krucifix, St. Nicholas, Friesach (2. čtvrtina 14. stol. ) File:Orvieto, s. domenico, crocifisso di scuola fiamminga, XI-XII sec. , si dice abbia parlato a s. tommaso d'aquino (bene scripsisti de me, Thoma) 01. jpg|Krucifix, Orvieto, St. Domenico File:Old crucifix in Kotor cathedral. jpg|Krucifix, katedrála Kotor File:Cathedral of Split - Gothic crucifix. jpg|Krucifix, katedrála Split File:Krucyfiks widlasty z kościoła Bożego Ciała we Wrocławiu. jpg|Vidlicový krucifix z kostela Božího těla ve Vratislavi File:St-Georg-Köln-Gabelkruzifixus-um-1380. jpg|Krucifix, St. Georg, Kolín nad Rýnem (kolem 1380).

Odkazy

Reference

Literatura

Ivana Kyzourová, Pavel Kalina, The "Přemyslovský" Crucifix of Jihlava. Stylistic Character and Meaning of a Crucifixus dolorosus, s. +more 35-64, in: Mudra A, Ottová M (eds. ), Ars vídendí, Professori Jaromír Homolka ad honorem, Opera Facultatis Theologiae catholicae Universitatis Carolinae Pragensis, Historia et historia artium, Vol. 5, Praha 2006, * Mojmír a Radana Hamsíkovi, Přemyslovský krucifix z Jihlavy, restaurace a technika, s. 413-421, in: Mudra A, Ottová M (eds. ), Ars vídendí, Professori Jaromír Homolka ad honorem, Opera Facultatis Theologiae catholicae Universitatis Carolinae Pragensis, Historia et historia artium, Vol. 5, Praha 2006, * Godehard Hoffmann, Das Gabelkreuz in St. Maria im Kapitol zu Köln und das Phänomen der Crucifixi dolorosi in Europa, Arbeitsheft der rheinischen Denkmalpflege 69, 2006 * Pavel Kalina: Giovanni Pisano, the Dominicans, and the Origin of the crucifixi dolorosi, in: artibus et historiae, Nr 47 (XXIV), 2003, pp. 81-101 * Ulrike Bergmann (ed. ), Neue Forschungen sur gefassten Skulptur des Mittelalters. Die gotischen Crucifixi dolorosi, Kölner Beitrage zur Restaurierung und Konservierung von Kunst- und Kulturgut, Bd. 14. Köln 2001 * Kyzourová I (ed. ), Přemyslovský krucifix a jeho doba, kat. výstavy, Královská kanonie premonstrátů na Strahově, Praha 1988, s. 27-29 * Pavel Kalina, The "Přemyslovský" Crucifix of Jihlava. Stylistic Character and Meaning of a Crucifixus dolorosus, Wallraf-Richartz-Jahrbuch LVIII, 1996, s. 35-64 * Monika von Alemann-Schwartz, Crucifixus dolorosus. Beitrage sur Polychromie und Ikonographie der rheinischen Gabelkruzifixe, Diss. MS, Bonn 1976 * Géza de Francovich, L’origine e la diffusione del crocifisso gotico doloroso, in. Kunstgeschichtliches Jahrbuch der Bibliotheca Hertziana, 2, 1938, pp. 143-263 * I. Zahradník, Kříž Přemyslovský v Jihlavě, Památky archeologické a místopisné 19, 1900-1901, s. 491-496.

Související články

Seznam národních kulturních památek České republiky

Externí odkazy

[url=http://www.kr-vysocina.cz/jihlava-praha-premyslovsky-kriz/gs-100830/p1=6990]Fotogalerie na stránkách Kraje Vysočina[/url]

Kategorie:Gotické sochařství Kategorie:Národní kulturní památky na Hradčanech (Praha 1) Kategorie:Národní kulturní památky v okrese Jihlava Kategorie:Movité národní kulturní památky České republiky Kategorie:Strahovská obrazárna Kategorie:Sochy Ježíše v Česku Kategorie:Dřevěné sochy v Praze Kategorie:Kříže v Praze